Domů     Tahali nás úplně klidně za nos
Tahali nás úplně klidně za nos
4 minuty čtení

Syn nám v poslední době stále vyčítal, že jim se snachou vůbec nepomáháme. A myslel tím finančně! Tak jsme se plácli přes kapsu.

V posledních měsících jsme slyšeli jen samé stesky: „Vůbec nevycházíme s penězi. Malý toho tolik potřebuje,“ fňukali nejčastěji. Věděli, že naše vnouče je na nás největší argument.

Přitom od té doby, co se narodil, jsme jim pomáhali s hlídáním i domácností, co jen naše síly stačily. Ovšem podraz, jaký na nás ušili, jim jen tak nezapomenu!

Uměli si jen stěžovat

Když už jsme jejich nářky nemohli poslouchat, dohodli jsme se s manželem Danielem, že mladým pomůžeme a místo různých drahých zbytečností jim dáme pod stromeček peníze.

Sice jsme si říkali, že kdyby si snacha Dana stále ještě neválela doma šunky a šla pracovat, nemuseli by třít bídu s nouzí. Koneckonců našemu vnukovi už byly skoro čtyři roky, a to už vnoučata našich přítel běžně do školky chodí.

Dana ale měla stále nějaké výmluvy, proč Tadeášek do školky nemůže. „Má silnou laryngitidu, víš to přece,“ vyjela na mě naposledy.

Byl to podpantoflák

Moje snacha Dana popravdě nebyla zrovna člověk, kterého bych měla upřímně ráda. Spíš jsem ji snášela kvůli synovi, který do ní byl stále po uši zamilovaný. A ona s ním také pěkně cvičila. Ale byl naše jediné dítě, tak jsme jen chtěli, aby byl šťastný!

Vašek se ale v její přítomnosti choval jako pejsek a poslouchal ji na slovo. Kolikrát jsem mu někde stranou říkala, že by si měl umět doma dupnout. Ale jak se zdálo, jemu nakonec ta její dominance snad ještě vyhovovala. Vlastně se o nic moc nemusel starat.

Můj muž se jejich manželstvím odmítl zabývat, tak jsem byla vlastně jediná, kdo na Daně viděl mouchy.

Zasloužila jsem si ho

Je fakt, že ve chvíli, kdy mi porodila vnoučka, jsem ji začala vnímat v lepších barvách. Tadeáškův příchod na svět nás všechny tak nějak změnil. Musím říct, že kvůli němu jsem se snažila se snachou vycházet co nejlépe.

Už jen proto, že ona je ten typ, co by mi ho byla schopna odmítnout půjčovat, kdybych se nechovala dle jejích představ. A toho jsem se tedy dočkat nechtěla. A tak jsem si začala hrát na hodnou tchyni. Chovala jsem se, jak vyžadovala. A ono to fungovalo.

Když malý povyrostl, dokonce jsme ho mívali i na víkendy. Měla jsem sice výhrady k tomu, jak ho vychovává, ale věděla jsem, že musím mlčet.

Stěžovali si na peníze

Naposledy, když si Dana stěžovala, že nevycházejí s penězi, tak přitvrdila. Mezi čtyřma očima se mi svěřila, že jsou na hranici bídy. „Všechno je tak drahé. Elektřina, jídlo, nevím, jak to všechno zvládneme,“ hrála na mě hru, o které jsem ale netušila.

Nářky na nedostatek peněz začal prezentovat i Vašek. Ten to zase zkoušel na svého otce. Takže my jsme nakonec po večerech neřešili nic jiného než život našich mladých. Pak přišel Daniel s návrhem, že jim pod stromeček dáme čtyřicet tisíc.

Byla jsem pro, dokonce jsem přihodila dalších deset. Důvod daru byl jen vnuk. Neuměli jsme si představit, že strádá. Mladým jsme o tom řekli předem. Oběma se značně ulevilo a už s předstihem děkovali. Pod stromečkem tedy našli padesát tisíc korun.

S Danielem jsme jim kladli na srdce, aby to použili na nutné výdaje. Syn se dušoval, že to vloží na účet a bude s tím svědomitě hospodařit. Zdálo se, že byli vážně vděční a jejich tíživé situaci to pomohlo.

Letěli hned k moři

To, že peníze použijí na cestu k moři, mě vážně nenapadlo. Na Silvestra jsme zjistili, že jsou na Zanzibaru. Když jsme jim volali, poznali jsme, že nejsou v klidu doma. Syn se ani nenamáhal něco vysvětlovat. Jen řekl, že potřebovali na chvíli vypadnout.

To ale nebylo ještě to nejhorší. Když jsem se zeptala, jak Tadeáš zvládl dlouhou cestu letadlem, odpověď mi vyrazila dech.

Byla jsem v šoku

„Ten je u druhé babičky s dědou v Opavě. To pro tak malého kluka ještě není,“ odvětili s přehledem mladí. V tu chvíli jsem měla chuť sednout na první letadlo a dát jim co proto. Je mi jasné, která bije. Celá ta habaďúra se zrodila v hlavě mé skvělé snachy.

Tohle jim jen tak neprojde. Určitě budeme chtít peníze vrátit. A co se týče důvěry, tu u mě už definitivně ztratili. Jen mi je líto vnuka!

Jarmila S. (65) Olomouc

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud