Domů     Příbuzní nás stále vyjídali
Příbuzní nás stále vyjídali

Neuplynul den, kdy by se k nám někdo z našich blízkých nepřišel najíst. Oběd, večeře či alespoň svačina byla pro ně samozřejmost.

Zprvu mě to těšilo, že každému u nás tak chutná. Za pochvalu bych jim snesla modré z nebe. Jenže, všechno má svoje meze. Hladová vnoučata mi už nepřipadala tak roztomilá a snacha, preferující veganskou stravu, už vůbec ne.

Ani soused se neupejpal

Soused se ani neptal a šel si nabrat přímo do ledničky, na co měl chuť. Přišel na kus řeči a také na kus něčeho dobrého. A syn? Ten mi ještě vynadal, že nemám jeho oblíbenou značku piva k tomu skvělému ostrému guláši. Jen manžel byl skromný, ale i on už měl toho věčného hoštění dost.

Na manžela nezbylo

To, když na něho večer nic nezbylo a musel si namazat chleba jen margarínem. „Kačenko, neměli bychom už konečně to věčné podstrojování trochu omezit?“ zeptal se mírně, jak to měl ve zvyku. Pro tu jeho mírnost a vlídnost jsem ho milovala.

Kdysi jsem měla už před svatbou s jiným, když jsem se seznámila s mým budoucím manželem. A neskutečně jsem se zamilovala. Nedokázala jsem jeho kouzlu odolat.

Plánovanou svatbu pak musela maminka tehdy narychlo zrušit, a to už byly napečené dokonce i svatební koláčky! Byla z toho na vsi pořádná ostuda, ale nikdy jsem nelitovala. I moje maminka mi nakonec tu ostudu odpustila, když viděla, že jsem šťastná.

Můj manžel za to stál! Teď tady seděl na židli jako nejporaženější z poražených a žebral o trochu jídla. Naštvalo mě to, byla to vůči němu nespravedlnost! „Máš pravdu, musíme se bránit, ale jak? Máš nějaký nápad?“ zeptala jsem se ho a pohladila po hlavě.

Změna moc nepomohla

On si jen povzdychl. Prý by možná pomohlo, kdybych tak dobře nevařila. „Vím, že by ti to trhalo srdce, vždyť ty jsi úžasná kuchařka!“ Kdybych prý třeba servírovala nějaká neoblíbená jídla. „Taková ta zdravá,“ křenil se manžel. „Pořád to někde slyšíš.

Pohanku, zeleninové placky nebo celerovou polévku.“ Jeho nápad se mi zalíbil, ale kýžený výsledek vůbec nepřinesl. „Jejda, ta pohanka je dobrá!“ zvolala snacha a přidala si. Ani soused nebyl proti, prý by si dal klidně i šišky s mákem nebo škubánky.

„Tak tudy cesta nevede,“ pomyslela jsem si a přemýšlela, co budu vařit příští den. Manžel byl z toho všeho zasmušilý.

Měli strach o svoje žaludky

Napadlo mě, že zakoupím nějakou tu mouku z hmyzu, jak je teď v módě. Třeba se budou štítit… Napekla jsem placky ze cvrčků a netrpělivě očekávala výsledek. Přišla zrovna vnoučata a byla nadšená!

„Babi, pár jich vezmeme na ochutnání do školy, jo?“ ptala se a já jen mlčky kývala hlavou. Ani tudy cesta nevedla! Večer jsme s manželem spřádali válečné plány. „Nebudeme doma! Prostě se vypaříme,“ napadlo ho. Druhý den jsem nevařila.

Šli jsme na oběd do restaurace a potom na procházku. Pršelo a foukal vítr. Připadali jsme si jako dva vyhnanci. Domů jsme se vrátili vyčerpaní a hladoví. Jako nějací vyděděnci! Večer jsme nestíhali přijímat SMS zprávy. Všichni se o nás strachovali!

Prý kde jsme byli tak dlouho… „Jo, určitě. Strachovali se jen o svoje žaludky,“ konstatovala jsem tentokrát já dost skepticky. „Tak je to budeme muset odnaučit, nejsme přece žádná charita!“ rozholil se manžel.

„Moc jsme je zhýčkali, kdyby měli vyvářet pro nás tak jako my pro ně, určitě by utekli.“ Tahle myšlenka mu utkvěla v hlavě. Zadumaně chodil po bytě a přemýšlel. Byla jsem docela zvědavá, jestli najde nějaké kloudné řešení.

Našli nás i u vody

Manžel, po notně dlouhé chvíli mlčení, navrhl něco, čemu nešlo odolat. „Je to zbabělé, ale nic jiného nám nezbývá. Utečeme. Na dlouho. Klidně na celé léto až do podzimu!“ Sbalili jsme si každý jeden kufr a jeli. Bez rezervace a bez bližšího plánu.

Ubytovali jsme se v chatce u rybníka. Vařili si jen to, na co jsme měli chuť, a občas si zašli na kapří hranolky. Byla to lahoda! Měli jsme se přímo skvěle. Ušetřili jsme totiž dost výrazně za jídlo!

Už jsme nemuseli nikoho hostit, už jsme se nemuseli obávat nevítaných návštěv. Telefon jsme vypnuli. Je nám blaze a přemýšlíme, kam vyrazíme v zimě. Chat k pronajmutí je na internetu víc než dost. Stačí si včas vybrat! Až se vrátíme, už vyvařovat nebudu!

Kateřina P. (68), Táborsko

Předchozí článek
reklama
Související články
14.5.2024
Byly jsme neoddělitelná dvojice. Já a moje kamarádka jsme si padly hned do oka, a tak to mělo zůstat. Ale nezůstalo. Květované šatičky, blonďaté vlásky, oči modré jako len a pár roztomilých pih na malém nosíku! Když jsem ji uviděla, hned mě okouzlila. Já byla pravý opak. Hned se z nás staly nerozlučné kamarádky. Seděly jsme spolu na základce i na střední a pak se naše cesty rozešly, obě jsme se
14.5.2024
Moje nejlepší kamarádka se vdávala o pár let dřív než já. A tak se rozhodla sezvat všechny kamarády, holky i kluky, na pořádný večírek. K této příležitosti si tenkrát vybrala chalupu svých rodičů, kam jsme všichni o prázdninách jezdívali a milovali jsme to tam. Kousek od stavení byla říčka, kde jsme se mohli koupat, všude kolem lesy a louky. Měli jsme na toto místo nádherné prázdninové vzpomínk
13.5.2024
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě. Giorgio byl Ital. Pohledný, chudý také tedy nebyl a byl velmi sc
13.5.2024
Před lety jsem dostala od mámy neobvyklý dárek – malého pejska. Důvodem bylo to, že jsem žila rok bez partnera. Moje máma bývá občas hodně rázná. Když mi bylo třicet pět let a něco málo přes rok jsem s nikým nechodila, řekla, že bych neměla žít sama. Nesnažila se mi ale nikoho dohodit, jak byste si mohli myslet. Vymyslela jiné řešení – přinesla mi pejska. Rozchod Nepatřím mezi lidi, kteří
10.5.2024
Byli jsme s mužem vždy takoví sportovci! Nemohla jsem si připustit, že už nevydržíme tolik, co dříve. Až jsem jednou ošklivě přecenila své síly. Když jsme se s Tomášem potkali, bylo to na náročném výšlapu do hor. Vyrážela jsem s partou holek, které byly stejně aktivní sportovkyně jako já. Tehdy jsme se skryly před deštěm v horské boudě a tam narazily na skupinku horalů, mezi nimiž jsem si našla
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Krkonoše slaví návrat losa evropského
21stoleti.cz
Krkonoše slaví návrat losa evropského
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
nasehvezdy.cz
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
Je to jen pár týdnů,  co se herečka ze seriálu Zlatá labuť Simona Lewandowská (24) objevila poprvé ruku v ruce na veřejnosti s partnerem Goranem Maiellem (24), kterého známe ze seriálu ZOO. Mnozí to
Pekelný démon Klaus Kinski: Sexuální predátor na výsluní slávy
epochaplus.cz
Pekelný démon Klaus Kinski: Sexuální predátor na výsluní slávy
„Byl to tyran. Sotva si vzpomínám, že bychom někdy seděli společně u stolu,“ říká o svém otci herečka Nastasja Kinská s dodatkem, že kdyby byl naživu, nejraději by ho viděla za mřížemi. Její starší sestra je ale ještě odvážnější: Přizná, že byla obětí jeho chtíče.   Slavní herci, režiséři, baviči září před nebo za kamerou.
Pikantní hovězí s těstovinami
tisicereceptu.cz
Pikantní hovězí s těstovinami
Připomíná český guláš, ale nenechte se zmást. Guláš připomíná jen zdánlivě. Ingredience 300 g vysokého či nízkého roštence 1 větší cibule 150 ml rajčatového protlaku 2 čerstvé chilli papričky
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
epochanacestach.cz
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
Výjimečná stavba, to je zámek Ploskovice. Založen byl na počátku 18. století hraběnkou Annou Marií Františkou Toskánskou, která osobně dohlížela na stavbu a po jejím dokončení spálila veškeré účty, aby se nikdo nedozvěděl, kolik luxusní sídlo vlastně stálo. Zámek se později stal i letním sídlem císaře Ferdinanda I. Zámek obklopuje osmihektarový park s vodní nádrží a
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
historyplus.cz
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně zlobivé děti. V celé chalupě se smýčí ostošest. Mlýn na potoce na kraji vsi mele mouku dlouho do noci. Mlynář se svojí chasou sotva zamhouří oči, aby se na všechny dostalo.   Plno práce mají i v nedalekém pivovaru. V neděli se připravuje posvícení. Svatý František,
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
epochalnisvet.cz
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) patří mezi nejkontroverznější postavy českých dějin. Tento cílevědomý muž celý život dychtí po moci a úspěšně vede války, přestože trpí dnou a pravděpodobně i syfilidou. Skutečně jeho kroky řídila zásadním způsobem astrologie? Valdštejn pochází sice ze starého, avšak nepříliš majetného rodu. Jeho rodina žije na tvrzi v Heřmanicích,
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
iluxus.cz
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
Stejně jako svět haute couture a jeho módní domy i DS Automobiles každoročně představuje své nové kolekce. Jedinečné nabídky jsou výrazem uznávaného know-how, které ztělesňuje hodnoty společnosti DS A
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
enigmaplus.cz
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
V dějinách českých zemí je jen málo míst, která by v naší historii měla podobný význam jako Zelená Hora u Nepomuku, která své jméno dostala na základě svatovojtěšské legendy. Podle této pověsti se tot
Zamilovanost s vůní exotiky
skutecnepribehy.cz
Zamilovanost s vůní exotiky
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě.
Emoce, co přinášejí nemoce!
nejsemsama.cz
Emoce, co přinášejí nemoce!
Víte, že za vaše fyzické zdraví je odpovědný hlavně váš stav mysli? Prostřednicvím nemoci totiž volá s větší či menší naléhavostí vaše duše o pomoc. Evropou otřásala epidemie moru, když kněz na cestě za nemocnými potkal Smrt. „Kolik si tentokrát u nás vezmeš lidí?“ ptá se jí a Smrt odpoví, že tisíc. Pak se potkali za rok znovu a