Domů     Rodinná pouta zničil majetek
Rodinná pouta zničil majetek
3 minuty čtení

S Janou, mojí ségrou, jsme neměly nikdy extra blízký vztah. Jako malá jsem ji spíš otravovala, protože jsem byla mladší sourozenec.

Je to zvláštní, když jsme dospěly, nějak jsme k sobě cestu našly. Logicky jsme se chovaly jako rodina a rozumní lidé. Jenže stačí málo a lidé se zase začnou chovat jako děti. V našem případě šlo o dědictví.

Stmelená rodina? Najedou to šlo…

Jak jsem naznačila, ségra je starší, dělí nás pět let. Když jsem se narodila, měla radost, byla jsem její miminko. Jak se ale dostala do puberty a chtěla lítat za kluky, byla jsem přítěží, když mě musela hlídat. Když jsme dospěly, dostala hlavně ona rozum.

Scházely jsme se, naše děti se kamarádily, dokonce jsme spolu někdy vyrazily na dovolenou. Byly jsme zkrátka rodina, jak má být.

Starala jsem se víc

Nejprve jsme přišly o tatínka, pak zemřela i maminka. Začalo se řešit dědictví a ségra najednou začala být taková jako v pubertě. Nestranně vím, že jsem se o mámu starala víc, jezdila jsem za ní, ale nic jsem neříkala, protože mi to přišlo přirozené.

Když byly mé a ségry děti u babičky na prázdninách, logicky jsem se starala o všechny. Ocenila to ségra? Ani náhodou. Řešil se hlavně náš rodný dům. Sestra se nechtěla vzdát práva na polovinu.

Tehdy mi dokonce říkala, že by měla dostat víc, však mi máma občas přispěla. Na rekonstrukci našeho bytu, dětem dávala peníze. „Aby ne, když u ní byly častěji než ty tvoje!“ nevydržela jsem už mlčet. Logicky se tím propast mezi námi jen prohloubila.

Ale nemohu si nechat vše líbit, přece. Boj byl dlouhý, snad nekonečný. A to jsem si zpočátku myslela, že budeme mít dům napůl a budeme se v něm setkávat jako kdysi.

Bude po mém, ne po tvém

Z přístupu ségry jsem viděla, jak by o celé stavbě uvažovala, kdybychom ji měly napůl. Dům se musel prodat, nebo jej mohla mít jen jedna z nás. I když to nebylo lehké, sestru jsem vyplatila. Ale ona neskončila. Přesto jsme ale zůstaly v kontaktu.

Jednoho dne jsme se všichni sešli u nás doma. Naše děti, manželé i přátelé. Ségra se tam ale opila a bokem začala svádět mého manžela. Dokonce do něj hučela, ať neplatí můj rozmar, tedy ten dům. To byla poslední kapka. Tehdy jsem viděla, že se nezměnila.

Neměla jsem proto zájem dál ji vídat. A ani ona se o to nesnažila. Ani se vlastně neomluvila, že něco přehnala. Proč se tedy doprošovat? Naše rodiny se nevídají, jen děti občas. My se ségrou ale ne, stejně jako naši muži.

Kamila P. (67), Jihlava

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může