Domů     Přece nebudu bydlet v takovéhle díře!
Přece nebudu bydlet v takovéhle díře!
3 minuty čtení

V rodné vesnici se mi nelíbilo. Bála jsem se, že budu celý život sypat slepicím a jednotit řepu. Lákala mě Praha, diskotéky, večírky a kluci.

Venkov mi pekelně lezl na nervy. Třeba slepice. Připadalo mi, že nejsou zrovna chytré, ba ani hezké. Taky páchly, divně kvokaly a dělaly nepořádek.

Byla s nimi spousta práce, a jak jste je zapomněli zavřít, hned je roztrhaly všudypřítomné kuny a maminka se zlobila. „Holka, ty nejsi vůbec do hospodářství,“ lamentoval tatínek.

„Kdo se tady o to všechno bude jednou starat?“ Vyletěla jsem jako čertík z krabičky: „Já teda určitě ne!

Nezůstanu tady ani za nic na světě.“ Rodiče zesmutněli, na statku z roku 1890 žilo několik generací našich předků, a zdálo se, že ta nezdárná holka – tedy já – doposud pevný řetěz jednou přetrhne.

„Ničeho si nevážíš a nemáš ani ponětí o tom, co život obnáší,“ posteskl si tatínek. To jsou řeči, pomyslela jsem si. A ti burani, co tady žijí, mi lezou na nervy taky. Vidláci.

Představa, že bych strávila celý život se sousedovic Pepou přezdívaným Grizzly, byla silně zneklidňující.

Vstupenka do ráje

Když jsem ve čtvrtém ročníku střední školy, kterou jsem prolézala s odřenými lokty, vyplňovala přihlášku na vysokou, profesoři kroutili hlavou a významně zvedali obočí.

Třídní si mě zavolala do kabinetu, kde jsme, jak podotkla, měli soukromí, a vedla ke mně dlouhou, opatrnou řeč. V kostce pojednávala o tom, že na vysokou školu nemám hlavu a že se tam budu akorát tak trápit, leč pověděla to přece jen o něco decentněji.

„Nechte mě, prosím, abych si to vyzkoušela sama,“ odpověděla jsem odměřeně. Pokrčila rameny: „Já jen, abys nebyla zklamaná.“ Vysoká škola byla mou vstupenkou do normálního světa bez slepic a hnojiště, zato s mejdany, kavárnami a diskotékami.

Rozhodla jsem se, že buď uteču za každou cenu do Prahy, nebo umřu. Jakýmsi zázrakem mě na univerzitu vážně přijali. Ocitla jsem se ve vysněném ráji.

Brečící

O tři čtvrtě roku později mě vlak odvážel domů s naditým batohem a brečící. Přišla jsem o všechno, o svoje naděje na lepší život, o sebevědomí, o lásku – jeden mi tu úplně zlomil srdce. Ukázalo se, že na školu vskutku nemám hlavu.

Diskotéky mě sice bavily, ale vlasatý frajírek, s nímž jsem se tu seznámila, se ukázal být křivák. No a jak myslíte, že můj příběh dopadl? Úsměvně: Třiačtyřicet let žiji ve šťastném manželství se sousedovic Pepou přezdívaným Grizzly.

Rozšířili jsme statek, slušně nám vynáší. Máme dvě vnoučata, kterým vysvětluji, že slepice vůbec nejsou hloupé, ač tak někdy působí. Jednu jsem si dokonce ochočila, říkám jí Nina. Chodí za mnou jako pejsek, spolu s našimi dvěma labradory.

Jsem tak ráda, že mě z vysoké vyhodili hned v prváku a že jsem v Praze nezůstala. Venkov je lepší!

Dana (68), Chebsko

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud