Domů     Zachránila mě lesní víla?
Zachránila mě lesní víla?

Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem se skutečně bála o život. Před nebezpečím mě zachránilo tajemné modré světlo!

Věřím tomu, že ve chvílích ohrožení našeho života se o nás postarají nějaké nadpřirozené bytosti nebo naši andělé strážní. Sama jsem to před několika lety zažila.

Poslední autobus mi ujel

Tato událost se mi přihodila před časem jedné říjnové noci. Byla jsem tehdy na návštěvě u kamarádky v sousedním městečku a zdržela jsem se déle, než jsem původně chtěla. Poslední autobus k nám do vesnice mi ujel doslova před nosem. Myslela jsem si, že zavolám tedy manželovi, ať pro mě přijede.

Zbývala jediná možnost

Zákon schválnosti ale zapracoval a já zjistila, že mám vybitou baterii u mobilu. Zpátky ke kamarádce jsem se vracet nechtěla, bylo by mi to trapné. Jedinou možností byl ještě jeden spoj, který ale zastavoval na rozcestí, zhruba dva kilometry od vesnice. Znamenalo to, že by mě pak čekala cesta temným lesem.

Noční cesta lesem

Měla jsem vždycky celkem pro strach uděláno, a proto jsem si říkala, že putování tmou v nevlídné a mlhavé podzimní noci vlastně nic není. To, že by se mi mohlo něco stát, jsem si nepřipouštěla.

Z autobusu jsem vystoupila jako jediná, takže padla poslední možnost, že by mě někdo další z cestujících doprovodil. Do vesnice se dalo jít i po silnici, ovšem to by znamenalo dvojnásobnou vzdálenost. A pocit bezpečí by byl asi zhruba stejný. Zvolila jsem tedy kratší variantu.

Vyděsily mě tajemné kroky

Přes les to byla zkratka, kterou jsem dobře znala za světla. Jakmile jsem se ale ocitla v potemnělém lese sama mezi stromy, zmocnila se mě tíseň a nepříjemný pocit. Najednou jsem nevěděla kudy jít.

Řídila jsem se spíš svojí intuicí, protože nebylo opravdu na krok vidět. A pak se mi najednou zastavil dech – zaslechla jsem totiž nějaké kroky. Uklidňovala jsem se, že je to třeba jenom srnka nebo jiné lesní zvíře. Pro jistotu jsem ale zrychlila chůzi.

Vzápětí jsem skoro vyjekla hrůzou. Hlasité mužské zakašlání, které se ozvalo nedaleko mě, bylo jasným znamením, že v lese je další člověk.

Utíkala jsem jako o život

Slyšela jsem, jak se kroky přibližují směrem ke mně. Rozběhla jsem se tak, jak to ve tmě jenom šlo. Za sebou jsem slyšela dupot a praskání větviček. Bylo jasné, že neznámý muž běží za mnou.

Málem jsem začala volat o pomoc, ale jednak mi bylo jasné, že bych se nedovolala, a také jsem nechtěla tomu muži prozradit, kde přesně jsem.

Světlo v protisměru

Zdálo se, že se neznámý neustále přibližuje. Srdce mi prudce bušilo a přes chladné počasí jsem se potila hrůzou. Ve chvíli, kdy jsem se cítila skutečně nejhůř a myslela jsem si, že je to můj konec, jsem před sebou uviděla modré světlo.

Polekala jsem se, protože jsem si ho dala do spojitosti se svým pronásledovatelem. Uvědomila jsem si však, že svítí z protisměru. Kývalo se, přibližovalo a zase vzdalovalo. Pochopila jsem, že mi vlastně ukazuje cestu.

Schovala jsem se v porostu

Vydala jsem se tedy směrem, kterým mě světlo vedlo. Po chvíli jsem se dostala do hodně hustého porostu. Tam světlo zhaslo. Přikrčila jsem se a čekala, co se bude dít dál. Kroky neznámého muže se přiblížily a pak se zastavily u porostu, kde jsem byla schovaná.

Jasně jsem slyšela, jak ten vetřelec ztěžka dýchá. Stál tam strašně dlouho. Byl tiše, jen očima prozkoumával tmavý les. Potom se jeho kroky začaly vzdalovat. Já jsem ale ještě dlouho zůstala v úkrytu, kam mě to modré světlo zavedlo. Nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale připadalo mi to jako celá věčnost.

Konečně v bezpečí domova

Teprve když jsem měla pocit, že v okolí už skutečně nikdo není, vylezla jsem opatrně ven. Tehdy se znovu objevilo ono záhadné modré světlo a vedlo mě bezpečně až na kraj lesa. Do vesnice a domů už jsem se dostala v pořádku.

