Domů     Držíme spolu, a to je nejdůležitější
Držíme spolu, a to je nejdůležitější
5 minut čtení

Někdy ten náš život vypadal už beznadějně. Díky soudržnosti a taky notné dávce štěstí se nám ale podařilo všechny nástrahy osudu úspěšně překonat.

Moji rodiče se velmi milovali a svoji vzájemnou lásku si dávali denně najevo. Tatínek třeba dal jen tak mamince pusu a ona ho jen letmo pohladila po vlasech. Vždycky jsem si přála, abych i já našla podobnou lásku.

Čtyři děti daly zabrat

Podařilo se mi to, ale život mi přichystal spoustu překvapení, z nichž po některých jsem ani trochu netoužila. Náš první syn se narodil nedonošený. Lékařům se podařilo ho zachránit, ale musel nosit silné brýle a trpěl mnoha nemocemi.

První dva roky jeho života jsem prožila jako ve snu. Nevyspalá a vyděšená. Nebýt manžela, netuším, jak bych tak náročnou péči o našeho nemocného chlapečka zvládla.

Toníček s notnou dávkou štěstí překonával jednu překážku za druhou a já mu za to porodila sestřičku, po které toužil. Byla zdravá, což jsem po předchozích zkušenostech považovala téměř za zázrak. Uplynuly dva roky a nečekaně jsem znovu otěhotněla.

Tentokrát to byla dokonce dvojčata! Přivítali jsme je na svět samozřejmě s nadšením, ale vše nebylo tak zalité sluncem, jak by se na první pohled zdálo. Nejtěžší bylo tak velkou rodinu uživit.

Pořád jsme jen šetřili

Byla jsem téměř stále na mateřské dovolené a můj muž, Radek, moc peněz nevydělal. Ne že by se nesnažil, naopak. Pracoval někdy i v noci, jen aby si nějakou tu korunu přivydělal, ale přece jen. Mladý a vyučený kluk domů po výplatě zrovna majlant nepřinese.

Moje mateřská padla celá na sušené mléko pro dvojčata, a léky pro Toníčka. Brýle, rovnátka, ortopedické pomůcky a nově i naslouchátko. Často jsme měli k večeři jen topinky nebo bramborové placky.

Byla jsem v koncích

Moji rodiče už nežili, aby nám pomohli, a Radek měl jen maminku, která, chudák, sama potřebovala pomoct. Nastěhovali jsme si ji k sobě a starali se o ni do posledních chvil života. Ona za to všem pletla krásné svetry a dětem dokonce i kamaše.

Měla jsem ji moc ráda! „Takhle to už dál nejde. Půjdu jezdit kamionem a budu vydělávat jednou tolik,“ rozhodl se můj muž a já si mu netroufla odporovat. Radost jsem neměla. Nechtěla jsem zůstávat s dětmi samotná často i týden.

Špatná i dobrá zpráva

„Váš manžel měl nehodu. Právě ho operují,“ ozvalo se jednoho dne brzy ráno z pevné linky telefonu a já málem omdlela. Přežil, ale zůstal na vozíku. Bydleli jsme až ve třetím patře, a navíc bez výtahu. Vůbec jsem nevěděla, co si počít. Vždyť on nemohl ani domů!

S vozíkem se nedostal ani do koupelny. Asi nám pomohlo samo nebe a já byla přesvědčená, že vše zařídila Radkova maminka.

„Sousedko, nechtěla byste si s námi vyměnit byt? Máme o dvě místnosti víc než vy, a navíc v přízemí. Jen je v něm zima, od sklepa,“ oslovil mě soused hned u dveří, když jsem mu otevřela.

Pomohli všichni

Zůstala jsem na něho koukat s otevřenou pusou. On se rozesmál a nebyl k utišení. Nakonec jsme se smáli oba. Byl to dobrák a pomohl mi se svými kamarády se stěhováním i s přestavbou bytu na bezbariérový.

Tenkrát toho nebylo mnoho k sehnání, ale uměl si poradit se vším. Ruce k dílu přiložil i Toníček a ukázalo se, že je velmi zručný a šikovný. Dneska je z něho architekt. Architekt, který měl původně skončit ve zvláštní škole!

Manžel nesl svoje postižení moc těžce. Měl výčitky, že je rodině na obtíž, místo toho, aby ji uživil. „Jen ti visím na krku,“ říkal a smutně dodával: „Najdi si někoho zdravějšího. Já to pochopím!“ Stále dokola jsem ho ujišťovala, že ho miluji a děti taky.

Všechny děti se vyvedly

Nevěřil tomu. Naše holčičky, které jsem od sebe rozeznala jen já, ho neustále pusinkovaly a Toníček mu maloval pěkné obrázky. I ta naše prostřední holčička nám dělala jen a jen radost. Byla nadaná na sport a závodně běhala.

Od rána do večera se u nás stále něco dělo. Večer jsem padala do postele únavou. „Víš, co mě napadlo?“ zeptal se mě jednoho dne skoro o půlnoci můj muž. Ani jsme neměla sílu mu odpovědět.

„Přihlásím se ke studiu, abych mohl pracovat z domova,“ oznámil mi a okamžitě usnul. Ráno jsem nevěděla, zda jeho rozhodnutí byl jen sen, či skutečnost.

Postavil se na nohy

Druhá možnost se ukázala být tou správnou. Radek si nejdřív udělal maturitu a později vystudoval i vysokou školu. Pracuje coby daňový poradce a slušně vydělává.

Začal být konečně sám se sebou spokojený. A my také. Díky naší vzájemné lásce a štěstí se nám všem pěkně žije. Jsme za to osudu moc vděční!

Marie R. (56), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
nasehvezdy.cz
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
Mnozí netrpělivě čekáme, až do toho herečka ze ZOO, Eva Burešová (32), a její přítel, šéfkuchař Přemek Forejt (38), konečně praští. Asi k tomu ale hned tak nedojde. Svatbě se má údajně bránit hlavně
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tradiční pečené kaštany
tisicereceptu.cz
Tradiční pečené kaštany
Chcete si doma udělat vlastní pečené kaštany? Bezva. Máme pro vás jednoduchý postup na přípravu těch nejlepších kaštanů, co jste kdy jedli. Ingredience Na tuto dobrotu potřebujete opravdu jen je
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
skutecnepribehy.cz
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti – Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen
Pikantní ovocné chutney
nejsemsama.cz
Pikantní ovocné chutney
Ze švestek s pikantním kořením si připravíte chutney (čti: čatní), kterému málokdo odolá. Je výborné k masu, sýrům nebo paštice. Potřebujete: ✿ 1,5 kg švestek ✿ 3 menší šalotky ✿ lžíci sádla ✿ 300 g třtinového cukru ✿ 1/2 lžičky mletého zázvoru ✿ 1–2 chil­li papričky ✿ 10 hřebíčků ✿ 2 lžičky skořice ✿ 1/4 muškátového oříšku ✿ špetku hořčičného semínka ✿ sůl ✿ 150 ml vinného octa ✿ 100 ml červeného vína 1. Do misky nasypte
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
epochalnisvet.cz
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
enigmaplus.cz
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
Pocity, které nedokážeme vysvětlit, nás často pronásledují na místech, kde se stalo něco tragického. Je možné, že duchové zemřelých zůstávají na místech, která si vybrali, a snaží se chránit svůj pros
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
epochaplus.cz
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
Noc se mění v den. Trafo stanice hoří. Elektrická síť se hroutí. Mobily ani internet nefungují. Může se to stát za rok. Za dva. Nebo zítra. Slunce není vždy kamarád. Dává nám sice světlo, teplo, život, ale přesto je to stále šelma. Země se od ní sice drží v bezpečné vzdálenosti, přesto ji občas rafne. Co dokáže,
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
iluxus.cz
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
Šedesát let svobody, elegance a řevu motoru pod širým nebem. Aston Martin slaví šest dekád ikonického jména Volante, které od roku 1965 symbolizuje to nejlepší z otevřených grand tourerů. Na počest vý
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
21stoleti.cz
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo