Domů     Svým smutkem neobtěžuji!
Svým smutkem neobtěžuji!
5 minut čtení

Okolí si myslí, že mám šťastný život, protože se stále usmívám. Ale i mne potkala zklamání, o kterých nemluvím…

Jsem taková povaha, přiznávám. Možná je to tím, že nechci svým smutkem obtěžovat. Možná si vážím toho, že i když mi život také přinesl nelehké chvíle, stále jsou na tom mnozí hůře.

Ale i já mám momenty, kdy si o samotě popláču, někdy nevím, jak dál, dostala jsem spoustu ran od lidí, kterým jsem věřila.

Musela jsem bojovat

Až jedna věštkyně mi pomohla uvědomit si, že já jsem musela bojovat od prvního momentu, kdy jsem se ocitla na světě. Maminka mne porodila předčasně, navíc to bylo komplikované a nebylo jisté, jestli přežiju. O to víc si mne rodina hýčkala, pravda.

Když se podívám na fotografie z dětství, je tam samý úsměv. Maminka s tatínkem mi dali bezmeznou lásku. A možná i to byl dobrý základ pro moji veselou povahu.

Proč jsem musela osiřet?

Bohužel mé bezstarostné dětství trvalo krátce. Mí milovaní rodiče měli těžkou autonehodu. Ze dne na den jsem o oba přišla. A ocitla jsem se u babičky, u které jsem se necítila dobře. Ta druhá bohužel zemřela rok před onou tragickou nehodou.

Byla líbezná jako z pohádky. Ta druhá, která mě dostala na starost, byla velmi přísná. Až teprve u ní, v devíti letech, jsem poznala, co je výprask vařečkou. Měla jsem až moc tvrdou disciplínu, o nějakém objetí jako od maminky jsem si mohla nechat jen zdát. Teď možná napíšu něco, za co se budu stydět…

Bylo to jen horší

Nepřála jsem babičce nic zlého. Jen jsem asi nevěděla, jak dál. A občas se mi v té mé hlavičce mihlo hlavou, jestli by nebylo lepší, kdyby babička nebyla… Osud mne však vytrestal. Babička, jak měla trochu potíže s nervy, po roce péče o mě zemřela na infarkt.

A já najednou neměla nikoho. Musela jsem tedy do dětského domova. Je pravda, že některé tety byly hodné. Měla jsem s nimi lepší vztah než se zesnulou babičkou. Ale ty děti! Stala jsem se obětí menší šikany. Vše jsem v sobě dusila. Už tehdy.

Stranila jsem se děcek, utíkala jsem do svého světa snů a nepřestávala jsem věřit, že bude lépe.

Konečně má rodina?

Zdárně jsem dospěla. Mým snem bylo jít na vysokou. Milovala jsem zvířata, chtěla jsem jít na veterinu. Špatně jsem se neučila, neměla jsem ovšem zázemí, abych mohla chodit na školu, kvalitní bydlení a peníze. Rok po střední jsem tedy chodila do práce.

Svého snu jsem se však nevzdala. A najednou se objevil muž, který mi chtěl pomoci. Zdeněk. Byl o 12 let starší. Snad jsem v něm hledala otce, jak se někdy říká. Zdeněk si mě k sobě nastěhoval, podporoval mě v mém snu.

Když to dnes vidím, říkám si, že se mnou manipuloval. Chtěl si mě vzít. A já nebyla proti. Vždyť jsem opět našla někoho, kdo mě bezmezně miluje. To jsem si říkala.

Něco se změnilo

Dostala jsem se na školu. Stále jsem ale chtěla být soběstačná, proto jsem chodila na brigády. Zdeněk mě však nutil, ať nikam nechodím. Dnes již chápu. Chtěl eliminovat můj kontakt s okolím, možná i s jinými muži.

Po svatbě jsem si všimla, že se Zdeňkovo jednání změnilo. Všude. I v ložnici. Byl čím dál víc hrubější. Vyžadoval podivné praktiky, které se mi nezamlouvaly. Na mém názoru ale nezáleželo. Tehdy jsem si vsugerovala pocit, že to asi tak má být.

Že mám předurčeno, aby mne lidé ponižovali. Postupně se přidalo žárlení a bití.

Byl to velký zkrat

Nejspíš tento nepokojný životní styl vedl k tomu, že jsem nebyla schopna donosit dítě. Těhotná jsem byla čtyřikrát. Zdeněk mne pak začal ponižovat, jak jsem neschopná, že jsem mu nedala syna. Z lásky nezbylo nic. Ptáte se, jestli chtěla odejít? Ani nevím. Rezignovala jsem.

Bylo mi to už jedno

Pak jsem ani nevnímala, že žiju v něčem špatném. Školu jsem bohužel nedostudovala. Práce jsem střídala, takže kolegové si ani nevšimli, že je se mnou něco špatně. Až jednoho dne jedna kolegyně zbystřila.

Podlitina na mé ruce byla velká… Hana mi nastavila zrcadlo. Sama žila s tyranem a věděla, co se děje. Poradila mi. Dodala mi sílu od Zdeňka odejít. Šla jsem do azylu. Lehké to nebylo. Zdeněk mě pronásledoval. Jednoho dne měl při takové sledovačce nehodu.

Nepřežil. Ulevilo se mi? V první chvíli vůbec, protože jsem si nehodu spojila s rodiči.

Zachránila mi život

Měla jsem pocit, že přináším svým blízkým smůlu. Ani dnes z toho nemám radost, ale jako jisté vysvobození to vnímám. Z Evy se stala má nejlepší kamarádka. Vlastně jsem předtím žádnou neměla.

Čeho nejvíc lituji?

Prodělané potraty a stresy nejspíš přispěly k tomu, že jsem bohužel nikdy neměla děti. Občas jsem si vyčítala, že jsem neodešla od Zdeňka, že by bylo vše jinak. Dodnes myslím na to, jaké by to bylo, kdyby se jedno dítko povedlo.

Jelikož jsem problémy v sobě dusila, nejednou jsem si vyslechla poznámky typu „už bys měla mít dítě“ nebo „ty si místo dětí pořizuješ zvířata“. Ne, nebylo mé rozhodnutí nemít děti. S tím se ale podrobně nesvěřuji.

Směji se, jak je okolí zvyklé, v hloubi duše ale někdy pláču. A říkám si, jestli jsou rodiče tam někde nahoře, zda pláčou také, když vidí, jak dopadla jejich milovaná holčička?

Daniela N. (63), Bruntál

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do