Domů     Hledala jsem, kde jsem doma…
Hledala jsem, kde jsem doma…
5 minut čtení

Svatební cesta mě vrátila do země mých rodičů. Bylo to zvláštní vzrušení, které jsem najednou prožívala. A když se naskytla příležitost, tak jsem se vrátila natrvalo. Teď už vím, kam patřím.

Když naši počátkem sedmdesátých let emigrovali z tehdejšího Československa, byly mi necelé dva roky.

Byla jsem za vodou

Rodiče mezi sebou i se mnou mluvili česky, takže mateřštinu jsem zvládala, ale jinak jsem ke své rodné zemi žádný vztah neměla. Doma jsem se cítila na Floridě. Do Prahy jsem se podívala až jako čerstvá novomanželka.

Manžel si sám vymyslel svatební cestu do mé rodné země. Mě tím napřed zaskočil, protože jsem nepociťovala žádnou touhu se do své vlasti podívat.

Osud mě zradil

Už po příletu se mě zmocnilo zvláštní vzrušení. Tahle zem, kterou jsem ve svých vzpomínkách zřejmě zcela vytěsnila, mi hned přišla důvěrně známá. Celý týden jsme si s manželem náramně užili.

Hned jsme si naplánovali, že se sem zas vypravíme, až budeme mít děti. „Ať vědí, v jaké zemi mají část kořenů,“ tvrdil můj muž. Osud to však chtěl jinak. Několikrát po sobě jsem potratila a pak už jsem se o další těhotenství nepokoušela. Po pár letech jsme se s manželem rozvedli a já od té doby žila sama.

Zaběhlé koleje

On moc toužil po dětech a já mu nechtěla stát v cestě. Napřed to nebylo snadné, ale časem se můj život dostal do zaběhlých kolejí, které mi vyhovovaly. Po rodičích jsem podědila umělecké sklony a našla si zajímavou práci v jednom velkém kulturním centru.

Dopřávala mi spoustu zážitků i setkání s inspirativními lidmi. Ani seznámit se s přitažlivými muži pro mě nebyl problém.

Být single mě bavilo

Já ale žádného chlapa nechtěla, bavilo mě žít „single“. Byla jsem vlastně konečně spokojená. Ale když se tak koukám nazpátek, dochází mi, jak propastný rozdíl je mezi spokojeností a štěstím. Tehdy mi to ale ještě nedocházelo.

Totální obrat v životě

Před pár lety mi v zaměstnání dali osudovou příležitost. Šlo o mezinárodní kulturní projekt, na němž se naše centrum podílelo a jehož těžiště bylo v Čechách. Zaměstnavatel se obrátil rovnou na mě, protože bylo známo, že umím česky.

Mělo jít o pár týdnů organizační práce v Praze, což by samozřejmě znalost češtiny usnadňovala. Ani jsem moc neváhala a kývla jsem. Byla bych však tenkrát stejně ráda odletěla kamkoli jinam, lákalo mě spíš zpestřit si všední život delší cestou.

Byla jsem nadšená

Praha se za těch pár let od mé svatební cesty dost proměnila. Letiště sice tehdy ještě neneslo jméno Václava Havla, ale už vypadalo jinak, než když jsme na něm kdysi přistávali. První dny jsem na nějaké rozkoukávání neměla čas. Práce mě úplně pohltila.

Ale tak po čtrnácti dnech, kdy už jsem si konečně našla systém ve svých pracovních povinnostech, jsem se jen tak nazdařbůh vydala městem.

Prohlížela jsem si notoricky známé památky, navštívila jsem nějaká muzea, kostely, projela se parníkem po Vltavě, ale táhlo mě to i mimo centrum.

Zvláštní pocit

V dalších dnech jsem se na procházkách Prahou a na bloumání jejími ulicemi stala doslova závislá. Připadala jsem si tu jako ryba ve vodě, už vůbec ne jako cizinec.

I když jsem tu neměla přátele, známé, prostě to, co dělá domov domovem, přesto jako bych se opravdu vracela domů. Najednou jsem cítila, že je mi tu tak nějak opravdově dobře. Připadala jsem si najednou šťastná, i když jsem k tomu neměla žádný zvláštní důvod. Docela přesně si ale pamatuju okamžik, kdy mi to poprvé

blesklo hlavou, že bych tu mohla zůstat. Náhodou mě při mých toulkách nohy zavedly do jedné malé prodejní galerie. Po pravdě řečeno, nebylo tam nic, co by stálo za pozornost nebo mělo nějakou skutečnou uměleckou hodnotu. Nadchlo mě ale něco jiného.

Na první pohled bylo zřejmé, s jakou láskou je tahle galerie vedena a opečovávána.

Zásadní seznámení

Mé seznámení s její majitelkou ale bylo zásadní pro můj život. Našla jsem tu přítelkyni na celý život a nový smysl pro další roky. A já se rozhodla. Chci tu zůstat. Chci tu žít.

