Když uviděla myš, lezla moje matka div ne po stropě. Svého vnuka ale tak milovala, že se nechala přesvědčit, aby pohlídala jeho Pedra.

Maminka byla jedináček, který vyrůstal v Praze. Během studií na vysoké škole potkala mého tatínka. Ten pocházel z malé vesnice a do Prahy přišel studovat vysokou zemědělskou.

Zato maminka byla z vážené rodiny, rodiče byli lékaři a pro dceru si představovali přece jen někoho jiného, než kluka z vesnice, který chodí na zemědělku.

Žádní hlodavci

Jejich vztah byl nevyrovnaný, maminka se nehodlala vzdát Prahy a otec zase potřeboval přírodu. Přesto se nakonec vzali a udělali kompromis. Odstěhovali se do menšího města, kde jsem se narodila já.

Nikdy jsme doma neměli domácího mazlíčka, matka se zvířat bála, a to zejména brouků, pavouků a myší. Přesněji řečeno hlodavců. Všechny totiž považovala za myš, jen různé velikosti.

Pro vnuka všechno

Když jsem se vdala, odstěhovala jsem se s manželem do domku na okraj města. U své maminky v bytě jsem ale bývala často, hlídala nám děti. Zejména mého syna Honzu milovala. Tomu nedokázala nic odepřít.

Když bylo Honzovi devatenáct, začal studovat vysokou v Praze. Jednou přijel na víkend celý nadšený, že má možnost odjet studovat do zahraničí. Všichni jsme se radovali a moc mu to přáli. A pak najednou přišla ta otázka:

„No ale, kdo mi pohlídá Pedra?“ Až v tu chvíli jsme se dozvěděli, že náš syn má křečka. Měl ho na vysokoškolské koleji v Praze, kde přes týden bydlel. Klidně bychom mu ho pohlídali, jenže jsme zrovna v tu dobu měli jet na delší zahraniční dovolenou.

Jaké to bylo překvapení, když nám oznámil, že babička souhlasila, že se těch několik měsíců o křečka postará! Moje matka? Vždyť ta hlodavce nenávidí!“ divila jsem se.

Už ho nedala

Honza křečka přivezl a babička si ho s respektem prohlížela. Nebyl den na naší dovolené, abychom si nevzpomněli na to, jak asi válčí naše babi s hlodavcem. Jen jsme složili po příjezdu z letiště doma kufry, už jsme k ní spěchali.

Křeček Pedro za ty tři týdny ztloustl a pobíhal volně po bytě. Před babičkou panáčkoval a chytal sušenky, které mu házela. Honza si pobyt v cizině prodloužil, protože si tam našel slečnu. A když se vrátil, na křečka si ani nevzpomněl. K velké radosti babičky, která si ho nechala.

Dana (60), Poděbrady