Domů     Přízrak vojáka přebýval ve sklepě!
Přízrak vojáka přebýval ve sklepě!
5 minut čtení

Teta Libuše byla tak trochu zvláštní, povídala různé příběhy, kterým nikdo nevěřil. Jednou v noci jsme ale se sestrou zjistily, že mluví pravdu.

S mojí mladší sestrou Luckou jsme často jezdily za tetou Libuší – sestrou našeho tatínka. Co si jen pamatuji, tak vždy měla pověst bláznivky, protože se nikdy netajila tím, že mluví s mrtvými a prý má ve sklepě ducha.

Strašidelné příběhy

My dvě s Luckou jsme se jejím příběhům tajně smály a dělaly si z nich srandu. Ta nás ale přešla ve chvíli, když jsme u tety jednou v noci slyšely pláč, který vycházel právě ze sklepení.

Se sestrou Luckou, která je o rok a půl mladší než já, jsme jako malé holky a pak i v době puberty často jezdily k tetě Libuši na starou chalupu. Měla ji na kraji jedné malé vesnice v jižních Čechách.

Kolem byl rybník jako stvořený ke koupání a nedaleko les, kam jsme chodily na houby. Večery jsme povětšinou trávily posloucháním tetiných strašidelných příběhů. Žádnému z nich jsem ale doopravdy nevěřila. To až když se stalo něco z toho, co teta vyprávěla. Od té doby už jsme na chalupu jezdit nechtěly.

Tvrdila, že mluví s nebožtíky

Příběhům od tety Libuše jsem nikdy nevěřila. Mamka o ní vždycky tvrdila, že je bláznivá, že to nemá v hlavě tak docela v pořádku. Už jako malá prý byla podivín. Tvrdila, že na hřbitovech vídá nebožtíky nebo cítí blížící se smrt.

Dokonce v dospělosti skončila jednou v psychiatrické léčebně. Ale i po návratu byla stejná. Stejně bláznivá. Nebyla však nijak nebezpečná – ani sobě, ani druhým. Jen ráda fantazírovala.

Tetu jsme rády navštěvovaly

S mou sestrou Luckou jsme k ní často jezdily. Pomáhaly jsme jí na zahradě nebo s úklidem chalupy a tak trochu jsme na tetu dohlížely. Ta nám na oplátku vařila a po večerech vyprávěla strašidelné příběhy.

Třeba o místním hřbitově, kde se prý o půlnoci probouzí nebožtíci a ona s nimi mluví. Nebo o tom, že když její starší sousedka umírala, přišla se s tetou rozloučit.

Vždycky se mi to zdálo přitažené za vlasy, ale teta dávala příběhům takovou barvitost, že mě málem zmátla a já jí to věřila.

Zastřelený voják

Při poslední návštěvě nám pro změnu vyprávěla příběh o vojákovi v její chalupě. Tvrdila, že co zemřel, z chalupy neodešel. Měly jsme zkrátka věřit tomu, že teta žije s duchem vojáka zabitého ve válce.

„Byl to mladý kluk, který padl během druhé světové války,“ začala tetička své vyprávění. „Tahle chalupa mu svého času sloužila jako úkryt. Tam, kde je dnes obývák, měl ložnici.

Když byla vojska blízko, utíkal do sklepa, kde se ukrýval celé týdny,“ vyprávěla teta tajemně. „A co bylo pak?“ zeptala jsem se.

„Byl zastřelen právě v tom sklepě. Občas je z něj slyšet vzlykání a pláč,“ řekla smutně. To jsme se na sebe se sestrou podívaly a pohledem si řekly, že je teta vážně cvok.

Probudila jsem se uprostřed noci

Tu noc jsme šly spát s Luckou do patra a teta zůstala v přízemí. Ještě v posteli jsme si z toho se sestrou dělaly srandu. „Bubu, tady smutný voják,“ smály jsme se na celé kolo. A pak jsme ulehly.

Nevím přesně, kolik bylo hodin, když jsem se probudila, ale za okny byla černočerná tma. Slyšela jsem, jak se domem line pláč.

Teta spokojeně dřímala

Probudila jsem Lucku, abych na to nebyla sama. „Slyšíš ten divný zvuk? Odkud to jde?“ zašeptala jsem a znovu se zaposlouchala. „Jdeme se na to podívat,“ navrhla Lucka. Napadlo nás, že je to teta, takže jsme nahlédly do jejího pokoje.

Ona však spokojeně dřímala. „Jde to ze sklepa,“ řekla jsem tiše. „Půjdeme to obhlédnout.“ Sestra se sice chvíli cukala, ale nakonec souhlasila.

Vyřítil se přízrak muže

Šly jsme po špičkách, aby dřevěné parkety skřípaly co nejméně. Došly jsme ke dveřím sklepa a zhluboka se nadechly. „Já se bojím,“ špitla sestra. „Neboj, nic tam není,“ pronesla jsem trochu nejistě a otevřela dveře.

„Jsou to jenom tetiny povídačky.“ Došly jsme do poloviny schodů, když se na nás najednou vyřítil přízrak muže. „Utíkej!“ řvala jsem na Lucku.

Křik a bouchání ustaly

Vyběhly jsme schody tak rychle, jako by nám za patami hořelo, zabouchly za sebou dveře a rychle zamkly. Z druhé strany někdo mlátil do dveří. Na nic jsme nečekaly a utíkaly jsme do pokoje, kde jsme v objetí skočily do postele a třásly se strachy.

Poté jsme zaslechly tetu, jak vstala ze své postele. Usedla ke dveřím sklepa a zjevně utěšovala vojáka, o kterém nám vyprávěla. Po pár minutách jeho křik ustal a bouchání také. „Příště mi raději věřte,“ pronesla teta, když procházela kolem našich dveří. A pak ulehla do postele.

Odjely jsme domů

Té noci jsme se sestrou už oka nezamhouřily. Hned druhý den ráno jsme volaly rodičům, aby si pro nás přijeli. Od té doby jsme k tetě už raději nejezdily. Jen jsme od té noci věděly, že teta není tak úplně blázen a toho ducha tam ve sklepě vážně má.

Alice V. (55), Jindřichův Hradec

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
V životě ji provázela smůla. Ráda sbírala kamínky a doma jich měla celou sbírku. Jednoho dne ale našla mnohem víc než obyčejný kámen. Moje kolegyně z práce, která neměla šťastné dětství a žila dlouho sama, se věnovala zvláštnímu koníčku – sbírala kameny. Obyčejné. Měla jich doma plno. Jak došla k názoru, že jí právě ten jeden jediný, který náhodou našla při meditaci u potoka, bude pomáhat, nemá
3 minuty čtení
Na chalupě u našeho prahu našly kočky vždy něco dobrého. Když manžel onemocněl, jeho kamarádky se odvděčily. Prababičky si přikládaly na nemocné místo s oblibou kočku, tvrdily, že tato zvířata mají schopnosti léčit. Moje tchyně na to věřila, a manžel proto kočky miloval. Já jsem ale tuhle teorii brala s humorem. Až v důchodu jsem se přesvědčila, že na tom zřejmě opravdu něco je. Chlupaté pří
5 minut čtení
Tu starou televizi jsme si nechali jako památku. Nefungovala. Jednou v noci se ale na obrazovce objevily záhadné obrazy. Nevysvětlitelné zážitky nám mohou přinést i zdánlivě nevinné a obyčejné předměty, do kterých bychom to vůbec neřekli. Jednoho dne jsme se s manželem Kamilem stali svědky toho, že památka po tetičce skrývá záhadnou energii. Dědictví po tetičce Stará televize nám přinesla
4 minuty čtení
Našla jsem ji v maminčině šatní skříni v kapse starého kabátu. Maminka mi vysvětlila, že je to brož po mé prababičce. Vázal se k ní tajemný příběh. Ta starožitná skříň u maminky v pokoji mě vždycky lákala. Byla v ní spousta krásných šatů, jako z pohádky. Některé byly po babičce, nebo dokonce po prababičce. Jako malá jsem do té skříně ráda lezla, vybrala si některé ze starých plesových šatů, obl
3 minuty čtení
Moje dětství bylo těžké. Často jsem se cítila na světě úplně sama. Pak mi stará sousedka darovala plyšového králíčka. Říkala o něm, že je kouzelný. Do pěti let jsem si žila bezstarostný život. Měla jsem maminku i tatínka a také babičku, která mě milovala. Jenže pak se to změnilo. Tatínek měl pracovní úraz, který nepřežil. Maminka se zhroutila a já byla dva roky u babičky. Potom ale babička z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Najednou mám ještě bratra
skutecnepribehy.cz
Najednou mám ještě bratra
Nově otevřená prodejna na rohu naší ulice nabízela nejen ryby, ale i rybí pochoutky. Nejvíc mě ale zaujal prodavač. Nemohla jsem si pomoc, do rybárny jsem chodila snad každý den. Ne kvůli rybám. Zkoumala jsem prodavače, který mě svým vzhledem doslova fascinoval. I on po mně pokukoval! Podobal se mi. Jak je to možné? Když jsem navštívila prodejnu
Romantická žádost o ruku Leichtové?
nasehvezdy.cz
Romantická žádost o ruku Leichtové?
Konečně zpráva ze soukromí herečky ze seriálu Bratři a sestry Kristýny Leichtové (40), která zahřeje u srdce! Poslední dobou se kolem jejího vztahu s režisérem Vojtěchem Štěpánkem (41) šířily pochyb
Za tajemstvími Šalamounova chrámu
enigmaplus.cz
Za tajemstvími Šalamounova chrámu
Asi o žádné starověké stavbě nemluví tolik legend, jako o Šalamounově chrámu v Jeruzalémě. Nejen že lokalita, na níž podle tradice stával, je nejposvátnějším místem judaismu a hraje významnou roli i v
DS Automobiles partnerem týmu SailGP France
iluxus.cz
DS Automobiles partnerem týmu SailGP France
Společnost DS Automobiles, která otevírá novou kapitolu své historie uvedením tří modelů během 18 měsíců, podepsala nové sportovní partnerství na podporu svého vývoje. Stává se tak hlavním partnerem t
Pražské oázy biodiverzity: Vědci objevili v Česku dosud neznámé lišejníky
epochalnisvet.cz
Pražské oázy biodiverzity: Vědci objevili v Česku dosud neznámé lišejníky
Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole a Oboře Hvězda – přinesly
Plněné papriky s rajčatovou omáčkou
nejsemsama.cz
Plněné papriky s rajčatovou omáčkou
Plněné papriky jsou tradiční, voňavé a nabité chutí, ideální jako hlavní jídlo pro rodinu. Ingredience: ● 4 papriky ● 400 g mletého masa ● 1 vejce ● 100 g vařené rýže ● 1 cibule ● 400 g rajčatového pyré ● sůl ● pepř ● tymián ● olej Postup: Smíchejte maso s vejcem, rýží, solí a pepřem. Paprikám odřízněte vršky a naplňte je směsí. Do hrnce dejte papriky, zalijte rajčatovým pyré smíchaným s cibulí a tymiánem,
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Svěží mandarinková roláda
tisicereceptu.cz
Svěží mandarinková roláda
Pokud máte raději kakaové dezerty, tak při přípravě rolády přidáme do těsta 2 lžíce kakaa. Suroviny 5 vajec 150 g cukru krupice 100 g polohrubé mouky 1 lžíci oleje cca 5 kusů mandarinek 250
Rok 2026 je rokem hořců
21stoleti.cz
Rok 2026 je rokem hořců
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výsta
Příběh lyžařského vleku: Vozí lidi místo banánů!
epochaplus.cz
Příběh lyžařského vleku: Vozí lidi místo banánů!
Abychom si mohli užít vzrušující jízdu, musíme se nejdřív dostat do kopce! Jak to udělat? První lyžaři musí pěšky. Komu se nechce, může využít psí spřežení. Do některých svahů jezdí vlaky, ovšem pořád to není ono… Německý farmář Robert Winterhalder (1866–1932) vlastní mlýnský statek s restaurací a penzionem u Eisenbachu v Černém lese. Hned u
Triumfy & prohry Napoleona: Ochutnal na českém území obojí?
historyplus.cz
Triumfy & prohry Napoleona: Ochutnal na českém území obojí?
Reformátor a vizionář, ale i diktátor a nelítostný tyran. Na Napoleona Bonaparta lze nahlížet z mnoha úhlů. Charismatický rodák z Korsiky se dá považovat za šiřitele francouzského osvícenství, který položil základy moderní Evropy. Na druhou stranu o něm jeho současník, diplomat Francois-René de Chateaubriand, prohlásil: „Genialitu tohoto muže obdivuji a jeho despotismus se mi hnusí!“
Lázně Libverda: místo, kde znovu načerpáte síly
epochanacestach.cz
Lázně Libverda: místo, kde znovu načerpáte síly
Nejenže se tu lidé vyléčí. Prostředí Lázní Libverda vás také přímo nastartuje pro nový a aktivní život. Jsou dokonalým rájem i pro vyznavače turistiky i běžek. Vlastně se není čemu divit. Městečko leží totiž v malebném podhůří Jizerských hor, na pomezí Čech, Německa a Polska. V zimním období to přímo láká k tomu, nazout si běžky nebo sněžnice a vyrazit do