Domů     Kvůli mé nevěře si sáhl na život
Kvůli mé nevěře si sáhl na život
5 minut čtení

Léta jsem žila v manželství plném podezírání, obav z výčitek a nejistoty. Můj muž se ukázal jako parádní žárlivec. Chtěla jsem mu to vrátit.

Nevím, jestli jsem snad příliš krásná… To určitě ne. Jsem normální ženská, která o sebe dbá, ráda se hezky obléká, a když ji nějaký příjemný muž osloví, nezareaguje nadutě nebo pohoršeně. Prostě se ráda líbím, proč bych to nepřiznala.

Měla jsem za zcela přirozené, že i po svatbě budu moci zrakem spočinout na chlapovi aniž bych se musela třást strachy v obavách co tomu proboha řekne můj muž.

Stačilo pár slov

Jenomže, k mému velkému zklamání, se ukázalo, že můj Petr zřejmě svatbou došel k názoru, že má na mě vlastnické právo, a to do té míry, že zrak cizího muže na mém pozadí je málem důvod k vraždě nás obou.

Dokud jsme měli malé děti, ještě to s jeho žárlivostí nebylo tak zlé. Možná si myslel, že naše ratolesti jsou dostatečnou zárukou toho, že žádného chlapa ani nenapadne, aby po mně pokukoval.

To ovšem jednoho dne skončilo, když za mnou a za dětmi přišel manžel na dětské hřiště a zastihl mě v družném hovoru s panem Vodičkou, fešáckým dědečkem Emy, která chodila s Ivetkou a Ládíkem do stejné školky.

Ani jsem Petra neviděla přicházet, jak mě vyprávění toho pána zaujalo. „Zdravím,“ zahučel můj muž. „Jdeme domů, ne? Mám hlad,“ řekl mi ostře. Chvíli jsem na něj koukala, říkám si co se děje…

„To je dědeček Emy, říká, že chodí s malou také na plavání, prý je to pro děti ohromně zdravé,“ spustila jsem zvesela. „Dobře, tak jdeme,“ řekl znovu. O dědečka Emy ani nezavadil pohledem. A nemluvil po tomhle setkání zhruba týden. Neptala jsem se proč, říkala jsem si – není důvod, tak co.

Výbuch zuřivosti

Ale Petr začal být stále častěji nabroušený kvůli každému slovu, které jsem s jakýmkoli mužem prohodila. Trvalo to snad dva roky. Nikdy nepřiznal, že prachsprostě žárlí.

Jednou to v něm ovšem zcela nekontrolovatelně vybuchlo, když jsme byli na oslavě narozenin jeho kolegy z práce a já jsem se tam trošku opila a, přiznávám, ten veselý rozhovor, který jsem vedla s Mirkem, mohl vypadat jako ženská koketerie.

Mirek je vyhlášený sukničkář, to jsem věděla. Cožpak o to, já jeho pokusy ustála, ale Petr ne. Ze žárlivosti se nejdřív opil, pak pozvracel, a když jsem ho dotáhla domů, popadl židli a roztřískal ji o stůl.

Do toho řval tak, že na nás sousedi zavolali městskou policii. Ještěže byly děti u babičky.

Naše dohoda

Druhý den měl kocovinu a já se do něj pustila za to, jak mě ne­oprávněně podezírá. A prohlásila jsem, že ještě jednou udělá scénu a začnu si s prvním chlapem, kterého potkám, aby měl konečně důvod žárlit.

Tvářil se provinile, styděl se, že udělal ostudu na celý barák, takže k mému úžasu pravil: „Omlouvám se. Už nebudu žárlit.

Pokud selžu, potrestej mě skutečnou nevěrou, nic jiného si nezasloužím!“ Koukala jsem jako blázen, ale zároveň se těšila, že se naše manželství změní k lepšímu, takže jsem řekla:

„Nebudeš mít důvod žárlit, chci, abychom byli šťastni!“ Oba jsme věděli, že jsme tím uzavřeli nepsanou dohodu. Jenomže za pár dní jsme malovali.

Prokletá krabice

A v tom přerovnávání věcí najednou spadla z posledního regálu vestavěné skříně krabice s dopisy, které jsem psala kdysi dávno jednomu chlapci na vojnu.

Byla jsem zrovna se smetím, a když jsem vyšla schody, slyším jen rány, které Petr rozdával nábytku v hysterickém záchvatu. A bylo vymalováno. Odešla jsem ještě ten večer, děti byly opět u mých rodičů.

Zavolala jsem Mirkovi a ten mě v mé těžké chvilce vášnivě uklidňoval až do rána. Vrátila jsem se dopoledne, cestou koupila rohlíky a další potraviny, abych nešla s prázdnou, a snad jsem měla dojem, že to mé selhání musím nějak napravit…

Petr seděl v kuchyni, láhev rumu, který jsem měla na cukroví, vypitou, hlavu na stole. Tvářila jsem se jakoby nic. Nebo jsem se o to alespoň snažila. Podíval se na mě skelným pohledem.

Začala jsem chystat snídani ani jsem nepostřehla, že Petr se vypravil do obýváku.

Když jsem ho šla asi za čtvrt hodiny vyzvat, aby se šel se mnou nasnídat, viděla jsem, že leží na sedačce obličejem do polštáře, nereaguje a hlavně má vedle sebe na stolku tubu prášků na spaní. Prázdnou. Jednala jsem rychle. Kýbl, láhev mléka, prst do krku.

Moudrý lékař

Paní na telefonu záchranné služby říkala, že to dělám v podstatě správně. Ale posílá své muže, budou tu hned. Petra odvezli do Bohnic s přestupem v nemocnici. Chodila jsem ho navštěvovat, byl tam měsíc, pak ještě chodil za psychiatrem ambulantně.

I já jsem tam musela začít chodit, protože doktor nenechal nic náhodě, byl to poctivý starý lékař. Mluvil o tom, že jsme svým kvalitním vzájemným vztahem povinováni svým dětem.

Oba jsme přiznali své viny a chyby, oba jsme se káli, nastoupili jsme novou, lepší cestu. Ta trvá dodnes, naše manželství se drží všech přikázání, které jsme od doktora dostali.

Neříkám, že se nepodívám na chlapa, ale když můj pohled zkontroluje Petrův zrak, vidím v něm klid. A to je podstatné.

Jarmila (62), Praha

Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po