Domů     Neviděli jsme se tak dlouho…
Neviděli jsme se tak dlouho…
6 minut čtení

Kdysi dávno jsem se zamilovala do dvou mužů. Byla jsem mladá dívka, snad ne tak povrchní, jak si teď možná myslíte.

Moje srdce bylo široké, a tak se tam oba pohodlně vešli. S Jirkou jsem se seznámila v jednu teplou srpnovou sobotu. Před prázdninami jsem odmaturovala, a právě jsem pomáhala tatínkovi sklízet z pole úrodu.

Když tatínek naše políčko dosekal, svázali jsme obilí do snopů. Táta odjel na oběd a mně poručil stavět snopy do panáků, aby důkladně proschly. Svlékla jsem se do plavek a dala se do práce, když poblíž zabrzdil nákladní automobil plný vojáků.

Vystoupil urostlý četař a dal povel všem mužům, aby mi pomohli, zatímco on stál u mě a hučel do mě, abych se večer zúčastnila místní taneční zábavy. Cožpak jsem mu mohla říct ne, když mi tak pomohl?

Pozvání k tanci

Na tancovačce se ukázalo, že je nemožné protančit s četařem Jirkou celý večer, protože hrál ve vojenské kapele na saxofon. Tak jsem se na něho aspoň vášnivě dívala. Zábava měla říz, kulturní dům praskal ve švech.

Šla jsem se trochu ochladit na balkon, vtom se přede mnou uklonil pohledný mladý muž a povídá: „Já jsem Jarda, nešla byste si zatancovat?“ A to právě byla ta má druhá láska, ta větší.

Mé srdce vzplanulo láskou

Bylo legrační, že mě po skončení taneční zábavy šli vyprovodit k zahradní brance oba. Cestou na sebe Jirka s Jardou vrhali zlé pohledy. Bála jsem se, že se poperou, naštěstí zůstalo jen u očního kontaktu.

Jirku pak přeložili na Šumavu, a tak jsme si mohli jenom dopisovat. Láska s Jardou se rozhořela naplno. Šíleně, šíleně jsem se zamilovala. Jarda už měl naštěstí po vojně, potíž byla v tom, že bydlel opravdu hrozně daleko.

Ale slíbili jsme si, že nás nic nerozdělí, dálka už vůbec ne. I Silvestra jsme měli trávit spolu.

Nepřijel

Od časného rána jsem gruntovala a odpoledne už jen ronila slzy. Nepřijel. Poslal telegram, že babička onemocněla, dostala prý těžký žlučníkový záchvat. Žil jen s babičkou, rodiče emigrovali, neměl to lehké.

Jenomže byla jsem tak nepředstavitelně zamilovaná, že jsem mu silvestrovskou nepřítomnost prostě nějak nedokázala odpustit. Ranil mě.

Radovala jsem se předčasně

Uložila jsem se k spánku, i když byl poslední den v roce. Bylo mi všechno jedno. Za chvíli na okno zabušila moje nejlepší kamarádka, ať hned vstanu a uháním do kulturáku, kde na mě čeká milé překvapení. „Panebože! Jarda!“ vyhrkla jsem štěstím bez sebe.

V sále však seděl usmívající se Jirka. Málem už jsem na jeho existenci zapomněla. Zírala jsem na něj jako na zjevení, v mém pohledu muselo být takové zklamání, až mi nic netušícího četaře bylo líto.

Nečekaná nabídka

Když jsem se vzpamatovala, políbila jsem ho na čelo. Měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Pochopitelně, že to na mně poznal. „Ty jsi nějaká smutná. Copak se stalo?“ Na to jsem mu nemohla odpovědět.

I když venkovská kapela hrála od podlahy a já měla docela hezkého tanečníka, nerozveselilo mě to. A při jedné písni jsem se dokonce rozplakala. Toho si Jirka nemohl nevšimnout. Vzal mě za ruku, vyšli jsme ven, do studené zimní noci. Řekl:

„Tak co se děje?“ Odpověděla jsem a vzlykala jsem u toho, že bych taky chtěla být veselá, ale nejde to. „Ale jde. Vezmi si mě a budeš, o to se postarám, budu tě rozveselovat jako smutnou princeznu.“

Po zádech mi přeběhl mráz

Nevím, co mě to napadlo, ale řekla jsem, že si ho vezmu. Bylo mi devatenáct let, nechápala jsem, k čemu jsem se to vlastně zavázala. Ale dobře si vzpomínám, jak mně při těch slovech po zádech přeběhl mráz, a nebylo to jen tou studenou nocí.

Tiše sněžilo, políbili jsme se pod oblohou, která byla plná hvězd. Začala jsem se těšit na svatbu a namlouvat si, že všechno bude nádherné. V hloubi duše jsem však dobře věděla, že to všechno dělám natruc Jardovi, že jen toho mám doopravdy ráda.

Osudová chyba

Hned začátkem nového roku přišel dopis od Jardy. Ještě jednou se omlouval a zdůrazňoval, že nemohl přijet kvůli babiččině nemoci. Odepsala jsem něco ve smyslu: „Jsi z velkého města a na vesnickou holku si ani, milý Jardo, nevzpomeneš.

Kdoví, jak to bylo na Silvestra doopravdy. Nevymlouvej se na babičku, nepřijel jsi, nemusíš už jezdit vůbec. Ostatně, budu se vdávat.“ Tím zlověstným dopisem jsem si trochu zchladila žáhu. Když jsem ho házela do schránky, bylo mi jasné, že dělám osudovou chybu.

Možná jsem ještě mohla jít za pošťačkou a škemrat, aby mi ho vrátila. Nešla jsem. Jarda na dopis neodpověděl, ostatně nebylo co.

Popřál mi hodně štěstí

Jirka si sehnal poblíž zaměstnání s bytem. Přišel máj a vysušil louže. Do svatby zbývalo jen pár dní. Nevydržela jsem to a napsala Jardovi dopis. Přiznala jsem, že si Jirku beru z trucu a že mé srdce patří jemu.

Přidala jsem ještě originální P. S. A jestli za mnou teď přijedeš, svatbu zruším a vezmu si tebe. Myslela jsem to vážně. Jak říkám, bylo mi devatenáct a byla jsem praštěná. Odepsal okamžitě. Prý přece nemůže vejít do svatební síně a odstrčit ženicha.

K svatbě jsem se rozhodla dobrovolně, nikdo mě nenutil. Závěrem mi popřál hodně štěstí.

Bolest v srdci zmizela

Ještě pořád jsem ten vlak mohla zastavit, ale nevěděla jsem, jak to udělat. Když u dveří zazvonil pozdě večer zvonek, lekla jsem se. Nikoho jsem přece nečekala. Ve dveřích stál trochu rozpačitý Jiří. Přešlapoval na místě, ale krásně se usmíval.

„Víš, tohle si přece nemůžeme udělat,“ přistoupil ke mně, „Přece jenom jsme si souzení, nemůžeme…“ A já se rozbrečela. Už jsem ani nedoufala, že si pro mě přijde.

Irena N. (68), Sokolov

Související články
3 minuty čtení
Bylo mi osmnáct a na krku jsem měla maturitu. Zrovna v té době jsem potkala v bistru moc hezkého kluka. Byla to láska na první pohled. Začínaly maturity a v rádiu hráli zasmušilou písničku Maturant od skupiny Katapult. Měla jsem přesně promyšlené a rozepsané, co všechno si musím během takzvaného svatého týdne nacpat do hlavy. Bylo potřeba, abych denně vstávala v půl páté a spát chodila po půlno
5 minut čtení
S Kamilem jsme byli manželé třicet let. Myslela jsem si, že je nám dobře a jsme šťastní. Jednoho dne se ale všechno změnilo. Pochopila jsem, že i když někoho známe dlouhá léta a máme ho rádi, tak o něm zdaleka všechno nevíme. I když jsme přesvědčeni o tom, že ho známe dokonale. S některými lidmi zkrátka žijeme dlouhá léta pod jednou střechou a netušíme, že ve své minulosti mají strašné tajemstv
4 minuty čtení
Po rozvodu jsme si šli s bývalým manželem každý vlastní cestou. Roky plynuly a já si na svůj nový život zvykla. Šťastná jsem ale nebyla. Před lety jsem se provdala za svoji první lásku. Byla jsem přesvědčená o tom, že nám to s Milošem vydrží. Když se ale dopustil několika nevěr, rozhodla jsem se rozvést. Oba jsme si našli partnery a žili nové životy. Čas ale ukázal, že to byla chyba. Loni na Vá
6 minut čtení
Po smrti manžela se mi zhroutil svět. Únik jsem v hledala v knížkách. A právě knížky mi jednoho dne přivedly do života spřízněnou duši. Nemohla jsem si přát lepšího manžela, než byl Petr. Seznámili jsme se náhodou během studií, když mě kamarádky přesvědčily, abych šla na večírek. Obvykle jsem si s vrstevníky nerozuměla – připadali mi hluční a dětinští. Petr byl jiný. Jako jediný do sebe nelil a
3 minuty čtení
Bylo stylové zamilovat se, zrovna když se blížil nejkrásnější měsíc v roce. Ale ke svatbě, kterou jsem si tak přála, vedla ještě dlouhá cesta. Nějak jsem neměla na kluky štěstí. Byla jsem tichá a neprůbojná, spíš taková šedivá myška, na rozdíl od kamarádek, které oslňovaly vodopády zlatých či rusých vlasů a energickou povahou. Moji rodiče, a zejména babička, která u nás bydlela, těžce nesli, že
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
nasehvezdy.cz
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
Na dovolenou u moře, na luxusní kabelky, šaty, nebo dokonce na nové auto musí Monika Absolonová (48) zatím zapomenout. Všechny její úspory se totiž rozkutálely. Nejen proto, že má zpěvačka po rozcho
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
iluxus.cz
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
Lexus představuje v evropské premiéře zcela nový model ES, nová technologie s vysokou úrovní pohodlí a bezpečností. Osmá generace tohoto globálního sedanu prémiové třídy přijde na trh počátkem příštíh
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
epochalnisvet.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory.   Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, pražská kunstkomora císaře Rudolfa II. (1552–1612) se
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
21stoleti.cz
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis,
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
epochaplus.cz
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
Černé skříňky, ač oranžové, jsou klíčovými svědky leteckých neštěstí. Od pádu ruského Tu-154 v Černém moři až po jejich neuvěřitelnou odolnost v extrémních podmínkách – tato zařízení ukrývají odpovědi na otázky, co se pokazilo. Přečtěte si, jak fungují a proč jsou téměř nezničitelné. Slyšíme o nich ve zprávách v souvislosti s leteckými tragédiemi. Ale víte,
Udržitelnost pod značkou luxusu
rezidenceonline.cz
Udržitelnost pod značkou luxusu
Ještě stále panuje představa, že dům postavený na ekologických principech musí být výhradně minimalistický, až asketicky zařízený. Pokud se ovšem realizace ujmou zkušený architekt s nadanou designérkou, realita vypadá zcela jinak. Hlavním cílem tohoto projektu bylo minimalizovat dopad budovy a jejího provozu na životní prostředí. A protože dům si navrhovali sami majitelé, uznávaný indický architekt
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
skutecnepribehy.cz
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
Když jsem ztratila manžela, moc jsem se trápila. Netušila jsem, že existuje místo, které vdovám vrací radost a chuť do života. Pomohlo i mně. Můj Jindřich byl naprosto skvělý manžel. Znali jsme se z vysoké školy. Byla to láska na první pohled, zamilovala jsem se hned, jak jsme se potkali na první přednášce. Po škole jsme
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
historyplus.cz
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
Křivolakými uličkami Štrasburku se rozléhají divoké výkřiky. Stovky obyvatel města se do hudby extaticky zmítají, svíjejí a všelijak kroutí. Ve tvářích mají zcela mrtvolný výraz a viditelně jsou na konci svých sil. V poskakování ale neustávají, dokud vyčerpáním zcela nepadnou. Co bylo příčinou podivného „tanečního moru“, který v létě 1518 město zachvátil? Štrasburk platí
Směs z lesních hub nakyselo
tisicereceptu.cz
Směs z lesních hub nakyselo
Na nakládání se hodí hříbky, babky, lišky i poddubáky. Suroviny na 4 sklenice 1 kg očištěných hub 2 lžíce octa sůl Na nálev 500 ml octa 1,5 l vody 10 kuliček pepře 10 kuliček nového k
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
nejsemsama.cz
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
Život je jako jízda na kole, a kdo chce udržet rovnováhu, musí se hýbat. Kila ani roky nejsou překážkou, jen výzvou. Co je nejvhodnější, když sedavý způsob života začíná ovlivňovat zdraví? Je to chůze – nejlepší pohyb venku, při kterém přirozeně posilujete celé tělo. Stačí alespoň třicet minut chůze obden a ve svižnějším tempu. Pokud máte
PETEXPERT DEN 2025
epochanacestach.cz
PETEXPERT DEN 2025
V sobotu 31. května 2025 se v pražském Pesoparku v Uhříněvsi uskuteční první ročník akce pro širokou veřejnost – PetExpert den. Tento celodenní zážitkový program je určen pro všechny milovníky psů, jejich psy i rodiny s dětmi. Akce je zdarma a nabídne praktické ukázky práce se psy, přednášky, odborné konzultace, soutěže, stánky se sortimentem pro
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
enigmaplus.cz
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
Je to děsivý pohled. Krajina, kam až oko dohlédne, je poseta těly mrtvých ptáků a z nebe s tupým žuchnutím padají na zem další a další. Jako by snad početné hejno za letu zemřelo ve stejný okamžik. Mn