Domů     Přišli jsme o společné roky
Přišli jsme o společné roky
4 minuty čtení

Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy že se vdám, budu mít děti a s mužem spolu zestárneme.

Jenže se to nějak zamotalo. Trochu se pokazil už začátek. Honzu jsem znala krátce, teprve dva měsíce, když jsem otěhotněla. Zatímco já jsem už druhý rok pracovala jako učitelka ve škole, o téměř čtyři roky mladší Honza měl před sebou skoro dva roky studia.

Byt a domácnost jsem táhla já. Honza se buď učil, nebo chodil s kamarády popíjet. Když jsem nadhodila svatbu, pokaždé řekl: „Lásko, až dostuduju a najdu si místo, vystrojíme obrovskou svatbu, vždyť nám nic neuteče!“ Moji rodiče z toho nadšeni nebyli.

Honza už měl jen maminku, která ho očividně nezvládala a místo toho, aby vychovávala ona jeho, vypadalo to u nich přesně naopak.

Dítě nic nezměnilo

Honza ji dirigoval jako malou holku. To se mi moc nelíbilo. Pak se nám narodila kouzelná holčička Anička. Její tatínek z ní měl sice velkou radost, ale jako táta se chovat nezačal.

Pořád se choval jako svobodný puberťák, s ničím mi nepomáhal a coural se bůhví kde. Školu dokončil, až když šla naše Anička do školky a já se mohla vrátit do práce.

„Teď bude všechno jinak, začnu vydělávat. Třeba si pořídíme vlastní byt… Nebo raději dům,“ plánoval. Teda spíše jen sliboval. a já mu chtěla věřit.

Táta na dálku

Nic ale nešlo podle plánu. Můj milý mi připravil jen zklamání. Byt jsem si nakonec pořídila sama s pomocí rodičů a hypotéky.

Honza si sice po čase našel práci v IT firmě, ale po roce odjel na stáž do USA, kde nakonec zůstal několik let, aniž by ho zajímalo, co budeme dělat my dvě doma bez něho.

Manželé jsme nebyli, rozvod jsme řešit nemuseli, na Aničku posílal peníze, a občas dokonce dorazil balík s hračkami. Později s ní byl občas v kontaktu přes Skype.

Chtěl dceru zpět

Během těch čtyř let, co byl v zahraničí, se událo hodně věcí. Honza se nijak netajil tím, že si tam našel přítelkyni. Nejdřív jsem to obrečela, ale život šel dál. Pár známostí jsem měla, ale z mé strany to nikdy žádná velká láska nebyla.

Pak Honza získal dobře placené místo v pražské pobočce americké firmy, u které celé roky pracoval v USA. Vrátil se bez americké přítelkyně. Párkrát jsme se sešli. Už to nebyl ten rozjívený kluk, ale dospělý chlap. A začal si hledat cestu k naší dceři.

Ta mu to moc neusnadňovala. Brala ho jako kamaráda, ale ne jako tátu. Ani jsem se jí nedivila. Vždy jsem tu pro ni byla jen já a zastávala jsem roli mámy i táty.

Zkusil to i na mě

Honza postupoval po kariérním žebříčku firmy, až se z něj stal nějaký ředitel pro střední a východní Evropu. Občas mi zavolal, někdy jsme si vyšli i s Aničkou ve třech na oběd. Pak se zapletl se svou asistentkou a narodila se mu další dcera.

Aničce v té době bylo třináct a těžce to nesla. Sotva našla tátu, musela se o něj zase dělit, a to v pubertě nebylo nic, co by pro ni bylo snadné.

A já se rozhodla k radikálnímu řešení a ostěhovala se i s dcerou co nejdál od chlapa, který mi vlastně dost ublížil. „Jani, je to zvláštní, ale pořád mě to táhne k tobě,“ řekl mi jednou nečekaně do telefonu. Já jsem bohužel celé ty roky cítila totéž.

Honza byl prostě moje osudová láska. Zatímco pro svoji asistentku byl zřejmě jen cestou k dítěti, po kterém na prahu čtyřicítky toužila, ale o manžela nestála a Honzu rozhodně nemilovala. Tak jsme spolu znovu začali chodit.

„Uvidíš, mami, zase se na tebe vykašle,“ komentovala to tehdy čtrnáctiletá Anička. „Já bych tátovi nevěřila,“ uzavřela to. Jenže srdci neporučíš.

Dvakrát do stejné řeky

Po pár měsících přišel s obrovským pugétem. „Jani, vím, že jsi to čekala dřív, ale chtěl bych tě požádat o ruku. Vezmeš mi mě?“ zeptal se a mně se podlomila kolena. Na tuhle větu jsem čekala patnáct let! Manželé jsme sedm let.

Dvakrát do měsíce máme doma i jeho druhou malou Lindu. A máme ji všichni rádi. Je to jeho dítě, které za nic nemůže, a já nechci, aby si tátu užila tak málo jako naše Anička. Ta napřed chvíli trucovala, ale dnes má mladší sestru ráda jako vlastní.

Dnes už naše dcera bydlí sama a my s Honzou si užíváme úplně normální obyčejný život. „Kdybych tak všechno mohl vzít zpátky,“ řekl mi nedávno. „Teprve teď si uvědomuji, že jsem přišel o Aniččino dětství a dlouhé roky s tebou…“

Jana B. (56), Zlín

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé