Domů     Dcera pořád miluje lenocha
Dcera pořád miluje lenocha
4 minuty čtení

Naše dcera nám vždy dělala jen samou radost. Od patnácti chodila po brigádách a za vydělané peníze si kupovala parádu, po které toužila.

Dostala se na vysokou a my viděli její budoucnost v zářivých barvách. Až do osudného seznámení. „Mami, tati, to je David,“ oznámila nám jednou.

Vedle ní stál vysoký pohledný mladík s nápadným tetováním. Že je instalatér a nemá ani maturitu, to nám nevadilo, že ale nepracuje, to nám vadilo!

Podivná minulost

„Nechápu, že zdravý kluk nedělá a je na pracáku?“ ptal se dcery manžel. „Ale tati, vždyť jsem ti říkala, že je nemocný,“ zastávala se své lásky Petra. „Má něco se srdcem.“ Tak často David u dcery přespával v jejím podkrovním pokojíčku, až u nás vlastně bydlel.

„Ten poslední pronájem mu skončil,“ vysvětlovala Petra. „Když je teď bez práce, z čeho by to taky platil?“ zeptala se nás ještě s výčitkou, jako že jsme úplně nechápaví.

Tehdy jsme zřejmě propásli jedinečnou příležitost nastavit pravidla: bydlíš u nás, tak plať, a jestli nemáš z čeho, jdi pracovat. Pár měsíců se David snažil aspoň pomáhat na zahradě, a protože je manuálně zručný, opravil v domě spoustu věcí.

Postará se o dítě?

„Ty se nestýkáš s rodiči, Davide?“ zeptala jsem se, protože mi bylo divné, že nikam nejezdí, o rodině nemluví. „Máma umřela, tátu jsem neznal,“ odpověděl a bylo vidět, že se o tom nechce víc bavit. Tak jsem se dál nevyptávala.

Petra měla před bakalářskými státnicemi, když nám oznámila „radostnou“ novinku, že je těhotná. Ve mně se mísily slzy štěstí se slzami obav a strachu. „Tak teď si musíš konečně najít místo, když budeš živit rodinu,“ nekompromisně řekl manžel Davidovi.

Zdálo se, že to snad pochopil. Začal chodit na pohovory. Překvapivě rychle si našel práci ve firmě, která zajišťovala drobné opravy v domácnostech. Klárka mezitím složila státnice a necelé dva měsíce poté přišel na svět Jeník.

Mladí si začali s naší pomocí upravovat podkroví, aby tam měli víc místa a soukromí.

Odmítli jsme ho živit

Krátce po šestinedělí David přestal pracovat. „Nenechám se buzerovat od šéfa, a ještě od těch pitomých ženských, co si nás volají a ničemu nerozumí.“

„Asi jsi nepochopil, že ty podle tebe pitomé ženské jsou klientky, od kterých máš peníze,“ rozčileně reagoval manžel. „Pokud si rychle neseženeš jinou práci, hledej si i jiné bydlení.“ Naše dcera začala plakat. „Vy nás chcete vyhodit?“ vzlykala.

Snažili jsme se jí vysvětlit, že ji rozhodně ne, ale nechceme živit mladého kluka, kterému se nechce pracovat! O její informaci, že je nemocný, jsme si mysleli své.

Šel na mateřskou

„Uděláme to jinak,“ vesele nám sdělila dcera. „Já nastupuju na poloviční úvazek do účtárny, pak si najdu nějaké klienty, abych mohla ještě pracovat doma. A David bude hlídat.“ Tahle idylka vydržela přesně dva měsíce.

Pak měl David horečku, pak ho bolela hlava nebo byl unavený. „Mami, nemohla by sis vzít dovolenou?“ škemrala Petra. Dovolenou jsem si vzala pětkrát. „A dost,“ rozčílil se Petr. „Přece si nevyplácáš dovolenou po dnech na hlídání?

Ať se stará David.“ Oběma nám bylo líto dcery a vnuk si nás samozřejmě omotal kolem prstu. Za tátu nemohl. Ten měl buď covid, nebo chřipku. A taky prý není pro něj nikde žádná práce. Jednoho dne u nás zazvonila starší paní.

Babička nás varovala

„To je moje babička,“ představil nám ji David. „Vždyť si říkal, že nikoho nemáš?!“ podivila jsem se.

„Co by neměl?“ zareagovala jeho babička, která nám vzápětí vysvětlila, že máma s tátou o něm nechtějí ani slyšet, dokud nebude pracovat, protože jim dluží aspoň půl milionu. A jí taky! „Každou chvíli si ode mě chodí půjčovat.

Dejte si na něj pozor,“ upozornila nás. V tu chvíli v manželovi bouchly saze a Davida vyhodil z domu. „Dva roky na nás parazituješ! Tak se koukej starat!“

Příživničí dál

Dcera nám to dlouho nemohla odpustit. Od Davidova odchodu uplynul rok. Petře pomáháme, jak to jde. Naštěstí je šikovná a začala dělat účetnictví doma, klientů má dost.

Pracuje hlavně po večerech, když malý usne, za pár měsíců půjde do školky, tak se jí trochu uleví. A David? Pokud vím, Klárka se s ním stýká. Údajně kvůli malému. Spíš mu ale nosí peníze, protože bydlí v podnájmu a z čeho by ho platil, když stále nepracuje?

Dagmara H. (55)

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může