Vždy jsem se o svůj vzhled starala sama. Chodit po salonech je jen pro zhýčkané dámičky. Teď jsem však poznala kouzlo nepoznané péče!
Celý život jsem na sobě šetřila, nikdy jsem o sebe nenechala pečovat a myslela si, že mi je jen ke cti, že neutrácím a ještě se na mě dá dívat. Až po padesátce jsem poznala, jaké to je nechat se trochu rozmazlovat a že si to my, ženy, zasloužíme.
Kadeřnice byla děsivá představa
Nejhorší návštěvu kadeřnice jsem zažila v den svatby. Udělala mi na hlavě neskutečný drdol plný vlásenek, které jsem pak vyndávala celou noc. Byla jsem spíš sportovní typ a měla jsem štěstí, že mi vlasy moc nešedivěly.
Od svatby jsem nosila stejný sestřih, který mi pravidelně upravovala sestra. V rodině jsme se staraly o vlasy vzájemně. Barvila jsem mámě hlavu až do její smrti. Kadeřník pro mě byl výdaj, kterého byla škoda. Alespoň podle mého názoru.
Navíc můj jediný pokus z pozdější doby skončil katastrofálně. Chtěla jsem trvalou a kadeřnice mi upálila vlasy. Zajít si na kosmetiku mi připadalo jako vyložené rozhazování peněz a manikúru s pedikúrou si snad slušná ženská dokáže udělat sama, ne?
Můj pohled na věc začaly měnit až moje dospívající dcery. Ty po mně zdědily mnoho věcí, ale přístup ke zkrášlování rozhodně ne. Obě toužily po umělých nehtech a nabarvených vlasech. S manželem jsme vždy šetřili, ale holkám jsme samozřejmě nic upírat nechtěli.
Navíc starší dcera chtěla kadeřníka a manikúru jako narozeninový dárek. Uvědomila jsem si, že pro někoho je to běžná rutina, zatímco moje děti to braly jako vzácnost. Dcery jsou tedy vyparáděné princezničky a já pořád stejná. Tedy až na přibývající šediny a vrásky.
Kolegyně mi najednou otevřela oči
Pak se v práci objevila Hanka. Hádala bych jí tak o deset let méně a velice mě překvapilo, že je stejně stará jako já. Ta na sobě rozhodně nešetří, a je to vidět. Nevím, co ji na mně zaujalo, ale spřátelily jsme se. Tím se pro mě hodně změnilo.
Když jsem jednou Haně u oběda vyprávěla, že jsem nebyla nikdy v kadeřnickém salónu ani na manikúře, byla ohromená. „To si ale zaslouží jednou za čas každá ženská! To je blaho, člověk se pak cítí úplně jinak.
Zrovna zítra mám masáž celého těla a v pátek se nemůžu dočkat kosmetiky. Nevíš, o co přicházíš,“ prohlásila rezolutně. „Navíc, jestli jsi za to nikdy neutrácela, máš na to teď ještě víc právo. Vlastně sis našetřila dopředu,“ smála se.
Nezůstala jen u toho, sehnala mi slevu u své kadeřnice a věnovala mi voucher na masáž. Nechtěla jsem ji urazit, a tak jsem oboje přijala. Nic hrozného mi asi nehrozilo, říkala jsem si.
Všechno jsem si moc užívala
Během masáže jsem se málem rozplakala blahem, i když kolem ramen mě to dost bolelo. Stálo to za to, uvědomila jsem si, jak moc jsem byla zatuhlá.
Kadeřnice mi vykouzlila na hlavě tak přirozenou barvu a nadýchaný účes, že jsem na sebe zírala do zrcadla každou chvíli „Teda, mami, ty vypadáš úžasně!“ zvolala dcera po příchodu domů.
Hanka mě přesvědčila, aby to bylo komplet, že bych si měla dopřát ještě ty nehty a péči o pleť. Kosmetička mi polichotila a pak jsem se pod jejíma rukama ztrácela někam do vesmíru. Od té doby, co mám udělané nehty, se na ně nemůžu vynadívat.
Manžel mě překvapil
Připadám si najednou plná života, žensky a hravě. Předtím jako bych se jen ztrácela v běžné šedi, zapadlá ve svých starostech. Najednou se cítím lépe. Nastalo dilema, protože žádný lak nevydrží věčně a vlasy se také musí udržovat pravidelně.
Měla jsem špatné svědomí, kolik dneska všechny tyhle věci stojí. Nechtěla jsem to zkrátka přehánět, a měla jsem navíc dojem, že by mi to manžel neschvaloval. Když jsem si s ním o tom promluvila, řekl mi, že si mám proboha začít konečně užívat.
„Vypadáš skvěle, cítíš se líp, holky jsou velký, tak proč si taky neužiješ?“ řekl jednoduše a já si uvědomila, že mi v tom nikdy nebránil. Byla jsem zvyklá od babičky a maminky za péči o sebe nikdy neutrácet.
Když ale přehodnotím některé útraty a péči o sebe si chytře rozvrhnu, zas tak děsivé výdaje to nejsou. A hlavně, já si to přece zasloužím!
Milena S. (57), Jindřichův Hradec
