Domů     Já vůbec nesnáším loučení
Já vůbec nesnáším loučení
4 minuty čtení

Neberu to nijak tragicky, ale každé loučení mi vždycky bere strašně moc sil. Dojímám se někdy až k slzám a někdy si u toho připadám i tak nějak trapně.

Měla bych to mít už za ta léta natrénované a zvládnuté, nemám. A jak mi přibývají léta, každé loučení prožívám víc a víc.

Tak tohle chápu

Tuhle jsem viděla reklamu, jak se herec procítěně a nerad loučí s míchačkou. Chápala jsem ho, dobře to zahrál. Mám to nějak podobně, s míchačkou se sice nikdy loučit nebudu, ale jinak jsem už obrečela i mixér, který mi léta skvěle sloužil. A najednou jen v posledním tažení ještě na rozloučenou jednou vrknul a zmlkl.

Také brečí

Nemám si to tak brát, utěšuje mě manžel. Jenže Libor je jiná nátura, trošku tvrďák, který se rozbulí snad jenom tehdy, když ta jeho partička s míčem na trávníku přijde o dva body, nebo dokonce někam sestoupí. A aby ty své slzičky zakryl, nadává jako špaček.

Já se mu za ty skrývané slzy nesměju, vím, co to je, když se s něčím musíte rozloučit. A že často natrvalo, že už to nebude nikdy jako dřív.

Má to tak být

Když mi zašel fíkus, léta stojící v obýváku, nic do mě nebylo pár dní. Viděla jsem najednou to prázdné místo, které na mě skoro křičelo vyčítavě, jak jsem něco takového mohla dopustit. Sama jsem se ptala, ale nenašla jsem uspokojující odpověď.

„Má to tak asi být,“ chlácholila mě dcera Adéla a dívala se na mě soucitně. Jako by konejšila svoji dceru Helenku, která má pro strach i pro smutek uděláno, tu hned tak něco nepovalí. Adéla tak místo Helenky utěšuje mě.

Nevítej, nebudeš se loučit

Všechno, co mizí z mého života, mě citově zasáhne. „Nemůžeš se všemi věcmi mluvit, pak přijde zklamání,“ snažila se mě Adéla přesvědčit. Vypozorovala to už dávno, že když něco nevítám, tak ztrátu nijak neprožívám.

Prý si toho všimla už tenkrát, když jí odešel walkman, taková ta věcička na přehrávání muziky, to už dneska snad ani neexistuje. Adélu porouchaný walkman rozladil a byla jsem to já, která ji tehdy konejšila.

Mrzelo mě to, ale lítost u toho nebyla a oči jsem měla suché. Manžel Adélce rychle sehnal jiný, protože tenkrát se věci nekupovaly, ale sháněly. Když ztratila penál s čínským perem, prý jsem jí dokonce i vyhubovala. Žádný stesk!

Čínské pero byla trochu neobyčejná propiska, která vypadala jako pero a psala jako pero. Adélka s ním dlouho machrovala, ale psala tak krasopisně, že jí učitelka dovolila místo plnicího pera používat čínské.

Zastavila mě

„Mami, přestaň!“ pustila se do mě Adélka, když jsem se usmívala na novou televizi, kterou mi tenkrát se svým manželem koupila, abych se mohla dívat, když Libor pořád sedí u fotbalu. Zarazila mě právě včas.

„Zase budeš brečet, když ti náhodou odejde!“ Ona mi ten penál asi neodpustila. Ale měla pravdu, s televizí jsem si nepovídala. Občas jsem napovídala těm ve filmu, protože já už viděla asi všechno a několikrát. Ale to bylo jiné, bavila jsem se s těmi v televizi. Co na tom, že mi neodpovídají, stačí, že říkají, co jim napovídám.

Je to přece kus mého života

Když pak opravář jednoho dne řekl, že je televize kaput, kývla jsem na srozuměnou. Nic víc! Takhle to tedy mám. Co vítám, s tím je mi zatěžko se loučit. Nemohla bych se stěhovat, to bych asi nepřežila.

Libor radši několik let dojížděl, než abychom zvažovali, že se prostě přestěhujeme blíž za jeho prací, jak to bývá jinde. Jak roky přibývají, tím je mi těch věcí kolem mne líto. Pomalu scházejí, ale ještě neodcházejí.

Byla bych ráda, aby tu se mnou vydržely co nejdéle. Vždyť jsou částí mého života. A já se tak nerada loučím.

Renata (77), Chrudim

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud