Domů     Máma mi celý život jenom škodila
Máma mi celý život jenom škodila
4 minuty čtení

Nikdy mě neměla ráda protežovala moji mladší sestru. Ona byla v jejích očích dokonalá a já její velké zklamání. Nejhorší bylo, že jsem tomu časem uvěřila.

Měla jsem velkou radost, když se moje mladší sestra narodila. Byla jsem o pět let starší a dodnes si pamatuji, když ji máma přivezla z porodnice. Netušila jsem, že v ten okamžik skončilo dětství. Na sestru jsem nesměla sáhnout, natož se k ní přiblížit. Jednou jsem si ji chtěla pochovat, ale následoval bolestivý výprask vařečkou.

Totálně mě zazdili

Máma na mě neustále křičela a nikdo se mě nezastal. Táta mě nevnímal a babička, která s námi bydlela, byla s mámou zajedno. „Jsi nešika a k naší Barunce do pokojíčku nechoď!“ zasyčela na mě máma a babička na mě hrozivě kynula prstem.

Chtěla jsem rychle z domu

Zvykla jsem si a sestru milovala. Jenže, ona mě ne. Byla rodinným miláčkem a já prokletím. Takhle mi to všichni tvrdili. „Jsi naše prokletí!“ Vdala jsem se za prvního kluka, který byl na mě jen trochu hodný.

Byla jsem štěstím bez sebe, když mi řekl, že docela ujdu. Byla to pro mě obrovská a nepoznaná pochvala. Že naše manželství moc neklapalo, asi nemusím zdůrazňovat. Já ale z vděčnosti, že si manžel vzal tak neschopnou a ošklivou ženskou, mu odpustila všechno.

Chození po hospodách, ženské a potom i bití. Považovala jsem to za samozřejmé. Kvůli vdavkám jsem ani nedokončila učňák, tak i v pracovní oblasti jsem byla ta nejposlednější z posledních.

Ona se prostě povedla

To moje sestra vystudovala a získala pěkně placenou práci. Rodiče ji zahrnovali přízní i penězi. Dokonce jí koupili byt! Když můj muž začal bít i děti, rozvedla jsem se. Máma měla moje děti ráda, ale mě ne.

Naváděla je proti mně a ony si její způsoby časem osvojily. Pořád mě kritizovaly. V jejich očích jsem byla podřadná. Ostatní mámy toho podle nich uměly daleko víc! Syn mě ani nepozval na svoji svatbu a dcera se odstěhovala hodně daleko.

Jen náhodou jsem dozvěděla, že svoji babičku navštěvují, ale mě ne. Moc mě to mrzelo, ale nevěděla jsem, co dělat!

Tvrdě na dno

Poslední kapkou byla ztráta zaměstnání. Zůstala jsem úplně sama, opuštěná a bez lidí, na které jsem byla dlouhé roky zvyklá. Pracovala jsem celý život u pásu a moji kolegové pro mě byli něco jako rodina. Útěchu jsem hledala v alkoholu.

Bez sklenice vína k snídani jsem nemohla existovat. Oči mi otevřela až jedna z bývalých spolupracovnic. „Jsi troska. Koukej se sebou něco udělat! Vždyť ty si sama sebe vůbec nevážíš! Nemůžeš se divit, že i vlastní děti tebou pohrdají!“ řekla mi dost drsně.

Nakonec jsem se vydala k lékaři a ten mě objednal na psychoterapii. Moc jsem tomu nevěřila, ale pomohla mi. Trvalo dlouho, než jsem si dokázala uvědomit, co musím změnit, jak na sobě pracovat. Nebylo to lehké, ale krůček po krůčku jsem se začala měnit.

Sehnala jsem si zaměstnání a přihlásila k dálkovému studiu na střední škole. Po dlouhém váhání jsem se odhodlala dětem napsat dopis. Upřímný a pravdivý. Dcera mi odpověděla hned s tím, že za mnou přijede. Přivezla i svého bratra.

Oba se mi omluvili

I jim toho asi dost došlo. Jak je vlastní babička zmanipulovala a jak ke mně byli nespravedliví. Můj zdánlivě beznadějný život se pomaličku měnil k lepšímu. Narodila se mi vnoučátka a já se z nich mohla radovat. Jen jedno se mi nepovedlo. Usmířit se s matkou.

Snažila jsem se jí odpustit, ale nedokázala jsem to. Na to mi ublížila příliš! Útěchou mi bylo, že jsme k sobě našly cestu se sestrou. Vždyť i ona byla obětí pokřiveného pohledu naší mámy. Moji notně opožděnou maturitu jsem oslavila v kruhu rodiny.

Svých milovaných dětí, vnoučat, sestry a přítele, kterého jsem poznala po své „proměně“. Poznala jsem, že i zdánlivě beznadějné věci se dají vyřešit.

Romana V. (59), Ústí nad Labem

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.