Domů     Je šestinásobnou matkou!
Je šestinásobnou matkou!
5 minut čtení

O děti se nesnažila ani po nich ještě netoužila. Přesto se z mojí dcery stala šestinásobná matka. Od rána do večera dře a sebe zanedbává!

Už jsem měla o dceru strach, že si nikoho nenajde. Dívky v jejím věku randily a užívaly si života. Ona ne. Stále jen ležela v knihách a učila se. Nejdřív na maturitu a potom na zkoušky. Chtěla se stát lékařkou a svému snu obětovala mnoho dní i nocí.

Rozmazlovali jsme ji asi moc

Když byla přijata na medicínu, neznalo její štěstí mezí. Vtrhla domů jako velká voda a hned se chlubila dopisem, který dostala. „Jsem přijatá!“ sdělovala nám radostně. Manžel měl slzy v očích a já se rovnou rozplakala.

Její úspěch jsme šli rovnou oslavit do té nejdražší a nejkrásnější restaurace ve městě. Poručili jsme si šampaňské a biftek! Byli jsme tehdy tak šťastní, že se to ani nedá vypovědět.

Blanka byla jedináček, víc dětí jsme kvůli mému zdravotnímu stavu mít nemohli. Občas jsem si pomyslela, zda to s tou naší péčí o dceru nepřeháníme, ale my si nedokázali pomoct. Byla tak milá, hodná, bezbranná! A nikdy nás nezklamala.

Jezdili jsme ji navštěvovat

Udělali jsme všechno, co jsme jí na očích viděli. Ona ale netoužila po drahém oblečení ani zlatu. Spoustu peněz potřebovala na všechny svoje zájmy a kroužky. Knihy, potápěčské potřeby a mnoho let i pronájem koně. Stál nás dva tisíce měsíčně, což už byly pro nás velké peníze.

Naštěstí z ní nevyrostla rozmazlená slečinka. Vyrostlo z ní pracovité děvče, které si šlo za svým snem. Dvacáté narozeniny oslavila už coby studentka. Domů jezdila málo, neměla čas. Tak to šlo rok, co rok.

V pětadvaceti ani nechtěla doma slavit narozeniny. Tak jsme občas vyrazili za ní, na návštěvu. Vždycky jsem jí navařila a napekla, aby měla co jíst a pochutnala si. Při naší poslední návštěvě se nám zdála nějaká jiná.

Přiznání nás dost zdrtilo

Vypadla sice šťastně, ale zaraženě. Jako kdyby nám něco tajila. „Blani, děje se něco? Nám se přece můžeš svěřit. Pomůžeme ti!“ přemlouvala jsem ji k upřímnosti. Po chvilce váhání nám sdělila novinku, která nám vyrazila dech.

„Našla jsem si přítele,“ řekla a já zajásala. Konečně bude žít ta naše holka jako její kamarádky!

Bude chodit do kina a do divadla, na plesy. Bude mít s kým jet na nějaký čundr nebo i k moři, pod stan. Z radostných myšlenek mě ale po chvíli vytrhla. „Víš, to není všechno. Můj Pavel je skvělý chlap, jen má šest dětí. On už byl dvakrát ženatý!“ Myslela jsem, že omdlím.

Manžel šílel

Manželovi na čele naběhla tlustá žíla a zrudl jako krocan. Asi se mu zvýšil tlak na maximum. Musela jsem se posadit. Musela jsem zhluboka dýchat. Musela jsem se kousnout do jazyka, abych neřekla nic ošklivého. Přesto jsem se nedokázala ovládnout:

„Cože? Kolik je tomu chlapovi let?“ Moje Blanička jen smutně vzdychla. Neřekla nic. „Tak odpověz mamince!“ zakřičel manžel z ničeho nic. Dceřině příteli bylo čtyřicet pět. Z prvního manželství měl čtyři děti a z druhého dvě. Všechny měl ve střídavé péči. „Okamžitě se s ním rozejdeš!“ nařídil Blance její otec.

Dvacetiletý věkový rozdíl mu připadal děsivý. Naléhal, aby Blanka známost ukončila. Marně. Blanka byla paličatá. Prý je to muž jejího života a nikdy se ho nevzdá. „Chápu, že jste zklamaní. Ale já nemohu jinak. Hrozně ho miluji!“ přiznala se. O víkendu nám ho přivezla ukázat.

Byl sympatický, ale…

Byl pohledný a sympatický. Pracovitý a hodný. Naši dceru upřímně miloval. Nemohli jsme proti němu říct ani slovo. Blanka nechala školy a odstěhovala se ke svému snoubenci. Chce se za něho vdát!

Sedminásobní prarodiče

Stará se o jeho děti na plný úvazek. Jeden týden má na starost čtyři a druhý jen dvě. Ale jsou maličké. Jeden a tři roky. Ti starší jsou samí kluci. Puberťáci! Náš sen mít dceru lékařku se rozplynul. Z dcery se stala chůva, uklízečka a pro ty nejmladší i maminka.

Ta pravá se totiž k dětem moc nemá, tak zůstanou nastálo u otce. Čeká nás svatba a taky nová role dědečka a babičky. Naše Blanička totiž čeká miminko. Je nám jí líto, tak se vším pomáháme.

Ještě že jsem už dlouho v invalidním důchodu a nemusím do práce! Její muž tráví v zaměstnání stále víc času. Vidí ho jen večer na chvilku. Usíná únavou ve stoje. Naše nevlastní vnoučata máme rádi, ale přece jen je jich moc.

Květa P. (60), Liberec

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné oleje jsou tu pro vás
nejsemsama.cz
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
nasehvezdy.cz
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
Skandální tvrzení se šíří kuloáry. Herec ze seriálu Pod hladinou Marek Němec (45) už čtyři roky září zamilovaností vedle nové partnerky, nyní již manželky, Petry Hebké (42). Básnil, že má ženu, ktero