Domů     Láska na tanečním parketu
Láska na tanečním parketu
5 minut čtení

Můj život, to bylo z práce domů, pak vařit, prát, žehlit, uklízet. Zoufale jsem toužila po něčem hezkém, například naučit se tančit.

Vdávala jsem se brzy. Záhy jsem zjistila, že můj muž se před svatbou neuvěřitelně přetvařoval. Zuřivec předstíral, že má beránčí povahu. Chtěl si mě připíchnout do vitríny jako exotického motýla.

Mou úlohou bylo chodit do práce a vracet se odtud na minutu přesně, dále pak vařit, uklízet, prát, žehlit a dbát o to, aby domácnost vzkvétala.

Mít dítě je šílenství

„Dítě? Zbláznila ses?“ podivil se vztekloun. „Sama jsi skoro ještě dítě a já se na to taky necítím. Nevšimla sis, že doba je zlá? Přivádět do takové doby dítě je nerozum. Nezodpovědnost. Možná dokonce šílenství.“ Zůstala jsem na něj překvapeně zírat.

Domnívala jsem se, že mít dítě je normální, přirozená věc, nikoli nerozum, nebo dokonce šílenství. Škoda že mi tento svůj názor nevyjevil před svatbou.

Cedule s výzvou

Chodila jsem z práce kolem kulturního domu s tanečním sálem. Okna zářila do daleka, a když jsem zvědavě nahlédla dovnitř, zaznamenala jsem, že se několik párů zrovna chystá k tanci.

Na vstupních dveřích jsem objevila pomačkanou ceduli, že se přijímají účastníci do tanečních kurzů pro dospělé s dovětkem, že na tanec není nikdy pozdě.

Nechápu, co mě k tomu vedlo, ale do těch těžkých dveří jsem se opřela a ocitla se na nehostinné chodbě. Bylo slyšet klavír. Chvíli jsem váhala, ale pak jsem vstoupila do tanečního sálu.

Vzal si mě na starost

„Co sem lezete? Tady nemáte co dělat!“ zaječela ženská v krátkých oranžových šatech. „Chtěla bych se taky přihlásit,“ vysoukala jsem ze sebe. „To ale jdete s křížkem po funuse. Kurz už jede, copak to nevidíte?“ Smutně jsem přikývla.

Přesto jsem stále trčela na místě a neměla se k odchodu, jako bych na něco čekala. Vtom se ozvaly rychlé kroky. Zvedla jsem oči a spatřila docela sympatického muže, který pravil oproti té ženské překvapivě klidným hlasem:

„Partnera máte?“ Domnívala jsem se, že se ptá, zda jsem vdaná, a tak jsem zapípala: „Ano, jsem dva roky vdaná.“ Zasmál se: „Myslím tanečního partnera.“ Provinile jsem zavrtěla hlavou. „No, bez partnera je to úplně vyloučeno,“ sykla oranžová žena.

Sklopila jsem oči a otočila se k odchodu. „Počkejte,“ řekl mladý muž, taneční mistr. „Nějak to uděláme. Můžu si vás vzít na starosti sám.“ Doma jsem nahlásila, že v práci teď musíme dělat přesčasy, ale že za ně dostaneme zaplaceno. Spolkl to i s navijákem.

A tak úterky a čtvrtky patřily tanečním kurzům. S Adamem jsme se docela spřátelili, život nám však ztrpčovala jeho žena, neustále nás pozorující pohledem zlého jestřába. „Vaše paní je taková energická, že?“ usmívala jsem se. Jen rezignovaně pokrčil rameny. Měl i takové smutné oči.

Jako dvě labutě

Coby učitel tance byl vynikající. Když jsem chodila v patnácti do tanečních, nenaučili mě tam skoro nic, a to málo, co mě naučili, jsem hned zapomněla. S Adamem jsem si přestala připadat jako poleno. Šlo nám to.

Když jsme se učili valčík, ostatní kolem nás zčistajasna utvořili kruh a tleskali. „Jsou jak dvě zasněné labutě,“ poznamenala nějaká žena. „Tak dost!“ zařvala mistrová. „Tady se nezírá, tady se tančí!“

Záchvat vzteku

Martinovy záchvaty zuřivosti se prohlubovaly. Všiml si, že jsem mu složila brýle, které nechal na stole tak, jak si je sundal z očí. Nenapadlo mě, jak obrovský je to prohřešek. „Tady nejde zdaleka jen o ty pitomý brejle!“ hulákal.

„Ty mě chceš ovládat, chceš řídit můj život! Co si to dovoluješ, skládat mi brejle? Kdybych chtěl, udělám to sám!“ Řval tak, že na nás lidi bouchali. Když jsem šla na tancování, měla jsem ještě oči celé červené od pláče. „Co se děje?“ divil se Adam.

„Máte v očích slzy.“ Brali jsme waltz. „To ta dojemná melodie,“ odvětila jsem napůl žertem. Venku studeně foukalo, zahalila jsem se víc do kabátu a zamířila domů.

Zaslechla jsem rychlé kroky, utíkal za mnou. „Můžu vám nějak pomoct?“ volal. „A já vám?“ opáčila jsem. „Myslím, že ani vám není moc veselo.“

Domů jsem nemohla

V onen zachmuřený podvečer jsme se loudali sem a tam okolo rybníka, v němž plavala světla pouličních lamp, později se přidal i měsíc, a leccos jsme si pověděli. „Ale já nemůžu domů,“ napadlo mě asi v půl deváté.

„Nebo mě ten vztekloun zabije.“ A tak jsem se ke svému úžasu ocitla ve starosvětském bytě jeho matky. Byla to distingovaná stará dáma, nechtěla ani žádné vysvětlení. Ujistila mě, že u ní mohu přespat, nabídla mi čaj a sušenky.

Zanedlouho jsem se tu ocitla natrvalo. Stará dáma nám bez námitek a s dobrotivým úsměvem poskytla ze čtyřpokojového bytu dva veliké pokoje k užívání.

Spolu jsme šťastní

Čekaly nás tuhé boje, nebo lépe řečeno války. Oba jsme se rozváděli, naši partneři dělali nepředstavitelné scény a kladli nám do cesty překážky. Ale byli jsme na všechno dva, takže jsme byli silní. Tehdy i dnes.

Hana B. (65), Blansko

Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřest s holandskou omáčkou
tisicereceptu.cz
Chřest s holandskou omáčkou
Jeden z nejklasičtějších receptů světové gastronomie. Možná vám omáčka nevyjde napoprvé úplně skvěle, je to výzva! Suroviny na 4 porce 3 žloutky 50 ml vývaru 50 ml bílého vína bílý pepř, sůl
Z druhé svatby s Langmajerem nic nebude?
nasehvezdy.cz
Z druhé svatby s Langmajerem nic nebude?
Tohle asi herec ze seriálu Specialisté Jiří Langmajer (59) nečekal! V nedávném rozhovoru se rozbásnil o své manželce, hvězdě seriálu Ulice Adéle Gondíkové (51). Prozradil svůj plán zopakovat si s ní
Češi ví, jak na recyklaci! Poradí si i s magnety do elektroaut
21stoleti.cz
Češi ví, jak na recyklaci! Poradí si i s magnety do elektroaut
Plasty jdou do žlutého kontejneru, papír zase do modrého. Třídění odpadu je považováno za základ zdárné recyklace. Nicméně ta se netýká jen plastových lahví nebo hromady starých novin. Některé její fo
Matematika v říši zvířat: Mají zvířata skryté početní schopnosti?
epochaplus.cz
Matematika v říši zvířat: Mají zvířata skryté početní schopnosti?
Zvířata číslům a počítání skutečně rozumějí. Doby, kdy se předpokládalo, že pouze člověk disponuje tak komplexní kognitivní schopností, jsou dávno pryč. Dokonce i zvířata s velmi malým mozkem jsou schopna početních úkonů, i když v některých případech založených hlavně na odhadu čísel, který ovšem bývá ve značném množství případů správný. Tato fascinující zjištění otevírají nové
Země musí být varována! Co stálo za zhroucením významné vědkyně?
enigmaplus.cz
Země musí být varována! Co stálo za zhroucením významné vědkyně?
Claudie Haigneré je uznávaná vědkyně. Coby první Francouzka, která se podívala do kosmu, se dlouhá léta těší vysoké popularitě. Pak ale přichází rok 2008. Žena je po kolapsu, během něhož vykřikuje pod
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Metodějova žáka z Velké Moravy vyhnali
historyplus.cz
Metodějova žáka z Velké Moravy vyhnali
Na Velké Moravě ho uvěznili, mučili a nakonec odtud musel odejít. Nový domov najde Kliment Ochridský v Makedonii. Díky podpoře bulharského knížete vytvoří na břehu Ochridského jezera centrum slovanské vzdělanosti a kultury. Byl žákem Konstantina (826/827–869) a Metoděje (815–885) a stejně jako oni patří mezi sedmipočetníky (slovanské svaté). V letech 860–861 oba bratry doprovázel na
Můj pejsek tušil, že se blíží neštěstí
skutecnepribehy.cz
Můj pejsek tušil, že se blíží neštěstí
Ten den jsem si chtěla užít naplno. Nejprve jsem vyrazila na procházku s pejskem, pak jsem si chtěla vychutnat kávu v kavárně. Můj pes byl ale zásadně proti. Jako každé ráno jsem vstala, udělala si pomerančový džus a z lednice vyndala jogurt. Po celou dobu se mi pod nohama pletl náš pes Rudy. Jako obvykle čekal na příděl voňavých
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
epochalnisvet.cz
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících
Pupínky ze stresu? Ne, díky, vy volíte klid
nejsemsama.cz
Pupínky ze stresu? Ne, díky, vy volíte klid
Stres si umí dupnout pěkně nahlas a umí se nenápadně podepsat i na pleti, která potom vypadá, jako by si vzala dovolenou bez ohlášení. Jedním z nejviditelnějších projevů stresu může být zhoršení stavu pokožky. S vyrážkou či akné ze stresu se potýká mnoho lidí, aniž by tušili pravou příčinu. Signál stresu? Za vyrážkou ze stresu
Breitling vstupuje do NFL: luxusní čas se potkává s americkým fotbalem
iluxus.cz
Breitling vstupuje do NFL: luxusní čas se potkává s americkým fotbalem
Švýcarský hodinářský gigant Breitling oznámil průlomovou spolupráci s National Football League (NFL). Partnerství na několik let dopředu dělá z Breitlingu oficiálního globálního partnera a prvního lux