Domů     Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
6 minut čtení

Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí.

Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé nezávazné známosti, nic vážného.

Věděla jsem, že až to bude vážné, poznám to okamžitě. A taky že jo. Parníkem jsem jezdila pokaždé zadarmo, znala jsem tu každého, od kapitána po pomocného lodníka. Byla jsem totiž zdejší, holka křtěná Vltavou, to se počítalo.

Jako vltavíny

No jak říkám, nastoupila jsem a uviděla jsem ho. Toho neznámého fešáka, který mě hned upoutal. Jako z udělání tu byl taky s holkou. On s holkou, já s klukem. Ale podívali jsme se na sebe, šíleně to zajiskřilo a bylo vymalováno.

Můj kluk se na lodi nudil, vyloudil na někom noviny a ponořil se do nich. Mě si nevšímal, já jeho ostatně také ne. Více mě zajímal ten neznámý sympaťák, držela jsem se stále v jeho blízkosti a pokukovala po něm.

A když ta jeho na okamžik poodešla, nastala naše chvíle. Přitočil se ke mně a povídá: „Oči jako vltavíny, vlasy jako sluneční paprsky.“ Konstatovala jsem: „Pán je romantik, není-liž pravda?“ Přisvědčil: „Romantik z Prahy.

A slečna je odkud?“ Rovnou jsem vysypala přesnou adresu, nebylo času nazbyt, jeho stíhačka se už vracela a ten můj tázavě zdvihl oči od novin. A takhle to všechno začalo.

Vyšší síla

Byla jsem ztracená jako naše nejznámější trampská osada Ztracenka neboli Ztracená naděje. I ona kouká Vltavě se zalíbením do těch jejích hlubokých očí. Třetí den poté, co jsme se viděli na lodi, zazvonil u našich dveří.

Byl konec školního roku, oba jsme měli prázdniny – poslední, příští školní rok nás čekala maturita. Bylo zajímavé, co všechno jsme měli společného. Jako by se o naše setkání postaraly samy hvězdy, nebo osud nebo nějaká vyšší síla, bdící nad spřízněnými dušemi.

Oba jsme milovali řeku a lodičky a neuměli si život bez toho představit. I naše první rande se odehrálo na pramici. Jeden můj kamarád nám půjčil i hausbót na Slapech, strávili jsme tu romantický srpnový víkend, ale už se tam vkrádala nostalgie.

Prázdniny končily. Co bude dál? Chodil na průmyslovku, já na gympl. Rozdělí nás nadcházející školní rok? „Nerozdělí nás nikdy nic,“ ujistil mě.

Bláhová

Voda tajemně šplouchala, neslo se k nám žabí kuňkání, dlouhé vlasy vrb ťukaly na kulatá okýnka, hezky se u toho usínalo. Strávili jsme spolu rok jako v pohádce a potom se to všechno najednou sesypalo jako domeček z karet. Jako hrad z písku.

Petr slavil devatenácté narozeniny, pozval spoustu kamarádů. Těšila jsem se. Jak jsem byla bláhová! K mému úžasu si mě od začátku nijak zvlášť nevšímal, vlastně si mě vůbec nevšímal. Nechápala jsem to.

Snažila jsem se si to nějak vysvětlit, přesvědčovala jsem se, že tu přece nejsme sami, pozval kamarády, je slušnost se jim věnovat. Bývala bych to pochopila. Jenomže on se věnoval v první řadě jedné kamarádce. Nikdy jsem tu osobu neviděla.

Nebyla sympatická ani za mák. Zmalovaná, až to bylo skoro směšné, nápadně oblečená, sukně krátká, milion náramků a řetízků šelestilo a chřestilo.

Lepší vkus

Když se později tančilo, neodtrhli se od sebe. Odešla jsem bez rozloučení. Ještě ráno jsem doufala, že se to nějak vysvětlí. Čekala jsem na obvyklém místě na lavičce nad řekou, ale nepřišel. Chodila jsem k naší lavičce celý týden.

Ale pokaždé jsem tam seděla sama, jen s Vltavou, která útěšně šuměla. Copak se dá rozejít jen tak, beze slova? Jela jsem k němu domů, matka mi řekla, že tam není, a tak jsem nervózně přecházela před domem sem a tam. Čekala jsem do setmění. Rozsvítily se lampy.

Viděla jsem, jak přicházejí. Drželi se za ruce. Trhl sebou, když mě uviděl. Nezmohl se ani na slovo, jen omluvně pokrčil rameny. Štěkla jsem:

„Myslela jsem, že máš lepší vkus.“ Holka měla ošklivé kožené kalhoty, vlasy nepřirozeně obarvené na zářivě blond a chrastila nevkusnou bižuterií. Dodnes si říkám, jaký byl zázrak, že jsem odmaturovala.

Žádný jiný

Rozešli jsme se. Rozešla jsem se nejen s ním, ale s celým svým milovaným krajem, i s Vltavou. Moji rodiče nevěřili svým uším, když zjistili, že se stěhuju k tetě, daleko, předaleko, stovky kilometrů.

Teta byla opuštěná stará panna, udělala jsem jí svým nečekaným rozhodnutím radost. Našla jsem si tam v tom pro mě cizím kraji práci a na víkendy jezdila do maličkého pronajatého srubu u jezera. Bez vody jsem nedokázala žít.

„Nelíbí se mi, děvenko, že jsi tak osamělá,“ říkávala teta čím dál častěji. „V tvém věku by to tak nemělo být. Mám o tebe starost. Tvoje maminka mi naznačila, že ses v někom zklamala.

Možná to byl mizera, ale všichni nejsou takoví.“ Poprosila jsem ji, ať přede mnou o mužích vůbec nemluví. Nerada mi to slíbila. Občas naznačila, že si dělá starosti. Jednou přišla po setmění ke mně do pokoje a povídá:

„Já vím, nechceš, abych o tom mluvila, ale zkrátka se bojím, abys nedopadla jako já. Taky jsem se kdysi dávno v mládí zatvrdila, taky jsem si řekla: buď ten, nebo žádný jiný. A podívej, jak jsem dopadla.“

U jezera

Zanedlouho se tetička začala chovat jaksi tajemně. Až to bilo do očí. Dlouze a potichu s kýmsi telefonovala, jakmile mě spatřila, rychle se rozloučila. „To byl opravář na pračku,“ vysvětlila zajíkavě. „Rozbila se?“ divila jsem se.

„Ještě včera normálně prala.“ Neodpověděla, jen s povzdechem zabodla oči do podlahy. Neuměla lhát. Záhadné telefonáty se opakovaly. Pustila jsem to z hlavy a v pátek odpoledne odjela jako vždy do srubu k jezeru.

Ráno ležela na rohožce přede dveřmi kytice lučního kvítí, mokrá od rosy. Nechápavě jsem zamžourala po okolí. Sruby tvrdě spaly. Nikde nikdo. Ale když jsem se rozhlédla po verandě, zjistila jsem, že na lavici tu sedí známá postava a tázavě mě pozoruje.

Leknutím a úžasem jsem vyjekla. „Musel jsem hodně přemlouvat tvou mámu, aby mi řekla, kde jsi, a dala telefon na tetu,“ vysvětlil. „A teta říkala, že mě máš pořád ráda.“ Odpověděla jsem: „Seber se a zmiz. Abys věděl, mám vážnou známost.“ Usmál se:

„Teta říkala, jak moc jsi osamělá. Vážnou známost máš akorát tak se mnou. A s Vltavou. Tak se k nám oběma zase vrať, prosím. Hrozně moc nám chybíš.“ Poslechla jsem, a nikdy toho nelitovala.

Libuše (60), Praha

Související články
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
epochaplus.cz
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií. V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie. Nová první dáma
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
skutecnepribehy.cz
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali.
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Vyzrajte na cestovní horečku!
nejsemsama.cz
Vyzrajte na cestovní horečku!
Změna prostředí, nervozita z dlouhé cesty, studený pot, závratě, zácpa, nebo naopak průjem. Znáte to také? Zkušené bylinářky doporučují zázvorový nápoj. K tomu potřebujete kus zázvorového kořene a jablko. Za pomoci odšťavňovače získáte chutný nápoj. Jestliže vás trápí průjem, rychle se ho zbavíte, když si uvaříte silný černý čaj, do kterého přidáte půl lžičky soli. K zastavení průjmu se
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
enigmaplus.cz
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
Je to takový malý oblíbený „pekelný“ omyl. Ne, Belzebub opravdu není vládce pekla a nejde o ekvivalent Satana či Lucifera. Kde se Belzebub vzal a kdo ho na pekelný trůn vlastně záměrně, či omylem uved
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
historyplus.cz
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
Teprve 19letá Lili Jacobová se rozhlíží po místnosti, kde ještě před nedávnem pobývali příslušníci SS. Snaží se najít něco, co by jí po osvobození tábora Mittelbau-Dora přišlo vhod. Zaujme ji noční stolek, a tak otevře jeho přihrádku. Leží v ní album plné fotografií, na nichž jsou naprosto šokující snímky, které dokazují nacistická zvěrstva ve vyhlazovacím
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
21stoleti.cz
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká r
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
nasehvezdy.cz
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
Jak tohle dopadne? Před časem jsme vás informovali, že to velmi jiskří mezi manželem Jitky Čvančarové (47) ze seriálu Doktor Martin, tanečníkem Petrem Čadkem (46), a hvězdou seriálu Marta Tatianou Dyk