Oddechla jsem si nejen já, ale i můj muž, který už měl vážné obavy, když jsem se tak dlouho nevracela domů.

Pronásledoval mě uprchlý vězeň?

Vylíčila jsem mu podrobně všechno, co jsem v uplynulých hodinách prožila. Sice se mi vyloženě nesmál, ale moc mi nevěřil a přikládal to především mojí bujné fantazii.

Následující den jsme se ale dozvěděli, že nedaleko od vesnice, kde kamarádka bydlela, byl dopaden uprchlý vězeň. Bylo mi ihned jasné, že právě on mě v noci v lese pronásledoval.

Pomoc z jiného světa

To tajemné světlo, které mě v dramatické situaci zachránilo, patřilo podle mě nějaké hodné lesní víle nebo duchovi. Alespoň to je názor lidí, kteří se zajímají o nadpřirozené jevy a kterým jsem o svém děsivém nočním dobrodružství vyprávěla.

Jestli to tak opravdu je, nebo ne, se nejspíš nikdy nedozvím, ale jedno vím jistě – ať to bylo cokoli a odkudkoli, jsem díky tomu dneska naživu.

Veronika R. (60), Chomutov

reklama
Související články
30.11.2023
Byla to jen taková hloupá hra, která mě mohla stát život. Naštěstí mě maminka našla včas a zachránila. Dětství jsem měla krásné. Většinou jsme s bratranci trávili prázdniny a někdy i víkendy u babičky a dědečka na vesnici v jižních Čechách. Moc jsme si to užívali. Babička byla švadlena, tak nám vždycky něco pěkného ušila nebo i upletla, zatímco děda byl truhlář. Ve stodole měl úžasnou dílnu,
29.11.2023
S kamarádkou jsme si v našem parku povídaly o vnucích a přípravách Vánoc. Najednou si k nám přisedla cizí žena. Kamarádka ji ale neviděla. Já i můj muž jsme byli vždycky aktivní, hodně jsme cestovali a vedli k takovému životu i naše děti. Když jsme nastoupili do důchodu, snažili jsme se dál alespoň trochu sportovat. Manžel ale před pěti lety zemřel na mrtvičku a já zůstala sama. Měla jsem však
29.11.2023
Byla jsem po těžké nehodě, možná proto jsem dokázala vnímat bytosti, které tento svět už opustily. Ve staré nemocnici jich prý bylo hodně. V našem městě bývaly kdysi dvě nemocnice. Ta stará pocházela ještě z dob první světové války. Druhá byla nová, nezatížená minulostí. Z té staré se později stal ústav pro dlouhodobě nemocné, já ji ale ještě zažila, když fungovala vedle LDN také jako plně funk
29.11.2023
O tom muži se vyprávěly v naší vesnici legendy. Ovládal prý černou magii. Dokonce i poslušná zvířata se rázem stala veřejným ohrožením. Naslouchala snad hlasu šílence? V naší vesničce v Jeseníkách žil až do konce sedmdesátých let podivný stařec, kterému místní říkali Šňuphajzl. Nikdo nevěděl, odkud do vsi přišel ani kolik mu je let. S jeho příchodem se ale v našem kraji začaly dít záhadné věci.
25.11.2023
Měla jsem podivné sny. Zdálo se mi o pohnutém životě dávno mrtvé prababičky. Byla to náhoda, nebo za to může fakt, že jsem si půjčila její šátek? Prababička Anežka zemřela ještě před mým narozením. Zbylo po ní jenom několik fotek a šátek, který máma odložila na chalupě. Jednoho chladného večera jsem po tom šátku sáhla a stalo se něco, co dodnes nedokážu pochopit. S přítelem jsem tehdy na podzim
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
epochaplus.cz
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?   Gaia je astrometrická mise. Zabývá se
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Lilkové závitky se sýrem
tisicereceptu.cz
Lilkové závitky se sýrem
Pro milovníky italské kuchyně přinášíme originální recept na zapékané lilkové rolky. Suroviny na 2 porce 1 větší lilek 200 g ricotty 50 g parmezánu 50 g cottage sýru snítka tymiánu snítka r
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Na koho má políčeno?
nasehvezdy.cz
Na koho má políčeno?
Kráska z Ordinace v růžové zahradě natáčela detektivku s kolegou Miroslavem Etzlerem (58). Jmenuje se Kroky vraha. V kuloárech se šeptá, že během práce na televizní inscenaci přeskočila mezi oběma
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku