Domů     Jak za mnou přišly kočičí sestřičky
Jak za mnou přišly kočičí sestřičky
3 minuty čtení

Někdy je těžké udělat dobrý skutek. Třeba když vás prosí o pomoc bezradné, toulavé kočky a vy dobře víte, že váš muž nemůže tyhle šelmy ani vidět.

Manžel nemá rád kočky, připadají mu falešné a nevyzpytatelné. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo přinést nějakou domů, vím, že by zuřil, a jsem ten poslední člověk na světě, který by vyhledával hádky. Ale osud rozhodl jinak.

Není tomu tak dávno, co jsem snídala venku a koukala do zeleně, protože to uklidňuje. Přes zahrádku občas nějaká ta míca přeběhne, na to jsem zvyklá, ale tohle bylo jiné. Uviděla jsem prazvláštní dvojici. První kočička byla pěkná, mourovatá, ta druhá mnoho krásy nepobrala.

Byla hubená, srst zbarvenou došeda, na několika místech pelichala a taky dost kulhala. Lehla si na zem a vypadala zoufale. Její společnice byla, jak jsem vytušila, nejspíš sourozenec. Bezradně mňoukala.

A co Bohouš?

O cosi mě prosila. „Asi máte hlad, holky, co? A co je tamté? Je zraněná?“ Došla jsem pro mléko a piškoty a nalila je do dvou plastových krabiček od polárkového dortu. Hezká se nehnula a hleděla na kulhavou sestru.

Ta se těžce zvedla a ponořila čumáček do mléka, teprve tehdy se hezčí kočička odhodlala najíst rovněž. Pochopila jsem, že se o sestřičku stará a strachuje. Cosi ji zranilo tlapku, možná na silnici, možná to byl důsledek nějaké kočičí rvačky. Bylo dobře, že Bohouš ještě spal, tohle by neviděl rád.

Hezká mě po celou dobu, co se se sestrou cpaly, pozorovala, jako by přemýšlela, co jsem zač. Jsme v nouzi a rády bychom se tu zabydlely, říkaly její oči. Jsem k smrti unavená, sestra pochroumaná. Musí hodně jíst a odpočívat. Uděláš dobrý skutek? „To bych ráda,“ povzdechla jsem si.

Všechno vím

Krabičky od polárkového dortu jsem schovala pod keře černého rybízu a vydala se na nákup kočičího žrádla. Ještěže je Bohouš nejroztržitější chlap na světě! To se mi hodilo.

Netušil, že máme dva nové strávníky, nevšiml si, že jsem koupila přepravku na kočky a tajně navštívila veterináře.

A ty dvě, Hezká a Malá, jak jsem je pojmenovala, jako by pochopily, že se musejí schovávat. Sídlily v keřích a přes den se téměř neukazovaly. Leč pravda obvykle dřív či později najevo vyjde.

Jednou se Bohouš vrátil z práce dřív a přistihl mě ve starém houpacím křesle nikoli samotnou:

Spaly na mně Hezká i Malá. „Všechno vím,“ houkl. „Potkal jsem Jardu.“ Jarda byl veterinář. „Ta malá je nemocná a ta větší se o ni bojí,“ vysoukala jsem ze sebe. Můj muž se ukázal jako ryzí charakter. „Snad si zvyknu,“ zabručel a šel si pustit v televizi fotbal.

Romana (65), východní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud