Domů     Kamarádka mi zničila život!
Kamarádka mi zničila život!
5 minut čtení

Nikdy by mě nenapadlo, že jen tak, jakoby mimochodem vypuštěná lež, dokáže udělat v mém životě naprostou paseku. A už se to nedá napravit.

Syn už netrpělivě přešlapuje před domem na chodníku. Auto má plně naložené mými věcmi a spěchá do práce.Vím, v posledních dnech to se mnou neměl vůbec jednoduché. Pomáhal mi, jak se dá. Ještě že mám jeho a jeho rodinu.

Jinak by snad život pro mě úplně ztratil smysl. Teď tu bezmocně a bezradně stojím v prázdném bytě a nedokážu jen tak zavřít dveře a odejít. Zůstává tu totiž příliš mnoho vzpomínek, které se prostě nedají jen tak vymazat a zapomenout.

Jsou hluboko vryté do paměti. A většinu mého života to byly vzpomínky krásné.

Odteď jsme navždy spolu

Radka jsem poznala na jedné dovolené u moře v Bulharsku. Bylo nám dvacet a oba jsme se zamilovali. A jak se brzy ukázalo, nešlo jen o nějaký letní románek, který by s odjezdem domů pomalu vyšuměl.

Vztah nám vydržel až do příštího léta, kdy jsme už k moři jeli spolu. Na té naší první společné dovolené mě Radek požádal o ruku a na jaře jsme se vzali. Našli jsme si i slušný pronájem a začali společný život.

Naše krásné hnízdečko lásky

Byl to právě tento byt, který nyní opouštím. Dva velké pokoje, prostorná kuchyň a předsíň. A ještě k tomu balkon. Který, pro mě, milovnici květin a bylinek, byl hotový poklad. Byli jsme oba doslova nadšení. Moc peněz jsme na zařizování ale neměli.

Ale ani to nás nedokázalo rozházet. Vždyť o nic nešlo. Zpočátku přece stačila postel, židle, stůl a nějaký věšák na oblečení. Postupně jsme ale z každé výplaty koupili nějakou další součást výbavy do naší domácnosti. S něčím pomohli rodiče.

Nikdy se neodstěhujeme

Postupem času jsme si byt pěkně načančali, a když přišly na svět děti, udělali jsme i větší rekonstrukci a jeden pokoj předělili, aby i Petřík a Anička měli své soukromí. Nikdy jsme netoužili po tom, mít větší a lépe zařízený byt.

Žili jsme si takový normální, obyčejný život. Bylo nám spolu dobře. Náš byt byl náš domov, naše jistota a zázemí. S Radkem jsme se měli pořád rádi a bylo nám spolu dobře.

Štěstí nedávej nikdy najevo

S Monikou jsme se začaly přátelit v tělocvičně. Obě jsme měly malé děti a snažily jsme se získat zpět svou kondici a postavu. Staly se z nás časem důvěrné a dobré kamarádky. Byla jsem moc ráda, že mám kamarádku, se kterou můžu o všem mluvit.

Monika byla pozorný posluchač. Bohužel ale měla jednu velmi nepříjemnou vlastnost, moc ráda byla středem pozornosti. A to tím, že dokázala o všech a o všem kolem sebe všechno zjistit a pak také ve správnou chvíli „prodat“ .

A lidé kolem ní samozřejmě všechny ty zaručené zprávy a drby s nadšením doslova hltali. Sice mi to na Monice vadilo, ale nějak jsem tomu nevěnovala pozornost.

Byla jsem naivní

Občas jsem jí sice vytkla, že si k těm svým drbům sem tam něco přidá, aby to bylo „peprnější“, ale nechtěla jsem se s ní kvůli tomu dohadovat. Navíc Monika neprocházela zrovna dobrým obdobím.

Rozváděla se, její jediná dcera otěhotněla neznámo s kým a s Monikou se neustále jen hádala. Chtěla jsem ji trochu podržet, tak jsem ji častěji zvala k nám domů a někdy s námi jela i na chatu. Nechtěla jsem, aby byla sama a utrápená.

To je závist, děvenko

Vůbec mě nenapadlo, jaké následky bude mít ta moje dobročinnost. To, že lépe nahlédla do mého soukromí. Monika se celkem netajila tím, že mi závidí moji rodinnou pohodu, skvělého manžela, se kterým se stále milujeme.

Říkala ale, že závidí v dobrém, že mi to štěstí přeje. Jenže v duchu už zřejmě spřádala zlé plány. V práci jsem totiž měla kolegu, se kterým jsme seděli v jedné kanceláři. Byl to pohledný chlap, asi o patnáct let mladší než já a ohromně vtipný.

Občas jsme spolu zašli na oběd nebo po práci na skleničku. Nic víc. V zaměstnání na mě byl velký tlak od mladé šéfky, procházela jsem menopauzou a potřebovala jsem se trochu odreagovat. Ta sklenka po práci a trocha smíchu navíc, to byl skvělý relax.

Proč to všechno?

Samozřejmě že ta pomluva, co z úst vypustila Monika, o tom, že jsem si našla mladého zajíčka, milence, se k manželovi brzy donesla. Nějaký čas to v sobě dusil, dokonce mě sledoval a vyfotil mě s kolegou při přátelském rozhovoru.

S tím pak přišel spolu s tvrzením, že jsem Monice vykládala, jak se mi ten můj milenec líbí, jak je zábavný a skvělý. Můj vždy tak klidný a rozvážný manžel byl hrozně rozčilený a nechtěl vůbec poslouchat mé vysvětlení. Nakonec hádku ukončil odchodem a prásknutím dveří.

Už mu to nevysvětlím

Radek po té hádce sedl bezmyšlenkovitě do auta a někam jel. Kam chtěl dojet, nevím, bohužel cestou havaroval. Po několika dnech v kómatu v nemocnici zemřel. Už jsem mu nemohla říct, jak moc ho miluju a že bych ho nikdy nepodvedla.

Po pohřbu jsem se rozhodla z bytu odejít. Bez Radka tam už žít nedokážu. A Monika? Ta mi přišla vyjádřit soustrast a dělala, jako by se nic nestalo. Konečně jsem s ní dokázala vyrazit dveře.

Libuše V. (59), Zlín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé