Domů     Malá Eliška splnila dědečkovi jeho životní přání
Malá Eliška splnila dědečkovi jeho životní přání

František toužil po nástupci, který bude kráčet v jeho stopách. Kdo jiný by to měl být, když ne jeho vlastní krev? Ale náš Pavlík nebyl tenkrát ve škole zrovna premiant.

Vdala jsem se do lékařské rodiny. Zkrátka a jednoduše, doktor se oženil se sestřičkou.

A protože manželův tatínek byl rovněž doktor, venkovský praktik, bylo rozhodnuto, že z chlapečka, který se nám narodil, vyroste samozřejmě také moudrý chlapík v bílém plášti.

Manžel o tom byl hluboce přesvědčen a já jsem se té myšlence také nebránila, ta představa se mi líbila. Abych byla zcela upřímná, ani ve snu nás nenapadlo, že by tomu mo­hlo být jinak. Pavel byl odmala můj mazlíček, jediné dítě, alfa a omega mého života.

Byli jsme na něj s manželem tak pyšní! Když byl předškolák, s oblibou jsme ho porovnávali s ostatními dětmi a připadalo nám, že je z nich po všech stránkách nejlepší, že má největší slovní zásobu a bystrostí předčí daleko starší kluky.

„Chlapče,“ říkával můj muž František a okouzleně si synka prohlížel, „z tebe bude taky doktor. Jsi po mně.“ Krátce po Pavlově narození zakopal do rohu zahrady několik lahví slivovice, které, jak celou rodinu informoval, otevřeme, až bude kluk promovat.

Jako malý nám Pavlík všechno s nadšením odkýval: ano, stane se lékařem, ba dokonce vynalezne nějaký zázračný lék, čímž se proslaví. Později se k otcovu plánu stavěl chladněji.

Mráz v zádech

Pavlík byl jiný, než jsme si představovali. Jiný než jeho otec, který kam vstoupil, tam oslnil, a na co sáhl, to se mu dařilo.

Všimla jsem si, že když se při rodinných oslavách hovořilo o tom, že z kluka bude doktor medicíny, všelijak se ošíval a tvářil, jako by kousl do citronu. Děda dokonce nastínil možnost, že by mu, až dostuduje, přenechal ordinaci.

Bylo to hodně předčasné, tehdy bylo Pavlíkovi necelých dvanáct. Vypadal, jako by ho bolely zuby, a já jsem poprvé pocítila strach. Po zádech mi přeběhl mráz. Uvědomila jsem si, že tady něco nehraje.

Pavlík se neučil tak, jak jsme předpokládali, nebyl to žádný suverénní pre­miant. František z toho vinil neschopné učitele a vlastně celé zkostnatělé školství, ale v hloubi duše tušil, stejně jako já, že se nám náš smělý plán vymyká z rukou.

Řeklo by se, žádná tragédie. Jenomže pro mého muže a jeho nóbl rodinu to byla morová rána. Ze snu o nadějném pokračovateli lékařských tradic se probouzeli neradi a neochotně. Bylo jasné, že drama spěje ke strašlivému konci.

Životní zklamání

Stalo se to, když byl Pavlík v deváté třídě. Podávaly se přihlášky na střední školy. Manžel nepochyboval o tom, že se náš syn přihlásí na gymnázium, ač, jak musím přiznat, neměl odpovídající známky.

Když nám kluk přinesl k podepsání lejstro, kde stálo psáno, že stráví následující čtyři roky na učilišti, bála jsem se, že manžela skolí infarkt. Byl úplně rudý a křičel.

Syn nastínil, že ho práce se dřevem baví nejvíc na světě a třídní učitelka mu horem dolem vysvětlovala, že by se na gymnáziu jen zbytečně trápil. Můj muž popadl bundu z věšáku a s prásknutím dveří zmizel.

Později jsem se dozvěděla, že křičel ve škole na třídní učitelku a poté zamířil do baru, kde se do němoty opil. Něco takového ještě nikdy v životě neudělal. Choval se jako člověk, jemuž se na kusy rozbil velký sen.

Mluvil o tom, že Pavlík je jeho životní zklamání. Vylekalo mě to, bylo vidět, že to myslí vážně. Od té doby byl u nás doma neustálý křik. Jednou, to bylo Pavlíkovi sedmnáct, se tak strašně pohádali, že muž syna vyhodil z domu.

Prý ať ukáže, jak se jako „hlupák z učiliště“ uživí. A syn ve své hrdosti šel. Bylo to nejhorší období mého života.

Málem rozvod

Prožívala jsem to nesmírně těžce. Pavel se naštěstí odstěhoval k babičce, mojí matce, to bylo jediné světlé místo v temnotě. Už se neprobouzel ve svém dětském pokoji se stěnami plnými plakátů slavných fotbalistů, už jsme spolu nesnídali.

Připadalo mi, že jsem jako matka selhala. Měla jsem jeho útěku z domova nějak zabránit, ale netušila jsem, jak. S Františkem jsme se denně hádali a div nerozvedli. Se synem celé roky nemluvil.

Neobměkčilo ho ani to, že si Pavel založil prosperující truhlářskou firmu. Nešel mu na svatbu, ani se nijak neradoval, když se zanedlouho po veselce stal dědečkem. Narodila se nám vnučka Eliška.

Když mi to Pavel zatelefonoval, křičela jsem radostí a tancovala po celém baráku. „Vykopej slivovici!“ křičela jsem směrem ke dveřím Františkovy pracovny. „Máme holčičku!“ A dveře se skutečně váhavě otevřely. „Ano?“ řekl unaveně.

„Už si ani nepamatuju, kam jsem ji zakopal. A pokud vím, měli jsme ji vypít na promoci.“ Zaječela jsem: „Čert vem‘ promoci!“ A chvatně se oblékala, že se půjdu podívat na Elišku do porodnice.

„Ty se mnou nepůjdeš?“ vyjekla jsem, protože František seděl v křesle a četl si noviny. Vzhlédl a zavrtěl hlavou. Znovu jsem cítila v zádech ten mráz. Díky Elišce jsem ožila.

Jako by mě nabíjela energií, po nekonečných šichtách v nemocnici jsem se necítila tak vyždímaná jako dřív. Přestala jsem odmlouvat vrchní sestře a hádat se s Františkem.

Víš, kdo jsem?

Vstoupila do mě taková nějaká tichá radost ze života. Snacha se záhy vrátila do zaměstnání a byla vděčná, že holčičku často hlídám, nejdřív v jejich domácnosti, ale čím dál častěji jsem si ji brala i domů.

Když ji František poprvé spatřil, rozklepala se mu brada. Myslela jsem, že bude odtažitý, to tedy nebyl. Oči se mu leskly slzami a hlas třásl dojetím. „Ta je opravdu… naše?“ zadrmolil s pohledem na tmavovlasé dítě a zkusil jej opatrně pohladit.

To už se hlas zatřásl i mně. „Opravdu naše,“ ubezpečila jsem ho. „Ta je ale krásná,“ zašeptal. Sedl si k téměř dvouleté dívence a tázal se: „Jestlipak víš, kdo jsem?“ Odpověděla bez váhání: „Děda.“ Otřel si slzy a od té chvíle byli nerozluční.

„Koukej, koho vedu,“ volávala jsem na Františka, který vyletěl z pracovny a popadl Elišku do náruče. „Konečně se k nám vrátilo štěstí,“ říkal. Oba jsme rozkvetli a snažili se, abychom byli s děvčátkem co nejčastěji.

Pootevřenými dveřmi jsem slýchala, jak František Elišce vypráví o svém povolání. Poslouchala, ani nedýchala. Povídal jí to i místo pohádky před spaním, když občas nocovala v Pavlově pokojíčku.

Nástupce

A v takový jeden krásný květnový den plný sluníčka při snídani zčistajasna řekla: „Dědo, já bych chtěla být taky doktorkou.“ Do manžela jako by uhodil hrom. Zavadil o hrníček a vylil čaj, ani si toho nevšiml. „Eliško, holčičko moje zlatá,“ vydechl okouzleně.

V očích se mu zaleskly slzy dojetí. Konečně měl vysněného nástupce, o němž se mu už ani nesnilo. „Tak z Elišky bude doktorka,“ zamumlal a v roztržitosti utíral čaj nikoli ubrouskem, ale vlastním rukávem.

„Z Elišky bude paní doktorka,“ zopakoval ještě několikrát. A tak se konečně našel někdo, kdo manžela přiměl smířit se s naším synem. Eliška zapůsobila jako diplomat. Přivedla tátu za ruku k nám domů. Pavel stanul Františkovi tváří v tvář.

Paní doktorka

Eliška, tehdy už zapsaná do první třídy, je oba vážně, ba skoro přísně pozorovala. František promluvil první. „Máš krásnou holčičku!“ vypravil ze sebe. „Díky, táto,“ šeptal Pavel. Padli si do náruče. Byla to nádherná chvíle. Jeden druhému se přestali vyhýbat.

Říkala jsem si, že by se manžel měl synovi, jenž se stal úspěšným podnikatelem a jako táta i manžel byl rovněž vzorný, omluvit. Udělal to, když se naše pyšná rodina sešla u jednoho stolu na Eliščině maturitním plese. Vstal a s koňakem v ruce pronesl:

„Připíjím na Elišku a jejího báječného tátu, mého drahého syna. Jsem na něj nesmírně pyšný. Dal nám milovanou vnučku a dokázal, že dovede uživit sebe i rodinu.

Pavle, choval jsem se jako hlupák.“ Eliška si podala přihlášku na lékařskou fakultu a je z ní paní doktorka.

Martina (63), Jihlava

reklama
Související články
18.5.2024
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme se do sebe v době, kdy byl ještě ženatý a já byla sama s malou dcerou Danou. Měla jsem
17.5.2024
Můj syn byl vždycky samotář, seznamování s lidmi nebylo nic pro něj. Už jsem se bála, že si žádnou nevěstu nenajde. Tu pravou potkal až ve čtyřiceti. Náš syn Fanoušek byl vymodlené dítě. Dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu a už jsme se s manželem báli, že se potomka snad nikdy nedočkáme. Když se František narodil, byli jsme nejšťastnější pod sluncem. Viděli jsme se v něm a zahrnovali ho
15.5.2024
Chodí nafintěná a jen se tahá s chlapy. Bere vše! Je jí to jedno. Stydím se za ni a pomluvy už ani nevnímám. Takovou potupu jsem si od vlastní dcery nezasloužila! Už je to pár let, co jsem vzdala marné pokusy jí nějak domluvit. Nebo zjistit příčinu jejího, pro mě naprosto nepochopitelného chování. Občas mám pocit, že se ta nešťastná holka snad zbláznila. Začalo to úplně nevinně, rozchodem s jej
14.5.2024
Mám snad tu nejhorší švagrovou na světě! Je na mě vysazená už od začátku. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se mě můj muž nezastane. Když jsem potkala Martina, byla jsem už vdova s dcerou na studiích. Můj manžel tragicky zahynul na cestě z práce. Prostě jednoho rána odjel a už se nám nikdy nevrátil. Naší Kačence bylo v té době osm let. Žily jsme pak mnoho let jen jedna pro druhou a vlastně n
10.5.2024
Moje sestra sbírala úspěchy po celém světě, pro svou zářnou kariéru se vzdala i rodinného života. Pozdě toho litovala. Když se její opona úspěchu zatáhla, neměla už pro co žít. Zuzana byla moje starší sestra, úžasná a talentovaná. Všichni k ní od jejího dětství pohlíželi jako na budoucí hvězdu a já byla její stín. Byla skvělá ve všem, v baletu i ve zpěvu, na rozdíl ode mne. A na který hudebn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet