Domů     O Vánocích se vážně plní sny
O Vánocích se vážně plní sny
6 minut čtení

Asi jsme se brali příliš mladí. Bylo nám sotva dvacet. Ale chodili jsme spolu dva roky, myslela jsem, že ho dobře znám. Spolehlivý, věrný, pracovitý.

Později se ukázalo, že umí být i vzorným tátou. A to byly roky, kdy jsem byla opravdu šťastná. Navzdory svému mládí jsem si toho skutečně vážila.

Se vším si dokázal poradit

Postavili jsme dům. Vlastníma rukama – tak se to v Pavlově případě dá říci. Řemeslníky si bral jen na ty nejodbornější práce. Jako inženýr stavař si uměl poradit téměř se vším. Téměř, to je to správné slovo.

Se situací, která na něho spadla jako blesk z jasného nebe, si zjevně správně neporadil.

Všechno se točilo kolem dětí

Pavlíkovi byly tehdy tři roky a Klárka se sotva batolila. Netušila jsem vůbec nic. Možná se podivíte, jak jsem mohla být tak zaslepená. Těžko říct. Byla jsem se dvěma dětmi na mateřské dovolené a nevěděla jsem, co dřív.

Zavalena povinnostmi kolem dětiček a domu jsem zřejmě nevnímala určité signály. Ale i kdybych je vnímala, co by se stalo? Nic. Mraky, které se nade mnou stahovaly, bych beztak nerozehnala.

Za dveřmi byla hysterická matka

Podzim přišel dřív, tráva na loukách žloutla, stromy zčervenaly. Děti dostaly průduškový zánět. Pán domu stále ještě nedorazil a nedal o sobě vědět. Vlastně nic zvláštního, mobilní telefony neexistovaly a neměli jsme ani pevnou linku. Taková byla doba.

Když se ozvalo zvonění a tlučení na dveře, řekla jsem si, že si nejspíš zapomněl klíče. Ale proč se sem tak divoce dobývá? Za dveřmi byl slyšet hlasitý křik mé matky. Kdo nezná mou matku, neměl by se s ní raději vůbec seznamovat.

Těžko s ní lze vyjít, je panovačná, hysterická. Odemkla jsem, ona vpadla dovnitř a ječela: „Ale já jsem to říkala! Na moje slova vždycky dojde!“

Můj muž se tahá s jinou!

Děti se vyděsily, musela jsem je uklidňovat. Když jsem je zahnala zpátky do postýlek, máma, aniž ztišila hlas, naříkala, že to ví celý kraj, a naposledy, že se to dozvěděla ona a úplně naposledy se to dozvím já. Nic jsem nechápala.

Popadla mě za ramena a volala: „Ten tvůj žije s tou blonďatou rajdou, to je pro tebe novinka, co?“ Byla to naprostá novinka. Najednou se mi špatně dýchalo, jako by v chodbách domu ubývalo kyslíku. Lapala jsem po vzduchu.

Byla jsem zaslepená

Vtom mi oči padly na obálku opřenou o vázu s posledními růžemi ze zahrádky. Předtím jsem ji neviděla, ale musela tam být. I máma ji uviděla. Zmlkla, ale jen proto, že mi četla přes rameno. Vzápětí zahulákala: „Tak on se ti omlouvá!

Otec dvou dětí si myslí, že stačí říct promiň!“ Nic jsem nechápala. Ráda mi to vysvětlila. Všichni vědí, že mého muže svedla ta poběhlice, štěbetají si o tom vrabci na střeše. Domů chodil jen přenocovat a vyfasovat čisté prádlo. Cožpak jsem si toho nevšimla? Zoufale jsem zavrtěla hlavou.

Matka měla jasno

Nejdřív jsem si to odmítala připustit. Dívala jsem se na spící děti a nevěřila, že by něco takového bylo možné. Jenomže on skutečně nechodil domů a máma do mě dennodenně hučela: „I kdyby se nakonec chtěl vrátit, ne abys mu to dovolila. To by bylo ponížení.

Co by tomu řekli lidi? Ten bídák nám nesmí přes práh!“ Řekla „nám“, protože se ke mně přistěhovala. Na můj názor se neptala.

Vždyť mě přece varovala!

Věčně jsem poslouchala, že to byla právě ona, kdo mě před Pavlem varoval. Jenomže teď se skutečně nastěhoval k bývalé spolužačce ze základky. Potkali se na třídním srazu. Ruplo mu v bedně, jak se říká. Snad to byla jeho první láska, nevím.

Kouzelný čas

Po špičkách přicházel advent. Babička mi, když jsem byla malá, vyprávěla, že je to kouzelný čas, kdy se lidem plní přání. Chodila jsem po břehu a nechtělo se mi vracet se domů. Budu už navěky sama? Co řeknu dětem? A pak začala všechna ta kouzla.

Možná to nevíte, ale na svatou Barboru je třeba uříznout třešňovou větvičku ze stromu starého alespoň deset let přesně v té vteřině, kdy se na obzoru objeví první sluneční paprsek. No tak do té vteřiny jsem se netrefila, ale barborky jsem si domů přinesla.

Když se prý větvička do Štědrého dne obalí květy, svobodné děvče v domě se do roka provdá. Ovšem byla tu i další pověra: když si děvče ukryje jeden z kvítků do šněrovačky, přivábí tím chlapce, na kterého si myslí.

No, tak jsem to zkusila, i když v tomto případě se zrovna o chlapce nejednalo a šněrovačku jsem neměla. Připadala jsem si jako zoufalec, který spoléhá na pověry.

Vyhodila ho ze dveří

Zazvonil dva dny před Štědrým dnem. Barborky už kvetly a já jsem si jeden kvítek vložila do rukávu mikiny. Zacinkal zvonek. Byla jsem zrovna u dětí a máma, čekající na tuto chvíli už několik měsíců, mě předešla.

Rozrazila dveře a na Pavla se snesla taková sprška vulgárních výrazů, že když jsem přiběhla, byl už pryč. „Měla bys mi poděkovat,“ vítězoslavně pronesla máma a zmizela do kuchyně. Myslela jsem, že ji snad začnu škrtit. Místo toho jsem tiše jako myška znovu otevřela dveře a vydala se na obhlídku.

Vypadal zdrceně

Seděl pod třešní na zasněžené lavičce. Vypadal zdrceně. Nemluvili jsme spolu snad celé věky. Když mě uviděl, řekl: „Nevěděl jsem, že tu s tebou bydlí tvoje matka.“ Pokrčila jsem rameny.

Bylo mrazivé ráno, ticho, bezvětří, sníh křupal pod nohama, k zemi se pomalu snášely zářivé bílé hvězdičky. Dodal trochu drze: „Copak oni ji v dubnu neupálili?“ Asi jsem se měla rozčílit, ale místo toho jsem dostala záchvat smíchu.

Nový začátek

Pravda, nepatřičný, vzhledem k vážnosti situace. Vzal mě za ruku. Šli jsme spolu ke dveřím a naše stopy po chvíli smazal sníh, stejně jako my jsme navždy smazali těch několik uplynulých měsíců.

Milena J. (59), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.