Domů     Neviděli jsme se tak dlouho…
Neviděli jsme se tak dlouho…
6 minut čtení

Kdysi dávno jsem se zamilovala do dvou mužů. Byla jsem mladá dívka, snad ne tak povrchní, jak si teď možná myslíte.

Moje srdce bylo široké, a tak se tam oba pohodlně vešli. S Jirkou jsem se seznámila v jednu teplou srpnovou sobotu. Před prázdninami jsem odmaturovala, a právě jsem pomáhala tatínkovi sklízet z pole úrodu.

Když tatínek naše políčko dosekal, svázali jsme obilí do snopů. Táta odjel na oběd a mně poručil stavět snopy do panáků, aby důkladně proschly. Svlékla jsem se do plavek a dala se do práce, když poblíž zabrzdil nákladní automobil plný vojáků.

Vystoupil urostlý četař a dal povel všem mužům, aby mi pomohli, zatímco on stál u mě a hučel do mě, abych se večer zúčastnila místní taneční zábavy. Cožpak jsem mu mohla říct ne, když mi tak pomohl?

Pozvání k tanci

Na tancovačce se ukázalo, že je nemožné protančit s četařem Jirkou celý večer, protože hrál ve vojenské kapele na saxofon. Tak jsem se na něho aspoň vášnivě dívala. Zábava měla říz, kulturní dům praskal ve švech.

Šla jsem se trochu ochladit na balkon, vtom se přede mnou uklonil pohledný mladý muž a povídá: „Já jsem Jarda, nešla byste si zatancovat?“ A to právě byla ta má druhá láska, ta větší.

Mé srdce vzplanulo láskou

Bylo legrační, že mě po skončení taneční zábavy šli vyprovodit k zahradní brance oba. Cestou na sebe Jirka s Jardou vrhali zlé pohledy. Bála jsem se, že se poperou, naštěstí zůstalo jen u očního kontaktu.

Jirku pak přeložili na Šumavu, a tak jsme si mohli jenom dopisovat. Láska s Jardou se rozhořela naplno. Šíleně, šíleně jsem se zamilovala. Jarda už měl naštěstí po vojně, potíž byla v tom, že bydlel opravdu hrozně daleko.

Ale slíbili jsme si, že nás nic nerozdělí, dálka už vůbec ne. I Silvestra jsme měli trávit spolu.

Nepřijel

Od časného rána jsem gruntovala a odpoledne už jen ronila slzy. Nepřijel. Poslal telegram, že babička onemocněla, dostala prý těžký žlučníkový záchvat. Žil jen s babičkou, rodiče emigrovali, neměl to lehké.

Jenomže byla jsem tak nepředstavitelně zamilovaná, že jsem mu silvestrovskou nepřítomnost prostě nějak nedokázala odpustit. Ranil mě.

Radovala jsem se předčasně

Uložila jsem se k spánku, i když byl poslední den v roce. Bylo mi všechno jedno. Za chvíli na okno zabušila moje nejlepší kamarádka, ať hned vstanu a uháním do kulturáku, kde na mě čeká milé překvapení. „Panebože! Jarda!“ vyhrkla jsem štěstím bez sebe.

V sále však seděl usmívající se Jirka. Málem už jsem na jeho existenci zapomněla. Zírala jsem na něj jako na zjevení, v mém pohledu muselo být takové zklamání, až mi nic netušícího četaře bylo líto.

Nečekaná nabídka

Když jsem se vzpamatovala, políbila jsem ho na čelo. Měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Pochopitelně, že to na mně poznal. „Ty jsi nějaká smutná. Copak se stalo?“ Na to jsem mu nemohla odpovědět.

I když venkovská kapela hrála od podlahy a já měla docela hezkého tanečníka, nerozveselilo mě to. A při jedné písni jsem se dokonce rozplakala. Toho si Jirka nemohl nevšimnout. Vzal mě za ruku, vyšli jsme ven, do studené zimní noci. Řekl:

„Tak co se děje?“ Odpověděla jsem a vzlykala jsem u toho, že bych taky chtěla být veselá, ale nejde to. „Ale jde. Vezmi si mě a budeš, o to se postarám, budu tě rozveselovat jako smutnou princeznu.“

Po zádech mi přeběhl mráz

Nevím, co mě to napadlo, ale řekla jsem, že si ho vezmu. Bylo mi devatenáct let, nechápala jsem, k čemu jsem se to vlastně zavázala. Ale dobře si vzpomínám, jak mně při těch slovech po zádech přeběhl mráz, a nebylo to jen tou studenou nocí.

Tiše sněžilo, políbili jsme se pod oblohou, která byla plná hvězd. Začala jsem se těšit na svatbu a namlouvat si, že všechno bude nádherné. V hloubi duše jsem však dobře věděla, že to všechno dělám natruc Jardovi, že jen toho mám doopravdy ráda.

Osudová chyba

Hned začátkem nového roku přišel dopis od Jardy. Ještě jednou se omlouval a zdůrazňoval, že nemohl přijet kvůli babiččině nemoci. Odepsala jsem něco ve smyslu: „Jsi z velkého města a na vesnickou holku si ani, milý Jardo, nevzpomeneš.

Kdoví, jak to bylo na Silvestra doopravdy. Nevymlouvej se na babičku, nepřijel jsi, nemusíš už jezdit vůbec. Ostatně, budu se vdávat.“ Tím zlověstným dopisem jsem si trochu zchladila žáhu. Když jsem ho házela do schránky, bylo mi jasné, že dělám osudovou chybu.

Možná jsem ještě mohla jít za pošťačkou a škemrat, aby mi ho vrátila. Nešla jsem. Jarda na dopis neodpověděl, ostatně nebylo co.

Popřál mi hodně štěstí

Jirka si sehnal poblíž zaměstnání s bytem. Přišel máj a vysušil louže. Do svatby zbývalo jen pár dní. Nevydržela jsem to a napsala Jardovi dopis. Přiznala jsem, že si Jirku beru z trucu a že mé srdce patří jemu.

Přidala jsem ještě originální P. S. A jestli za mnou teď přijedeš, svatbu zruším a vezmu si tebe. Myslela jsem to vážně. Jak říkám, bylo mi devatenáct a byla jsem praštěná. Odepsal okamžitě. Prý přece nemůže vejít do svatební síně a odstrčit ženicha.

K svatbě jsem se rozhodla dobrovolně, nikdo mě nenutil. Závěrem mi popřál hodně štěstí.

Bolest v srdci zmizela

Ještě pořád jsem ten vlak mohla zastavit, ale nevěděla jsem, jak to udělat. Když u dveří zazvonil pozdě večer zvonek, lekla jsem se. Nikoho jsem přece nečekala. Ve dveřích stál trochu rozpačitý Jiří. Přešlapoval na místě, ale krásně se usmíval.

„Víš, tohle si přece nemůžeme udělat,“ přistoupil ke mně, „Přece jenom jsme si souzení, nemůžeme…“ A já se rozbrečela. Už jsem ani nedoufala, že si pro mě přijde.

Irena N. (68), Sokolov

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.