Moje kamarádky randily ostošest, byl máj, lásky čas, a já pořád nic. Táta mě hlídal jako ostříž, nesměla jsem z domu ani na krok.

Byl máj a to se všichni zamilují. Teda všichni kromě mě. Měla jsem na sebe vztek. Bylo mi šestnáct a nikde žádný obdivovatel. Dokonce už i děda se ptal: „Tak co, Marcelko, máš kluka?“ Neodpověděla jsem, jen jsem na něj udělala vzteklý obličej.

Dobře věděl, že jsem sama, samotinká, a neomaleně si ze mě střílel. Jenomže jak jsem se mohla zamilovat? Táta mě hlídal jako ostříž. Přitom když jsem se pozorovala v zrcadle, což jsem vydržela i několik hodin, dospěla jsem k závěru, že nevypadám zle.

Ne že bych byla nejkrásnější z celé vesnice, tak skvělé to zase nebylo, ale určitě jsem zapadala do lepšího průměru. Kde však sehnat kluka, když jsem nikam nesměla? Táta se úplně zbláznil, málem mě nepustil ani do knihovny. „Tati,“ úpěla jsem, „vždyť si tam jdu pro povinnou četbu!“ Šel se mnou.

To chce ženskou

Máma šest let předtím zemřela, táta se s tím nevyrovnal, hlavně co se týká mé výchovy. Říkal mi můj ubohý sirotečku a strachoval se o mě čím dál víc.

Choval se, jako by se naše vesnice hemžila úchyly a všude, v autobusové budce, za kostelem nebo u božích muk, což by bylo obzvlášť cynické, na mě někdo číhal se zločinnými úmysly.

„Holky, já už to nevydržím,“ svěřila jsem se o přestávce ve škole. „Táta mě asi začne zamykat doma.

Nesmím nikam, do knihovny, na tancovačku ani k rybníku.“ Vrcholem bylo, když mě nepustil ani za mámou na hřbitov, prý že je tam věčně opilý hrobník a může být nebezpečný.

Zkušená Andula prohlásila: „To chce ženskou. Táta se bude zajímat o ni a tebe nechá na pokoji.“ Vzápětí jsme ukuly plán. Andulina maminka tátu sbalí na třídní schůzce.

Na sto procent

Andula nechodila kolem horké kaše a hned zatepla to mámě pověděla. Ta začala ječet: „Ty ses zbláznila, jsi ještě dítě, tohle jsou vážné věci, zapomeň, že mě budeš s někým seznamovat!“ Andula měla nejmíň dva dny doma peklo, její máma zuřila.

Dokonce tak, že to nevydržela a řekla to na třídní schůzce mému tatínkovi: „No viděl to svět? Naše holky nám budou organizovat život! Pořádně jsem Andule vynadala.“ Táta vykulil oči. Neřekl ani slovo, no a po třídní schůzce pozval Andulinu mámu na zmrzlinu.

Ta ke svému překvapení souhlasila. Plán vyšel na sto procent. Táta měl oči jen pro Andulinu mámu a já mohla běhat za kluky ostošest. Až na jedinou chybičku: že si pak táta Andulinu mámu vzal a ona se ukázala být ještě přísnější než on.

Marcela (61), Znojmo