Krouží kolem domu, aby vytvořily léčivou energií. Dědeček se vrátil k rodinné tradici, aby mu pomohly. A od té doby léčí i nás, ostatní členy rodiny!
V naší rodině se odjakživa pěstovaly včely. Pamatuji si na babičku, jak k nim vzhlížela s úctou a vyprávěla, že zachránily jejímu tatínkovi život, když se vrátil z války těžce raněn. Byl to prý med, co ho postavilo na nohy.
A také léčivá energie, kterou umějí včely vytvořit kolem svého úlu. Můj otec se tomu smál, že to je jen babská pověra.
Děda otočil
Já se k tomu nikdy nevyjadřovala, protože jsem nevěděla, co si o tom myslet. I dědeček byl k těmto názorům skeptický a myslel si stejně jako můj táta, že to jsou všechno nesmysly. Podle něj prostě není nad lékaře, jeho léky a praktiky moderní vědy.
Jenže pak můj dědeček onemocněl rakovinou a lékaři mu nedávali žádnou šanci. Nádor byl velký a metastázy se šířily jako lavina. A děda najednou otočil. Inu, tonoucí se stébla chytá, jak se říká.
Najednou začal stavět na zahradě v duchu rodinné tradice další úly a začal se zabývat něčím, o čem nechtěl dlouho ani slyšet. Při práci si dokonce zpíval a pak vysedával celé dny pod hruškou vedle úlů a tvrdil, že cítí energii, jak je mu každý den líp. Všichni si mysleli, že se zbláznil!
Okřídlené bohyně
Nemohli jsme uvěřit, když nám po několika týdnech oznámil, že se lékaři divili, jak se jeho stav zlepšil. „Zázrak!“ žasli všichni, kdo dědečka potkali. Od té doby by si nejraději vedle úlů i ustlal.
A jak čas šel, získávali jsme vlastní zkušenost s léčivou energií kolem úlů postupně všichni. I já, když na mě zaútočil dotěrný tinitus, neboli nesnesitelné pískání v uších.
Seděla jsem na zahradě, držela se za hlavu a vzývala okřídlené bohyně, aby zasáhly a udělaly zázrak!
Odezněl sám
Taky jsem byla v tu chvíli posedlá myšlenkou, že mě včely vyléčí. Nevím, jestli to byla sugesce, ale nakonec ten obtížný problém odezněl sám, a já jsem za to ráda.
A když měl před dvěma lety syn ošklivou nehodu na kole, též rád seděl pod hruškou vedle úlů, protože ho tam prý méně trápily bolesti. Na naše včelky u nás v rodině nedáme dopustit!
Jitka (58), Turnov