Domů     Kamarádce ublížil můj vlastní otec
Kamarádce ublížil můj vlastní otec

Vlaďka a já jsme byly nejlepší přítelkyně. Nebylo mezi námi nikdy žádné tajemství. Přála jsem si, aby to tak zůstalo napořád, ale k jedné z nás se štěstěna na dlouho otočila zády.

Znaly jsme se od školky. Vlaďka byla sirotek, o kterého se starala jedna starší bezdětná paní. Já jsem byla z dobré rodiny, můj otec byl taxikář, maminka pracovala na úřadě. U nás doma vládla pohoda, rodiče se měli rádi, nikdy se nehádali.

Vlaďka k nám často chodila. Za domem jsme měly naši tajnou skrýš. Byla to vždy veselá a milá dívka, měla ráda zvířata. Jednou na naše tajné místo donesla štěňátko, které prý někdo nechal u popelnic. „Je jako já, bez domova,“ říkala.

„Ale ty přece máš domov a o víkendech můžeš chodit k nám,“ konejšila jsem ji a hned večer domluvila doma, že s námi bude Vlaďka trávit víkendy. Rodiče souhlasili.

Jako sestry

Byli jsme jedna velká rodina. Akorát bez pejska, ten musel vždy zůstat u Vlaďky doma, protože táta měl na psí srst alergii. S Vlaďkou jsme říkaly, že jsme jako sestry. Měly jsme i narozeniny jen pár dní od sebe.

Naši rozhodli, že uděláme společnou oslavu narozenin u nás doma. Maminka ale pár dní předtím onemocněla a musela zůstat v posteli, a tak vymyslel táta náhradní program. Šli jsme do kina, pak na bruslení a nakonec nám koupil veliký narozeninový dort.

Už to není jako dřív

„On je jako můj opravdový táta. Závidím ti ho,“ vzlykala dojetím Vlaďka, když jsme se loučily. Byl to báječný den, říkala jsem si, i když byly momenty, kdy jsem na Vlaďku trochu žárlila já.

Přece jen se k ní táta choval víc mile než ke mně, nebo se mi to jen zdálo? Když mi bylo patnáct, naši se rozvedli. Zničehonic se mi rozpadl můj dokonalý rodinný přístav. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by se to někdy mohlo stát. Měli se přece tak rádi…

Maminka ale tátu začala obviňovat, že ji podvádí, zaslechla jsem to, když jsem tajně poslouchala za dveřmi ložnice. Táta všechno popíral a k tomu začal pít. Nechtěla jsem ani vědět, kdo má pravdu.

Ztratila jsem idylický domov, jediným útočištěm mi byla naše tajná místa s Vlaďkou. Scházely jsme se tam pravidelně každou sobotu a neděli večer a dlouho si povídaly.

Vlaďka si ale v té době našla nějakého kluka, u kterého začala přespávat a našich společných setkání bylo čím dál tím míň. Už nic nebylo jako dřív.

Kdo je ten kluk?

S Vlaďkou jsme se začaly odcizovat. Dokonce mi ani nechtěla říct, s jakým klukem to chodí. Poprvé měla tajemství. Pojil nás už snad jen učňák, na který jsme se obě rozhodly jít. Plánovaly jsme si, že se vyučíme kadeřnicemi a potom si založíme společný salon.

I tahle představa se ale najednou začala vzdalovat. V té době za mnou přišla i se svým pejskem a požádala mě, zda bych se o něj nemohla starat já. „Můj přítel je na něj alergický, nemůžu si ho už nechat a na ulici zůstat nemůže,“ prosila.

Moje maminka se sice psů bála, ale když viděla jeho smutné oči, nakonec souhlasila. Koneckonců, už s námi nebydlel táta, který měl na jeho srst alergii, takže nebyl problém, aby u nás Fido bydlel. Vlaďka mi byla vděčná. Zdálo se mi ale, že se s ní něco děje.

Byla bledá, do školy skoro nechodila, po veselé holce nebylo ani památky. „Nejsi nemocná?“ prohlížela jsem si ji starostlivě. „Neubližuje ti ten tvůj přítel? Kdo to vůbec je?“ vyzvídala jsem.

Podívala se na mě vyplašeně a řekla, že už musí jít, ale že mě zase příště ráda uvidí.

Tajemství

Věděla jsem, že se s ní něco děje. Do školy přestala chodit. Od paní, která se o ni od dětství starala, se odstěhovala nadobro. Bydlela v nějakém sdíleném bytě s dalšími pěti lidmi. Byly to pochybné existence.

Už jsme byly skoro dospělé a já přesto nevěděla, jak jí pomoct. Cítila jsem, že jí něco hrozně tíží, ale bojí se mi to povědět. Začala se mi vyhýbat. V den svých osmnáctých narozenin chtěla Vlaďka skočit pod vlak, protože byla zoufalá a nevěděla co se životem.

Naštěstí jsem obě ten den přišly na naše tajné místo a ona se mi s pláčem svěřila, do jaké bryndy se dostala a jakou strašnou věc chce udělat. Nevěřila jsem vlastním uším.

Udělalo se mi fyzicky špatně, když mi celá rozklepaná přiznávala, že ten její tajemný přítel, alergický na psí srst, je můj vlastní otec. A Vlaď­ka s ním čekala dítě. Osud ji ale z trápení „vysvobodil“, pátém měsíci potratila.

Vyčítám si to

Objala jsem ji a držela ji pevně snad celou věčnost. Ještě ten den jsem ji odvedla k nám domů a do toho jejího bytu jí dojela pro zbytek věcí. Děsila jsem se jen toho, že tam potkám otce. Toho jsem už do smrti nechtěla vidět.

Napsala jsem mu dopis, v něm uvedla, že o všem vím a prosím ho, aby mě nikdy nekontaktoval. Poslechl. Mamince jsme samozřejmě nic neřekly, zlomilo by jí to srdce. Vysvětlila jsem jí jen, že Vlaďka se rozešla s přítelem a bude u nás chvíli bydlet.

A tak se také stalo. Moje milovaná maminka, já, Vlaďka a náš pejsek Fido jsme společně žili dva roky, než jsme si s Vlaďkou našly společný podnájem. Obě jsme se nakonec vdaly a máme spokojená manželství.

Dodnes cítím ohromnou vinu za to, co si musela kamarádka kvůli mému otci prožít a nevím, jestli mě ten pocit někdy opustí.

Dagmar (62), Praha

reklama
Související články
16.4.2024
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil. Všechny ty úžasné
16.4.2024
Stala se ze mě matka samoživitelka, na kterou se začaly dluhy hrnout ze všech stran, a já je nedokázala řešit. Bojím se kvůli tomu znovu vdát. Pokud je žena dobrá máma, tak nedopustí, aby její děti někdo šikanoval a bil. Život s mým manželem bylo peklo. Byl to tyran. Tak jsem sbalila tašky, nasedla s dětmi do auta a odjela. První tři měsíce jsem žila z úspor. Moje práce byla špatně placená. Dět
16.4.2024
Byl tak vlezlý a trapný! Nakonec jsem se ale do něj zamilovala. Dokázal totiž, že je to muž, o kterého se může žena v nouzi pevně opřít. Měl a jsem o muži svého života přesnou představu a od té jsem se nehodlala vzdálit. Jakmile to nebyl pan Dokonalý, neměl šanci. A tak to bylo i s Ivanem. Potkala jsem ho v době, kdy jsem chodila s Láďou. Toho jsem nekriticky milovala. Byl to krasavec, vysporto
15.4.2024
S mužem jsme 40 let snili o Karibiku. Když jsme na něj našetřili a vyrazili jsme, vrátili jsme se do domova, který byl zcela zničen. Jako náš život. S Karlem nemáme děti. Chtěli jsme, ale nepovedlo se. O to víc jsme si chtěli užít život, abychom si řekli, že jsme jej spolu naplnili. Jezdili jsme na výlety a dopřávali si, avšak nebyli jsme tak bohatí, abychom si jen tak dovolili Karibik, o němž
14.4.2024
Rodina je základem všeho, ovšem co když ty kořeny nepoznáte už v dětství? To byl totiž přesně můj případ a tehdy se začal psát můj katastrofický životní osud. Celý život a stále je to ve mně. Je mi 81 let a lituji, že jsem prožila tolik let v bolesti. Přitom stačilo být tvrdší. Jenže zkušenosti získáváme postupně, a proto dnes kroutíme hlavou nad tím, co jsme kdysi udělali a jak jsme si život z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn