Domů     Našla jsem ho po 50 letech!
Našla jsem ho po 50 letech!
5 minut čtení

Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem bratra opět spatřila. Byl už velký, já také. Kolik času jsme ztratili.

Jsou věci, které nepochopíte nikdy. Jako dítě nevíte, pak leckoho omlouváte, že nemohl jinak. Když však zjistíte, o co vás připravil, pochopení opět mizí.

Celý život mne to trápilo

To, co mně a Kájovi udělala rodina, jí nikdy neodpustím. Je to jako dnes. Intenzivnější pocit ze shledání než z loučení. Snad dítě unese víc.

Možná je naivní a myslí si, že to je na chvíli, i když někteří tvrdí opak. Nyní myslím na moment, kdy jsem před pěti lety čekala na nádraží, až přijede brácha.

Proč odjela beze mne?

Ironií osudu jsem stála na tom samém místě, kde jsme se před 50 lety viděli naposledy. Byla jsem moc malá a nechápala jsem, proč do toho vlaku s babičkou nenastoupíme. Jen brácha Kája šel s nějakou paní. Mávali jsme si, on se díval smutně z okýnka. Proč?

Však jede na výlet. To jsem si naivně myslela. Pak se vlak dal do pohybu a Kája mi zmizel. S babičkou jsme odcházely. Držela mne za ruku, ale nemluvila. Byla smutná a já se bála na něco zeptat. Tušila jsem, že je něco špatně. Ale v tom věku jsem si neuměla dát souvislosti dohromady.

Rozvrácená rodina

Vlastního tátu jsem jako dítě neznala, protože než jsem se stačila narodit, skončil ve vězení. Žili jsme jen s mámou a právě starším Kájou. Otce si tak nevybavuji, zato některé strejdy ano.

Jedni byli fajn, legrace s nimi byla, ti další byli protivní a asi jim děti vadily. V jistých chvílích jsme vadili s bráchou i mámě, takže se Kája o mne staral. Stala se z nás pevná dvojka. Jednoho dne jsme se s Kájou probudili a máma nikde.

Čekali jsme, že třeba přijde z nákupu, ale nic se nestalo. Když se blížila noc, bratr šel k sousedům. Ti zalarmovali bezpečnost. Máma prostě odešla neznámo kam. A co my?

Odešla bez rozloučení

Nebylo to snadné, protože se musely vyřídit nějaké formality, takže jsme si museli sbalit nějaké hračky a strávili jsme noc v dětském domově. Byli jsme oba vyděšení a celou situaci jsme nechápali. Ale jak jsem psala, byli jsme parťáci a byli jsme si oporou.

Babička, kterou jsme neznali

V dětském domově jsme naštěstí strávili jen týden. Některé děti byly fajn, našli se ale i sígři, kteří nové členy nechtěli přijmout. Však jsem na ně při odchodu vyplázla jazyk. Tehdy pro nás totiž přišla paní, která nám vysvětlila, že je naše babička.

Nikdy v životě jsme ji neviděli. Byla maminkou naší mámy. Jelikož se ale se životem své dcery nemohla smířit, nestýkala se s ní, ale ani s námi.

Bohužel jsme spolu nevydrželi

U babičky nám bylo dobře. Vím, že se o nás starala, jak nejlépe dovedla, ale přece jen byla starší a na dvě děti nestačila. Kája tak šel zpátky do dětského domova. Tehdy to byl ten okamžik, kdy odjel vlakem. Daleko, protože u nás v okolí nebylo místo.

Tehdy jsme se rozdělili. Jen kvůli tomu, že se matka rozhodla odejít. A kvůli tomu, že náš otec byl líný bídák a nezajímal se o nás.

Opět dětský domov

Babiččin zdravotní stav se bohužel velmi zhoršil. I když slibovala, že bráchu navštívíme, nebyly jsme za ním ani jednou. Ona pak skončila v nemocnici a zemřela.

Já se opět dostala do děcáku, bohužel zcela jiného, než byl bratr. A jak jsem byla ještě malá, neuměla jsem si poradit, jak ho najít. Ztratili jsme se.

Stěhování sem a tam

V dětském domově jsem nakonec zůstala až do dospělosti. Tehdy jsem byla rozhodnutá bráchu najít, jenže jsem zjistila, že ho adoptovala nějaká rodina, která pak vycestovala do Belgie. Tím se naše kontakty definitivně zpřetrhaly.

Už jsem vzdala naději to někdy zkusit obnovit. Řekla jsem si, že si zařídím novou rodinu a nikdy nedopustím, aby mé děti trpěly. Cesta to byla dlouhá. Za láskami jsem se stěhovala z Čech na Moravu, pak zase zpět.

Stále tam někde byl

Nakonec jsem si vzala Karla. Náhoda? Na svatbě jsem si říkala, jaké by to bylo, kdyby mne můj ochránce (bratr) Kája předal mému muži, také Kájovi. Mrzí mne dodnes, že u toho brácha nebyl. S Karlem jsme založili rodinu, na minulost jsem skoro zapomněla.

Když ale starší děti povyrostly, chtěly vědět něco o mém dětství. O jejich babičce a dědovi. Nedalo se vyhnout ani bratrovi. „A ploč ho nehledáš?“ zeptal se naivně můj malý synek. Tehdy jsem si řekla, že to znovu zkusím.

Trvalo to tolik let

Hledání nebylo snadné. Za minulého režimu se s dokumentacemi moc nepárali, obzvlášť když nějaké zařízení skončilo. Mé hledání bylo plné neúspěchů. S přestávkami mi to trvalo další spousty let. Čas shledání nadešel po půl století.

Přesto se něco smrsklo v kratší smyčku. Vybavuje se mi blonďatá hlava brášky, jak odjíždí, když vidím, jak na mne hledí prošedivělý pán. Ano. Kája. Mávám mu na přivítanou. Přijel z Belgie.

Jitka L. (60), Tábor

Související články
3 minuty čtení
První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem
3 minuty čtení
Dodnes mám stále před očima obraz, který se mi zaryl do paměti. „Tvá sestřička už není,“ říkali. Jak není, vždyť byla mladší! Bylo mi tehdy 10 let a Markéta byla o dva roky mladší. To přece nedávalo smysl. Děti neumírají. I já jsem se cítila nesmrtelná. Tehdy mi řekli, že odešla do nebíčka. Proč? Tam odešla tenkrát babička, která byla stará. Proč šla má sestřička? Prázdný pokoj Nebyla to
3 minuty čtení
Měla jsem těžký život, ale se ctí jsem to vydržela. Tchyně se ke mně chovala všelijak, manžel pil. Ovšem syn se naštěstí vydařil. Soužití s tchyní nebylo nic, na co bych ráda vzpomínala. Nějakou dobu jsme v jejím malém rodinném domku s manželem i bydleli. Nedalo se to vydržet. Byla to absolutní velitelka. Jakmile jste řekli, udělali nebo si, řečeno jen s malou nadsázkou, pomysleli cokoli jiného
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem si myslela, že jsou dospělí vyrovnaní, chápaví a rozumní. Během rozvodu rodičů jsem zjistila opak. Byla jsem malá, když se naši rozváděli. Trvalo to dlouho, skoro tři roky, na začátku mi bylo deset, a když to peklo pomalu končilo, tak málem už třináct. Nejhorší roky mého života. Naši nebyli úplně hloupí, tušili, že se trápím, proto mě co nejčastěji vozili k babičce. Nako
2 minuty čtení
Stalo se to před několika lety. Vnučka Karolína se začala měnit. Nikdy by mě nenapadlo, že to skončí tragicky. Moje milované děvče, které jsem vychovávala od jejího dětství, začala být jiná. Ona, která mi vždy přinášela radost. Byla to veselá a chytrá holka. Najednou se mi ale začala vzdalovat. Začala trávit více času s nějakými novými kamarády a její chování se změnilo. Pořád jsem si říkala, ž
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Maďarský rybí paprikáš
nejsemsama.cz
Maďarský rybí paprikáš
Skvělé kotlíkové jídlo, které můžete připravit také na chalupě. Ingredience: 800 g filetů ze sladkovodní ryby 3 rajčata 1 žlutá a 1 červená paprika 2 cibule 100 ml smetany 33% 100 g anglické slaniny 1 lžíce sádla 2 lžičky mleté sladké papriky ½ lžičky mleté pálivé papriky sůl Postup: Rajčata spařte, oloupejte a nakrájejte na čtvrtky. Rybu nakrájejte na kusy o velikosti sousta. Slaninu nakrájejte
Udržitelná móda v souladu s přírodou: TATUUM
iluxus.cz
Udržitelná móda v souladu s přírodou: TATUUM
Nová kampaň TATUUM SENSES AT EASE je věnovaná udržitelné módě. Kolekce z přírodních materiálů zdůrazňuje, že móda může být stylová, nadčasová, ale i zodpovědná k planetě. Je tak skvělou volbou pro ty,
Styděla se, že ji okradla!
skutecnepribehy.cz
Styděla se, že ji okradla!
Jsem už v důchodu a mou největší radostí je občasná návštěva vnučky. Někdy si ke mně rovnou po škole zajde na oblíbený koláč. Je to taková malá slečna a já si chvíle s ní moc užívám. Povídáme si o všem možném, probereme její kamarádky, co poslouchá za hudbu a někdy chce, abych jí vyprávěla, jak zlobila její maminka, když byla malá. Tak jsem ji neznala
Od gladiátorů po jezdecké akrobaty: Fascinující historie cirkusu
epochaplus.cz
Od gladiátorů po jezdecké akrobaty: Fascinující historie cirkusu
Cirkusy provázejí lidstvo po staletí – od krvavých římských her až po okázalé show plné akrobacie a kaskadérských kousků. Jak se z antických arén stala manéž plná barev a hudby? A proč někteří lidé cirkusy milují, zatímco jiní je odmítají? Antický circus: Popravy určené k pobavení Dávnou historii cirkusu můžeme vystopovat až do antiky. „Circus“
Stylový pobyt v zahradě
rezidenceonline.cz
Stylový pobyt v zahradě
Funkčnost, odolnost, uživatelský komfort, v neposlední řadě ale rovněž designová úroveň. To jsou parametry, které by měl venkovní nábytek splňovat bez ohledu na to, za jakých materiálů je vyroben. Patříte-li k příznivcům přírodního dřeva, měli byste se zaměřit především na produkty bez problémů odolávající rozmarům počasí, především vlhkosti, působení plísní a různých škůdců. Pro svůj vysoký
Česká republika vstupuje do polovodičové ligy: Brno otevřelo nové inovační centrum
21stoleti.cz
Česká republika vstupuje do polovodičové ligy: Brno otevřelo nové inovační centrum
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu.
Pouť Českého Anděla: Další ročník je za dveřmi
epochanacestach.cz
Pouť Českého Anděla: Další ročník je za dveřmi
Když se řekne pouť, mnoho lidí si nejspíš představí Matějskou pouť a její menší obdoby, konající se v různých městech po celé zemi. Takováto pouť, to jsou kolotoče, labutě, autodromy, střelnice, klobásy, cukrová vata, hlasitá změť vzájemně se překřikujícího hudebního doprovodu a k tomu dav bavících se lidí. Jiní si představí křesťanskou pouť s knězem
Bouchalo cestou do Brixenu šampaňské?
historyplus.cz
Bouchalo cestou do Brixenu šampaňské?
Brodí se sněhem, který leží na silnici na Vysočině. „Co mi to dali za starou špatnou bednu,“ rozčiluje se Franz Dedera. Jen co vyjeli, vůz museli opravovat. Teď si tu vykračuje pustinou s tím buřičem Havlíčkem. „No nic, aspoň se podívám domů,“ říká si komisař, rodák z Jindřichova Hradce. Sníh málem nevnímá. Karel Havlíček (1821–1856) má
Má Randová deprese kvůli nesplněným snům?
nasehvezdy.cz
Má Randová deprese kvůli nesplněným snům?
Chtěla milujícího chlapa, nedočkala se. Toužila po miminku, které nemá. Martina Randová (53) se však musela rozloučit i s dalšími sny, jež se jí nikdy nesplnily. Poslední dobou ji prý kolegové víd
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Záhadný mrak nad Novým Mexikem: Prováděli zde Američané tajné jaderné zkoušky?
enigmaplus.cz
Záhadný mrak nad Novým Mexikem: Prováděli zde Američané tajné jaderné zkoušky?
V březnu 2014 zaznamenali meteorologické radary nad americkou raketovou střelnicí White Sands v Novém Mexiku zvláštní bouřkový mrak. Na první pohled připomínal atomový hřib. Testuje zde americká armád
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
epochalnisvet.cz
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
Oba břehy Temže v Londýně spojovala kdysi stavba, označovaná za jeden z divů světa. Most, který se stal samostatnou městskou čtvrtí a také místem odporné přehlídky popravených nešťastníků.   Most v samém centru Londýna postavili už Římané v roce 46 našeho letopočtu. Byl dřevěný a vydržel téměř 1000 let, než ho v roce 1013 nechal spálit král Ethelred II. (asi