Domů     Babička pochopila, že není jen jediná
Babička pochopila, že není jen jediná
3 minuty čtení

Byla jsem svobodná matka a nebýt hodné sousedky, byla bych na všechno sama. Paní Anežka dělala mé holčičce náhradní babičku.

Moje malá dcera toužila po babičce. Paradoxně ji měla, ale příliš moderní. Zatímco jiné babičky nosívaly tepláky a šátky, pletly na vnoučata a nemyslely na nic jiného než na rodinu, naše byla jiná.

V dnešní době by to možná nebylo až tak divné i babičky si chtějí užívat života, cestují, utrácejí za parádu a otáčejí se za pány v letech, ale tehdy byla taková babička výjimkou. A vysvětlujte to dívence, která chodí do první třídy!

A tak si našla jinou babičku. Naši sousedku. Ta opuštěná, stará paní se o Maruška zajímala od doby, kdy byla miminko. Chodila s ní s kočárkem na procházky, občas, když viděla, že nevím, kam dřív skočit, si ji brala na nějakou dobu k sobě a četla jí pohádky.

Opravdová

A tak jsme ji, Maruška i já, svobodná matka, začaly brát jako člena rodiny, jako babičku. Když jsem začala chodit do práce, v duchu jsem konstatovala, že nevím, jak bychom s Maruškou dokázaly bez naší hodné babičky žít.

Vyzvedávala Marušku ze školky, později ze školy, chodila s ní na procházky. Opravdová babička, moje matka, se u nás objevovala leda o Vánocích.

Hlučně nás objala, rozdala dárky a dala se do veselého vyprávění na téma, z jakých dalekých krajů se vrátila, kam v novém roce pojede či poletí a s jakým zajímavým pánem se zrovna seznámila, případně co si koupila na sebe. Máma už byla taková.

Zádrhel

„Proč s námi naše babička skoro vůbec není?“ ptávala se Maruška. Časem se ptát přestala. Měla přece tu svou úžasnou náhradní babičku Anežku – a na skutečnou pozapomínala. Občas od ní přišel pohled z cest anebo balíček s hračkou či hezkými šaty.

Jenomže jak stárla, postupně chápala, co je důležité a co zas tolik ne, a začala se o nás víc zajímat. A v tom byl ten zádrhel: ke své hrůze zjistila, že Maruška už babičku vlastně má. „Vždyť je to úplně cizí ženská!“ lapala po dechu.

„To přece není žádná tvoje babička.“ Maruška s moudrostí svých asi devíti let namítala: „Ba ne, je to moje babička. Stará se o mě a je moc hodná.“ Pro mámu to byla hořká pilulka. Křičela na nás, několikrát se rozplakala.

Maruška ji chytla za ruku, podívala se na ni krásnýma hnědýma očima a povídá: „Ale babi, proč se rozčiluješ? Tak budu mít babičky dvě, tak jako jiné děti.“ Máma si to nechala projít hlavou a musela uznat, že to moudré dítě má pravdu.

Jana (64), Domažlicko

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může