Domů     Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
4 minuty čtení

Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima.

Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková ta vzorná matka, co musí dělat za každou cenu všechno správně.

Hrála si na nejchytřejší

Kojila do čtyř let, a ještě se tím vychloubala. Skoro jsem se za ni styděla, když se odhalila někde v čekárně a beze stopy studu kojila na veřejnosti. Potom začala mojí nebohé vnučce odměřovat jídlo, aby nebyla obézní.

Kačenka řvala hlady jako tur a já jí tajně strkala laskominy. Jednou mě dcera přistihla, jak dávám Kačence lentilku. Nemluvila se mnou skoro měsíc! Její chytrolínství se ale netýkalo jen jídla.

Kačenka musela chodit jen v bio bavlně a nosit takové ty zdravotní boty s ohebnou podrážkou, která není skoro vidět. Nahrazují chození naboso a jsou super drahé.

Naštěstí jsou hezké, ale vnučka prostě toužila po normálních sněhulích a svítících teniskách, jako každé malé dítě. Ničeho z toho se nedočkala.

Pořád ji jen tyranizovala

Hračky musely být jen ze dřeva a bez nátěru. Takhle bych mohla pokračovat, kdoví jak dlouho. Kačenka všechno ve zdraví přežila a vystudovala na učitelku. Dcera ale stále nebyla spokojená. „Ne aby sis začala s nějakým kolegou.

Učitelé málo berou, neuživil by tě!“ vyhrožovala dcera. Snažila jsem se dceři domluvit, aby svoji dceru nechala konečně na pokoji, ale bezvýsledně. A to jsem ještě netušila, co nás s Kačenkou čeká. Ona se totiž zamilovala.

A nejenže její milý byl učitel, on byl ještě o pár let mladší! To bylo v očích dcery to nejhorší provinění. Málo bral, a ještě k tomu neměl žádné životní zkušenosti. „S tím cucákem se rozejdeš!“ křičela na ni snad každý den, ale tentokrát vnučka neposlouchala.

Jenže odejít z domova, vzepřít se, to si taky netroufla. Její matka, moje hysterická dcera, totiž vyhrožovala, že si něco udělá.

Bála se matku opustit

„Babi, ona mě má pěkně v pasti. Kdyby si opravdu něco udělala, nikdy bych si to neodpustila,“ plakala a já ji jen bezmocně hladila po hlavě. I já se cítila pod psa. Dceru jsem samozřejmě měla ráda, ale že takhle ničí vnučku, jsem jí nemohla odpustit.

Co se to s ní stalo? Proč je tak zlá? Vůbec jsem její chování nemohla pochopit. Mnohokrát jsem se jí snažila domluvit, mnohokrát jí vyčinila. Vše naprosto bez úspěchu. Nakonec jsem sedla a napsala jí dlouhý dopis.

Vyjmenovala jsem v něm všechny svoje trable, které jsem zažila s ní. Co všechno jsem musela vydržet, co překonat. Vlastně možná i rozvod s mým mužem byl tak trochu její zásluha.

Manžel měl pravdu

Hrozně jsme se kvůli ní celé dospívání hádali. On by jí dal nejraději na zadek a já mu v tom vždycky zabránila. Nakonec se naštval a zakřičel, že odchází. Že už nechce mě ani dceru nikdy vidět. Svůj úmysl splnil.

Posílal výživné, ale na návštěvu nikdy nepřišel. Netajil se tím, že nemá dceru rád, protože je rozmazlená. Já už si tak nějak pro jistotu nikoho nehledala. Stejně by to bylo marné. Kdo by s takovým dítětem vydržel?

Bylo to kruté, protože o okolnostech mého rozvodu s manželem jsem jí nikdy neřekla. Ale považovala jsem to za nutné. Bylo načase ji upozornit, jak všem kolem sebe ničí život.

Těším se na miminko

Doufala jsem, že můj dopis nevyhodí a přečte si ho. Nakonec neodolala zvědavosti. Přišla asi za dva dny a bylo zřejmé, že plakala. Vrhla se mi do náruče, což nebylo její oblíbené gesto.

Vlastně mě nikdy neobjala, a když jsem se jí snažila dát obyčejnou pusu, vždycky ucukla. Tentokrát mě objala a poprosila o odpuštění. Konečně si asi dost věcí uvědomila. Omluvila se i Kačence a pozvala jejího milého na nedělní oběd.

Trnula jsem, aby vše neskončilo zase nějakou hádkou. Ale ne. Naopak. Čekalo nás velké překvapení. Kačenka byla už v třetím měsíci těhotenství. Dcera se nezmohla na slovo a já jásala. Konečně se do naší rodiny zase vrátí radost a dětský křik!

Takový křik změní úplně atmosféru. Měla jsem ten dopis napsat dřív. Mohl být u nás klid.

Lucie T. (57), Plzeň

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může