Podle starých legend je to malé městečko na jihu Čech sídlem slovanského boha podsvětí. Touží tam snad Veles stále po smrti nevinných duší?
To městečko jmenuje Velešín! Bydlela tam kdysi moje kamarádka, často jsem k ní jezdívala na kávičku a na kus řeči. A na ten den, kdy jsem za ní opět přišla, nikdy nezapomenu. Martina byla zdrcená, seděla na gauči a plakala.
Byla se projít se svým psem na vyhlídku, ze které je vidět rameno řeky a starý hrad – postávali tam na okraji skály, a on se najednou z neznámého důvodu rozběhl a skočil…
Na stejném místě
Když se k němu dolů dostala, v náručí jej donesla k nejbližšímu veterináři. Ten hned věděl místo, ze kterého se pes ze skály vrhnul. Těch pejsků, kteří z neznámého důvodu skočili na stejném místě, měl už za svou praxi prý několik.
A jeho předchůdce, který zde míval veterinu před ním, jej na to prý také upozornil. Tehdy tomu nevěřil, ale teď už ví, že to je pravda. Důvod ovšem nezná. Začaly jsme s kamarádkou pátrat po historii toho místa.
Přesně tam, kde čtyřnozí miláčkové skákali, se prý v dobách pohanských shazovali živí kozlíci jako oběť slovanskému bohu podsvětí Velesovi. V hlavě se nám usadila myšlenka: Co když se něco takového může stát i lidem?
Touha skočit
Oblíbené místo našich procházek potemnělo. Nahánělo nám hrůzu. Známí se nám smáli a já sebe samu přesvědčovala, že to je všechno jen sugesce. Vždyť se mi tam nikdy nic zlého nestalo. Po čase strach přešel a já se na tom místě ocitla s Martinou znovu.
Vzpomínaly jsme tam na jejího psa. A najednou jsem měla velmi nepříjemný pocit, který hraničil s touhou skočit. Obrátila jsem se a utíkala pryč. Od té doby už tam raději nejezdím.
Romana (65), Tábor