Chci tu mít galerii… Do Ameriky jsem se vrátila už jen proto, abych vyřídila vše potřebné, dala výpověď v zaměstnání a také převedla své úspory, uložené většinou v obligacích, na použitelné peníze.

Staronový domov

Když si po půl roce letadlo, v němž jsem seděla, znovu sedalo na přistávací plochu pražského letiště, už jsem měla pocit, že se vracím. Zpátky domů? Nevím, tak se to asi říct nedá. Spíš se hodí výraz „staronový domov“. Ale návrat to byl!

A teď už jsem desátým rokem v Praze opravdu doma a mám tu svou vysněnou malou galerii. Teprve tady mi došlo, jak propastný rozdíl je mezi spokojeností a štěstím. Nejsem sice se vším spokojená, ale jsem šťastná.

A musím říct, že to je mnohem lepší než opačná varianta: být spokojená, ale ne šťastná.

Irma T. (58), Praha

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Byla jsem snad prokletá. Jeden mizerný vztah za druhým. Až jsem se z nudy vydala ke kartářce, na které jsem vlastně nikdy nevěřila, a to mi zachránilo život! Když jsem byla mladá, chlapi mi leželi u nohou. Byla jsem modelka, velká sportovkyně, a hlavně vždy dobře naložená holka, co nezkazila žádnou srandu. Velmi brzy jsem ale propadla iluzi, že jsem našla toho pravého, a ve dvaceti se vdala. K 
3 minuty čtení
Když jsem při vyklízení domu narazila na prababiččin deník, začetla jsem se do něho a objevila jsem příběh velké lásky. Ne všechny příběhy se v rodinách vykládají, i když by za to stály. Když moje babička Markéta zemřela, čekalo nás vyklízení domu. Vzala jsem si na starost zaprášenou půdu a našla poklad – staré deníky její matky ze začátku 20. století. Služebná na statku Prababička Anežka
3 minuty čtení
Jsem už v důchodu a mou největší radostí je občasná návštěva vnučky. Někdy si ke mně rovnou po škole zajde na oblíbený koláč. Je to taková malá slečna a já si chvíle s ní moc užívám. Povídáme si o všem možném, probereme její kamarádky, co poslouchá za hudbu a někdy chce, abych jí vyprávěla, jak zlobila její maminka, když byla malá. Tak jsem ji neznala Jednou se mi ale Linda zdála nějak po
3 minuty čtení
Můj muž byl vždycky zapřisáhlým pejskařem, kočky upřímně nesnášel. Nikdy mi doma žádnou nedovolil. Jeho názor pak ale změnila jediná návštěva. Lidé se velmi často dělí na pejskaře a kočkaře, a tyto dvě skupiny spolu nevycházejí dobře. Já mám ráda zvířata obecně, jak psy, tak kočky. Když bych si ale měla vybrat jediného domácího mazlíčka, byla by to kočka. Mám je přece jen o něco raději. Můj muž
3 minuty čtení
Můj muž byl mým opakem. Nebyla jsem s ním nešťastná, ale o velkém štěstí se také mluvit nedalo. Až nedávno jsem našla toho pravého. Vdala jsem se až po dvacítce, což v době mého mládí bylo spíše pozdě. Mnoho spolužaček bylo už povdávaných a každá tlačila před sebou kočárek. Já odmaturovala na střední škole, a nejraději bych bývala pokračovala na vysokou, kdybych k tomu měla podmínky. Jenže doma
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
10 princezen na vdávání: Kšeftovali s nimi králové jako se zbožím?
historyplus.cz
10 princezen na vdávání: Kšeftovali s nimi králové jako se zbožím?
30 000 hřiven stříbra slibuje Přemysl Otakar I. jako věno své nejmladší dcery Anežky Přemyslovny. Nebude to málo? Přidá ještě dalších 15 000. Rád by ji totiž provdal za syna samotného císaře. Taková prestiž pro jeho rod! Navzdory rekordní sumě však sňatkové plány českého krále v tomto případě zkrachují. Budoucí světice Anežka Přemyslovna (asi 1211–1282)
Pravý srbský ajvar
tisicereceptu.cz
Pravý srbský ajvar
V obchodech je poměrně drahý, vy ho přitom můžete mít za polovic. Suroviny na 4 sklenice 3 kg červených paprik 1 kg lilků 100 ml citronové šťávy 1 česnek 100 ml slunečnicového oleje sůl pe
Důchod prý Poullain nedostane
nasehvezdy.cz
Důchod prý Poullain nedostane
Původem francouzská herečka Chantal Poullain (68), kterou mohli diváci vídat v seriálu Jedna rodina, si vyslechla pořádně nepříjemnou zprávu, jež jí nečekaně zkomplikuje život v následujících letech.
