Domů     Nebyla jsem nikdy šťastná!
Nebyla jsem nikdy šťastná!
6 minut čtení

Svým dětem jsem se snažila předat jediné. Ať jdou za hlasem svého srdce. Já to neudělala a byla jsem celý život nešťastná. Dnes bych se asi zachovala jinak.

Pocházím z malého města, kde se ještě dnes na rozvod a jiné avantýry pohlíží tak trochu s despektem. Neměla jsem v úmyslu něco takového udělat. Našla jsem si přítele, naše láska byla příliš čerstvá, takže jsme ji tajili. Pak se ale stala ta osudná nehoda.

Okamžik, který změnil životy více lidem. I když se to nezdá, jsou v životě momenty, které vám ten osud změní. Moc takových příležitostí není, ale když obětujete lásku za vděk, pochopíte až později, že jste si tu životní linku měli namalovat jinak.

Osudná nehoda nás spojila

Ne, nestalo se nic mně ani Pavlovi. Tak se moje láska jmenovala. Můj tatínek měl autonehodu a bylo to s ním zlé. Moc zlé. Když ho přivezli do nemocnice, shodou okolností tam byl Petr. Chlapec, který bydlel v našem městě. Byl zde na odběru krve.

Zajímal se, jak mému tatínkovi je. Ukázalo se, že potřebuje krev. Hodně krve, která nebyla k dispozici, až si lékařka uvědomila, že Petr má stejnou krevní skupinu, protože mu ji před tím odebrali. Petr neváhal a daroval krev mému otci, čímž mu tak zachránil život.

Dcera za záchranu života

Tatínek mu byl zavázán a nevěděl, jak se mu odvděčit. Pozvali jsme Petra, jeho rodiče a sestru na oběd. Dost jsme se spřátelili, tatínek si všiml, že se Petr výtečně baví se mnou.

Dospěl k názoru, že se mu líbím, a proto mi kladl na srdce, abych na Petra byla milá. Nenaléhal, ale stačilo jediné gesto, abych pochopila, že jistým vděkem bych mohla být pro Petra já. Já, která jsem ale milovala jiného chlapce.

Byla jsem s ním šťastná, už jsem plánovala rodinu. Petr, nebo Pavel? Dnes bych se asi i vzepřela. I když jste vděční za záchranu života milované osoby, nemůžete vděk vyměnit za osobní štěstí.

Obětovala jsem svoji velkou lásku

Nekladla jsem odpor, protože jsem byla vzorově vychovaná dívka, která se nevzpírala hlavně mužům. Upřednostnila jsem jistou tatínkovu čest před vlastním štěstím.

Pavlovi jsem vše se slzami v očích řekla a on chápal. Stará škola jsme byli zřejmě všichni. Vdala jsem se za Petra, měli jsme tři děti, dva kluky a holku. Jenže jsme si nerozuměli.

Rozvod? To bylo přímo nemyslitelné!

Často jsme se hádali. Rozvod samozřejmě nepřicházel v úvahu. Já jsem od té manželské tísně utíkala k jedinému příteli, kterému jsem se svěřovala. Nebyly to kamarádky, ale Pavel. Nebyli jsme ovšem tajní milenci. Jen jsme si psali dopisy. Celých 40 let. Stěžovala jsem si na vše.

Utajené dopisy dávné lásce

Některé mám dodnes schované i proto, že jsem se je neodvážila poslat. Zdály se mi možná až moc intimní. „Pan XY přišel domů, nacpal si pupek, otevřel si pivo a za chvíli usnul…,“ stálo v jednom ze psaní. Až později mi dcera řekla, že na ta psaní narazila.

Stálo to všechno za to, když jsme se trápili já, manžel i děti? Taková byla ale doba. Ještě než děti odešly z domova, jsme si s manželem zařídili každý svoji ložnici. Žili jsme v jednom domě, ale odděleně.

Žili jsme vedle sebe

Zdálo by se, že tak na sebe nebudeme narážet. Jenže nebylo to snadné. Ta alergie na sebe byla cítit na každém kroku. Denní hádky se staly už běžnou rutinou a děti mi v dospělosti řekly, že by snad byly raději, kdybychom se s jejich otcem rozešli.

Proč jsme my dospělí nedošli sami k takovému závěru? Snad i můj muž by byl šťastnější. Když děti odešly z domova, už neexistovaly ani společné dovolené. Každý jsme jezdili na výlety zvlášť. Vlastně jsem jezdila spíš já, Petr na to moc nebyl.

Po celý život s námi jezdil spíš z donucení. Jak jsem psala v dopisech, spíš byl na gaučink, jak se dnes říká.

Nejedli jsme ani u jednoho stolu

Je pravda, že když jeden z nás vařil jídlo, tak ho přinesl i tomu druhému, u společného stolu jsme ale jedli jen tehdy, když přišla návštěva nebo děti. A co Pavel?

Ten se mezitím také oženil, měl děti, kontakt prostřednictvím pošty jsme udržovali dál, ale nikdy by mne nenapadlo svého muže podvést, ačkoli jsme už jako manželé spolu nežili.

Najednou tu prostě nebyl

Po skoro 40 letech manželství Petr dostal infarkt a zemřel. Bylo mi to líto. Plakala jsem, protože přece jen to byl člověk, s nímž jsem prožila většinu svého života. Měla jsem s ním děti a najednou jsem viděla i pěkné chvilky našeho manželství.

Ty mi ale začernily jiné dopisy. Našla jsem je, když jsem později vyklízela manželovy šuplíky. Kdysi byl na operaci, a potom v lázních. Tam si zřejmě našel ženskou. Psal si s ní, jestli se s ní scházel a došlo k fyzické nevěře, netuším.

V první chvíli to byl pro mě šok. Spíš proto, že jsem o tom nevěděla, než aby mě to bolelo. A nemohla jsem se zeptat, jak to bylo. Další rána v životě. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem nebyla šťastná. Od svatby, kdy jsem si nebrala lásku.

Pocity radosti jsem zažívala s dětmi, i když mne mrzelo, že je nemám se svou láskou.

Ach, ty dopisy

Ano, i já jsem si dopisovala s jiným mužem. Ale vím, že mezi námi nic nebylo. I když jsem nebyla v manželství šťastná, nechtěla jsem kvůli svému muži být nevěrná. A pak zjistím, že můj muž měl nějaké tajemství. A byla ta ženská jediná?

Kolotoč otázek v mé hlavě jsem se rozhodla ukončit tím, že jsem napsala Pavlovi. Poprvé po těch letech jsme se znovu sešli. Po těch letech mnoha dopisů.

Myslel na mě

Stále to mezi námi fungovalo. Co však skřípalo, bylo Pavlovo manželství. Nechtěla jsem ho rozvádět, ale po čase přišel sám, že odejde od manželky. Nenamítala jsem nic. Měla jsem radost. Bohužel, než se Pavel stačil rozvést, měl autonehodu a zemřel.

Jeho žena vše zdědila. A nejspíš i ona přišla po smrti svého muže na dopisy. Ty milostné se mnou. Kontaktovala mne a dala mi najevo, že můj muž měl pro mne dárek. Prsten. Jestli mne už chtěl požádat o ruku, nevím.

V každém případě mi má sokyně dala jasně najevo, že ten šperk nikdy nebudu mít. Nešlo mi o hodnotu klenotu, ale o to, co znamenal. Šlo totiž o věrnou kopii zásnubního prstenu mé maminky.

O něm jsem básnila právě už tehdy v devatenácti. A Pavel si to pamatoval. Bylo od něj krásné gesto, že mi ho chtěl dát. Že tu památku nemám, to mne mrzí.

Simona J. (70), Poděbrady

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
5 minut čtení
Bylo zářijové ráno, mlha se líně válela mezi domy a mně bylo šest. První školní den. A tehdy jsem ji potkala. Měla jsem novou aktovku, byla cítit takovým tím umělým textilem. Uvnitř jsem měla penál, tužky, pastelky, zkrátka vše, co prvňák nepotřebuje, ale musí se tím pochlubit. Maminka mi před školou upravila culíky, ale ruce se jí trochu třásly. Možná víc než mně. Byl to nový život. Éra, kt
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Houbová omáčka na smetaně
nejsemsama.cz
Houbová omáčka na smetaně
Lahodná klasika české kuchyně, která vynikne s čerstvými houbami z lesa i z obchodu. Skvěle se hodí k houskovému knedlíku nebo těstovinám. Houbová omáčka na smetaně patří k nejoblíbenějším podzimním jídlům – voní lesem a chutná domovem. Ingredience: ● 300 g čerstvých hub ● 1 cibule ● 2 lžíce másla ● 2 lžíce hladké mouky ● 250 ml smetany na vaření ● sůl ● pepř ● kmín ● vývar nebo voda Postup: Na másle osmahneme nadrobno
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Rozhádala se Bohdalová s přítelem Fockem?
nasehvezdy.cz
Rozhádala se Bohdalová s přítelem Fockem?
Zase si dávají pauzu? Už před časem se mluvilo o tom, že vztah herečky Jiřiny Bohdalové (94) a jejího bohatého přítele, slovenského podnikatele Ľubomíra Focka (71), na nějakou dobu uhasl. Posléze se
Hafan zachránil topícího se orla!
epochalnisvet.cz
Hafan zachránil topícího se orla!
Napoleon vztekle udeřil pěstí do stolu. „Psi! Musím být poražen psy na bojišti i v ložnici?!“ Právě se dozvěděl, že francouzská válečná flotila utržila 21. října 1805 porážku od britského loďstva v bitvě u Trafalgaru. Mezi prvními, kdo se dostali na palubu jeho válečné lodi Cleopatra, byl novofundlandský pes, maskot jedné britské posádky.   Potupu v ložnici
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tajemné rádiové signály z Antarktidy. Z hlubin ledu se ozývá cosi, co zatím nikdo nedokáže vysvětlit
21stoleti.cz
Tajemné rádiové signály z Antarktidy. Z hlubin ledu se ozývá cosi, co zatím nikdo nedokáže vysvětlit
Zastánci potrhlé konspirační teorie o duté zemi možná slaví. U útrob naší planety totiž vycházejí prazvláštní signály. Vysvětlení samozřejmě bude někde úplně jinde, než v tom, že by uvnitř Země žila j
Přišel král o trůn kvůli klobouku své choti?
historyplus.cz
Přišel král o trůn kvůli klobouku své choti?
Stojí po boku svého muže, zahalená v kožešinovém plášti, na hlavě módní klobouk. Muži se sklání, aby jí políbili ruku. Snímky královny Soraji obletí Afghánistán. „Takhle se řádná muslimská žena nechová,“ ozývají se tam hlasy. Za svou cestu po Evropě pokrokový afghánský královský pár pořádně zaplatí!   Údajně šlo o britský záměr, který vyšel. Fotografie z cesty
Marilyn Monroe a válka: Nejlepší věc, jaká se jí kdy stala
epochaplus.cz
Marilyn Monroe a válka: Nejlepší věc, jaká se jí kdy stala
Většina z nás zná Marilyn Monroe jako sex symbol, který se proslavil díky filmům a skandálům. Málokdo ale ví, že Marilyn byla mnohem víc než jen krásná tvář. Měla srdce a duši, a to ukázala během své návštěvy Koreje. Proč tam ale jela? A co se tam stalo? V tomto článku si povíme o tom,
Snacha si ze mě udělala služku!
skutecnepribehy.cz
Snacha si ze mě udělala služku!
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
iluxus.cz
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
Aston Martin posouvá dál své působení v čele startovního pole formule 1: nový model Vantage S se stává oficiálním safety carem FIA v šampionátu. Nejnovější přírůstek do legendární řady vysoce výkonnýc
Naplánovali Američané nehodu Concordu?
enigmaplus.cz
Naplánovali Američané nehodu Concordu?
Když v roce 2000 francouzský nadzvukový letoun Concorde odstartuje z pařížského letiště Charlese de Gaulla, začne hned po startu hořet a zřítí se na nedaleký pařížský hotel. [gallery ids="157775,15
Kvalitní česnek vyžaduje péči
tisicereceptu.cz
Kvalitní česnek vyžaduje péči
Kdo by nechtěl mít dobrou úrodu česneku. Pokud dodržíte základní pravidla, pěstování pro vás bude hračka. Česnek sázejte na konci podzimu. Ne dřív, než se teplota půdy ustálí pod 9 °C. Tím se pojis