Domů     Sprostě mě okradla
Sprostě mě okradla
2 minuty čtení

Když mi bylo kolem padesáti, potkala jsem Janu. Byla to žena plná energie, optimistická a otevřená. Navenek?

Hned jsme si padly do oka a já byla ráda, že jsem našla někoho, s kým si mohu popovídat, koho mohu pozvat na kávu a sdílet s ním radosti i starosti. Zdálo se, že jsme si byly navzájem oporou.

Začátek problémů

Všechno začalo být jinak, když Jana přišla poprvé s prosbou o peníze. Byla v těžké situaci, říkala, že jí chybí pár tisíc na opravu bytu, a tak jsem jí půjčila.

Neměla jsem důvod pochybovat, vnímala jsem ji jako svou kamarádku, a bylo mi líto, že prochází těžkým obdobím. Věřila jsem, že půjčené peníze mi brzy vrátí, jak slíbila.

Peníze nevracela

Jenže čas plynul, a peníze neviděla. Když jsem se jí po několika měsících zeptala, jak to vypadá, Jana se omluvila a znovu slíbila, že mi je vrátí. A tak se to opakovalo.

Půjčovala jsem jí peníze znovu a znovu, vždy s pocitem, že je to jen dočasné a že mi peníze zase brzy vrátí. Ale nikdy se to nestalo. Jednoho dne jsem zjistila, že mi nejenže peníze nevrací, ale že si už od jiných lidí půjčuje i větší částky.

Ačkoliv jsem ji mnohokrát prosila, aby mi alespoň část vrátila, její sliby byly jen prázdné. Stále mi vyprávěla příběhy o tom, jak je v těžké situaci, jak potřebuje čas, ale já začala cítit, že něco není v pořádku. Můj vnitřní hlas mi říkal, že mě využívá.

Bylo to od ní sobecké

Byla jsem zmatená, zklamaná a zraněná. Kdybych to věděla hned na začátku, nikdy bych jí nic nepůjčila. Moje důvěra v ni byla zneužita, a já si uvědomila, že jsem sama sebe oklamala tím, že jsem ji stále obhajovala.

Začala jsem zjišťovat, že nejen peníze, ale i moje přátelství bylo pro Janu jen prostředkem k dosažení jejích cílů. Byl to pro mě hluboký šok. Zůstala jsem s prázdnýma rukama a pocitem ztráty.

Přátelství, kterého jsem si tolik vážila, se změnilo ve zradu. Po nějaké době jsem se rozhodla, že se s Janou přestanu bavit. Bolí to, ale co se dá dělat.

Marta V. (69), Brno

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.