ČÁSLAVSKÉ SLAVNOSTI 2025.
epochanacestach.cz
ČÁSLAVSKÉ SLAVNOSTI 2025.
Největší akce ve městě Čáslav plná dobrého jídla, zábavy, hudby a zážitků. Jarmark, trhy, regionální produkty, jízda historickými autobusy, divadlo pro děti a mnoho dalšího… HLAVNÍ PROGRAM: 14:00 – Zahájení akce 14:15-15:00 – Věnovanka 15:15-16:00 – ZUŠ BAND 16:15-17:00 – Ondráš 17:15-18:00 – Lucie Revival 18:15-19:00 – YETTI ON 19:15-20:15 – Petr Kotvald 20:30-21:30 –
Frederique Constant Classic Perpetual Calendar Manufacture se vrací na scénu s novým vzhledem i strojkem
iluxus.cz
Frederique Constant Classic Perpetual Calendar Manufacture se vrací na scénu s novým vzhledem i strojkem
Při svém debutu v roce 2016 se hodinky Frederique Constant Classic Perpetual Calendar Manufacture staly nejdostupnějšími modely s věčným kalendářem na světovém trhu. Dnes značka znovu zvyšuje laťku a
Stín pro „nekonečně“ velká okna
rezidenceonline.cz
Stín pro „nekonečně“ velká okna
Trendem soudobé architektury je velkorysé prosklení obvodových zdí, které do interiéru dodají nadstandardní přísun světla. Moderní technologie tomu nahrávají pomocí velkoformátových oken či rovnou prosklených stěn, které ovšem vyžadují speciální stínící prvky. Ať´ už se podíváme na novostavby rodinných domů, bytových či komerčních komplexů, většina z nich má charakteristický znak v podobě velkých okenních výplní. Jenže ani
Bismarck z krále udělal císaře
epochalnisvet.cz
Bismarck z krále udělal císaře
Od mládí si mladík z nevýznamného pruského šlechtického rodu vytkl za cíl prosadit se ve velké politice. Jen málokdo o sobě může říct, že se mu to s takovým úspěchem podařilo.   Narodil se na apríla, tedy 1. dubna 1815, do aristokratické rodiny. O láskyplném prostředí si ale Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen (†1898) mohl nechat jen
Atentát na Abrahama Lincolna: Vteřiny před výstřelem
epochaplus.cz
Atentát na Abrahama Lincolna: Vteřiny před výstřelem
Osudová noc 14. dubna 1865 navždy změnila americké dějiny. Zatímco publikum ve Fordově divadle propuká v salvy smíchu, jeden muž připravuje nejtragičtější scénu této historické hry. Umělá inteligence nyní detailně rekonstruuje poslední okamžiky před výstřelem, který zabil prezidenta Lincolna – muže, který sjednotil národ, ale rozpoltil společnost. Události podle umělé inteligence Atentát na Abrahama Lincolna:
Tajné služby, nadupané technologie… a mimozemšťané? Co se skrývá v podzemí Bílého domu?
enigmaplus.cz
Tajné služby, nadupané technologie… a mimozemšťané? Co se skrývá v podzemí Bílého domu?
Konspirační teoretikové již několik let spekulují, že se přímo pod Bílým domem nachází přísně tajné středisko. Odsud má americký prezident doslova hýbat s celým světem. Jedná se prý o jakési supermode
Tyrannosaurus rex: Mozkový gigant nebo jen strašák?
21stoleti.cz
Tyrannosaurus rex: Mozkový gigant nebo jen strašák?
Zažité představy o jednom z nejznámějších dinosaurů, Tyrannosaurovi rexovi, se znovu otřásají. Byl to opravdu děsivý a chytrý predátor, jak tvrdila některá nedávná zjištění, nebo jen veliké, svalnaté
Život mi ničil hlas v mé hlavě
skutecnepribehy.cz
Život mi ničil hlas v mé hlavě
Byla to cesta z práce domů jako každá jiná. Pak ale do trolejbusu nastoupila podivná dívka a můj život se obrátil vzhůru nohama. Nedokázala jsem se ubránit záhadné síle, která mě srážela psychicky dolů. Stalo se to ze dne na den. Po náhodném nepříjemném setkání se změnil život. Už nic nebylo jako dřív. V hlavě se mi usadil
Ledová královna konečně roztála
nejsemsama.cz
Ledová královna konečně roztála
Po manželově smrti pro mě nastalo truchlivé období, trvalo nekonečně dlouho. Myslela jsem, že to tak bude už napořád, ale mýlila jsem se. Manžel byl o dvacet let starší. Rodiče a kamarádky mě varovali, abych si o tolik staršího muže nebrala, že to nedopadne dobře. V jistém ohledu měli pravdu. Můj muž, když mi bylo padesát, zemřel. Neměli jsme