Domů     Hlavně si nesmíš vzít muzikanta!
Hlavně si nesmíš vzít muzikanta!
3 minuty čtení

Rodiče mě před hudebníky varovali. Říkali, že se s nimi nedá žít, skoro nejsou doma a potrpí si na nevěry. Dnes vím, že to není pravda.

Před hudebníky mě máma s tátou odjakživa varovali, říkali, že jsou to problémoví partneři. Byla to svým způsobem pravda, však jsem měla chování muzikantů málem dennodenně na očích.

S kamarády jsme měli od střední školy kapelu a objížděli s ní tancovačky v okolí. Užívali jsme tenkrát spoustu legrace a zážitků, na které dodnes s úsměvem vzpomínám. I když jsem dokola opakovala:

„Kluci, najděte si jinou zpěvačku, slyšíte přece, že nejsem žádnej zázrak,“ ujišťovali mě horem dolem, že žádnou jinou nechtějí a že jsme přece prima parta. Občas někdo reptal, že nejsme zrovna talenty od boha, na to kytarista Karel pokaždé ostře odvětil:

„Hele, jestli chceš talenty, mazej do Rudolfina, jasný? Nikdo tě tady nedrží.“ Dotyčný sklapl jako kudla a byl rád, že je rád. Co by taky za dvacet korun vstupného chtěl. Edith Piaf?

Sbor krkavců

Kluci byli fajn, ale obávala jsem se, že se z jejich řad pravděpodobně nebudou rekrutovat vzorní životní partneři. Měla jsem už roky na vdávání, biologické hodiny bily jak orloj na Staromáku, nezbylo než se porozhlížet po eventuálním manželovi.

Na tanečních zábavách, které jsme ve velkém navštěvovali, jsem poctivě pokukovala po chlapících na ženění a o pauzách s nimi rozmlouvala, ale byla to bída s nouzí.

Přitom to žádní hudebníci nebyli, narazila jsem na prodavače v koloniálu, pokrývače, truhláře, učitele v malotřídkách, popeláře, hajné, ale ani jednoho z nich jsem si neuměla představit jako svého budoucího muže.

S jedním jsem seděla půlku večera, kluci hráli beze mě a pokoušeli se i zpívat, znělo to jako sbor krkavců, ale dělali to pro mě a ještě na mě přejícně mrkali. No ale skončilo to katastrofou.

Tak blízko

Do venkovského kulturáku se vřítila ženská jako kyrysar a hulákala: „Tak tohle je ta návštěva u nemocného dědečka? A koukám, že je dědeček k světu a blond!“ Chrstla mi do obličeje laciné červené víno, ale můj společník na tom byl hůř, rozbila mu o hlavu lahev.

Poroučel se k zemi a volala se záchranka. „To vám neřekl, že je ženatej?“ vřískala. Kluci seskákali z pódia, aby mě před ní chránili. „Kdybych byl ženatej s touhle pohromou, taky bych radši balil ženský na zábavách,“ šeptal mi Karel.

Koukali jsme, jak zdravotníci nakládají chlápka do sanity, a Karel smutně drmolil: „Hledání ženicha ti moc nejde, co?“ Přikývla jsem. „A vaši ti zakazujou muzikanty, viď? Hele, ale já přece nejsem tak špatnej, nebo jo?“ Překvapeně jsem zvedla oči. Karel!

Byl tak blízko, měla jsem ho celou dobu vedle sebe a neviděla, že tohle je kluk přesně pro mě. Na kytaru už dávno nehraje, má stavební firmu a spolu jsme vychovali tři bezvadné syny.

Iva (65), Klatovy

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka