Domů     Podivný rozhovor u hrobu
Podivný rozhovor u hrobu
5 minut čtení

Tam, kam chodíme za svými mrtvými, můžeme některé z nich někdy skutečně potkat! Na ta dvě setkání na hřbitově nikdy nezapomenu.

Hřbitovy jsem nikdy v lásce příliš neměla. To místo na mě vždy působilo depresivně. Změnilo se to až po smrti mých rodičů. Tehdy jsem hřbitov začala vnímat jinak. Jako místo spojení živých a mrtvých, kde si člověk může v klidu nerušeně zavzpomínat.

Pravidelné návštěvy

Na místní hřbitov jsem pak chodila pravidelně každou sobotu, k hrobu mých rodičů. Vždy jsem za jejich duši zapálila svíčku a vzpomínala na krásné společné okamžiky. Občas mě doprovázel manžel.

Když jsem necelých pět let nato ovdověla, začala jsem chodit vzpomínat na své blízké častěji.

Čistil náhrobní desku

Jednoho podzimního sychravého dne jsem procházela hřbitovem až dozadu, kde měli moji milí místo svého posledního odpočinku. Počasí odradilo hodně lidí od návštěvy, takže jsem měla pocit, že jsem na hřbitově úplně sama.

Už se pomalu šeřilo, takže jsem skoro nikoho nepotkala. Až nedaleko od místa, k němuž jsem mířila, jsem spatřila staršího zarostlého muže, který pečlivě čistil jednu náhrobní desku.

Domnívala jsem se, že je to hrobník

Slušně jsem pozdravila, ale odpovědi se mi nedostalo. Pomyslela jsem si, že dotyčný je nezdvořilý nebo možná neslyší. Vypadal podivně, trochu jako nějaký bezdomovec. Pak jsem si všimla, že má na sobě montérky.

Z toho jsem usoudila, že to bude patrně nějaký zaměstnanec hřbitova, asi nejspíš sám hrobník. Sice jsem ho tu nikdy předtím neviděla, ale pravdou bylo, že jsem vlastně hrobníka pořádně ani neznala.

Na můj pozdrav nereagoval

O správnosti své úvahy jsem se přesvědčila na zpáteční cestě, když jsem si všimla, že ten muž čistí další hrob. Ještě jednou jsem zopakovala pozdrav, ale dotyčný znovu ani nezvedl hlavu. Pokrčila jsem rameny a pomalu jsem zamířila k východu. Doma už jsem si pak na ten zážitek ani nevzpomněla.

Nerozuměla jsem, co říká

Při další návštěvě hřbitova v podobnou denní dobu jsem onoho hrobníka viděla znovu, opět u stejných hrobů. Ze slušnosti jsem ho znovu pozdravila, když jsem kolem něho procházela, přičemž odpověď jsem už ani neočekávala.

O to větší bylo moje překvapení, když se muž zvedl, přikývl jakoby v odpověď a potom začal něco povídat. Vůbec mu však nebylo rozumět. Zachytávala jsem jen jednotlivá slova.

V tom šeru jsem mu ani pořádně neviděla do tváře, všimla jsem si jen, že je dost bledý.

Snažila jsem se mu vyhnout

Nevěděla jsem, jak se zachovat, vlastně jsem o jeho společnost nijak nestála. Naštěstí se zdálo, že to pochopil. Najednou se odmlčel, otočil se a dál se věnoval své práci. Setkání mi nebylo dvakrát příjemné.

Proto jsem volila zpáteční cestu jinou uličkou, aby mě ten divný hrobník znovu neoslovil. Pokud to tedy hrobník byl. Už jsem o tom měla pochybnosti. Vždyť proč by se stále dokola motal jen kolem dvou stejných hrobů?

Nebyl tam

Uběhlo několik týdnů. Nijak zvlášť jsem na toho podivína nemyslela, vzpomněla jsem si na něj vlastně zase až u hřbitovní branky, když jsem šla ke hrobům svých milovaných v sobotu v poledne. Tentokrát svítilo sluníčko, ale bylo mrazivé počasí. Byl konec ledna.

Docela se mi ulevilo, jakmile jsem spatřila, že u oněch dvou hrobů tentokrát nikdo není. Jako obvykle jsem rodičům i manželovi tiše „povídala“, co je nového. Strávila jsem u jejich hrobů něco málo přes hodinu. Na zpáteční cestě mě však zvědavost přemohla.

Zažila jsem šok

Zašla jsem až těsně k náhrobním deskám, o které se onen podivný muž tak pečlivě staral. Prohlížela jsem fotografie těch, kteří zde byli pochováni. Leknutím jsem skoro vykřikla. Na jedné fotce byl totiž přesně ten muž, kterého jsem považovala za hrobníka!

Zemřel při autonehodě

Dívala jsem se znovu a znovu. Ano, musel to být on. Nebylo o tom pochyb. Ale jak to? Nemohl to být třeba jeho syn nebo bratr? Další šok jsem zažila vzápětí. Uvědomila jsem si, že ten den, kdy jsem ho prvně viděla, byl dnem jeho úmrtí před dvaceti lety!

Žena od nedalekého hrobu si všimla, jak si prohlížím náhrobní desku, a zeptala se mě, co hledám.

Dala jsem najevo, že mě zajímá osud rodiny, která je tam pohřbená. Paní byla sdílná a o onom „hrobníkovi“ jsem se tak dozvěděla, že zemřel při autonehodě.

Ve vedlejším hrobě pak byla pochovaná jeho přítelkyně, se kterou po rozvodu žil a která nevydržela smutek a volila dobrovolnou smrt.

Vím, co jsem viděla!

Naštěstí se ta žena už dál nevyptávala, proč mě tak zajímá osud cizích lidí. Asi bych jí jen těžko vysvětlovala, že jsem se několik dnů předtím dvakrát potkala s mrtvým člověkem.

Mně samotné z toho dodnes běhá mráz po zádech a na hřbitově jsem od té doby opatrná. Vím ale stoprocentně, že se mi to nezdálo! Toho muže jsem tam viděla, a dokonce jsem s ním i mluvila!

Hanka P. (60), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Domnívali jsme se, že je ten zchátralý dům zcela opuštěný. Pak jsme z něj ale opakovaně slyšeli hlasy. Nikoho jsme ale neviděli. Celkem často jezdím na svou chatu u lesa na kraji obce. Protože ráda chodím s přítelem na procházky, většinou společně zamíříme právě do blízkého lesa. Naše cesta obvykle vede kolem opuštěného starého domu. Jednou se ale stalo něco, co v nás vyvolalo dojem, že v tom d
5 minut čtení
Byla jsem odvážná a chtěla přijít na to, zda je místní legenda pravdivá. Vydala jsem se tedy na jedno začarované místo v lese. Přes varování místních obyvatel jsem pokoušela osud a málem se mi to nevyplatilo! Existují totiž legendy, jejichž pravdivost bychom raději neměli zkoumat. Poznala jsem to na vlastní kůži. Byla jsem zvědavá a málem jsem na to doplatila. Nemohla jsem se dostat ze začarova
3 minuty čtení
Přála jsem si mít starožitné hodiny. Měla jsem štěstí. Když jsme šli s manželem na bleší trhy, přesně jedny takové tam jeden pán prodával. Vždycky jsem tíhla ke starožitnostem, mohla jsem hodiny stát v krámě a obdivovat staré kousky. Vysnila jsem si, až budu vydělávat víc peněz, koupím si domů nějaký krásný starý kousek nábytku nebo doplněk. Čas od času jsme s manželem chodili na bleší trhy.
3 minuty čtení
Pálení čarodějnic je u nás tradicí. Seděli jsme kolem ohně a popíjeli, po půlnoci mě ale napadl pták jako z hororu. Poslala ho na mě zlá sousedka? Pálení čarodějnic pro nás vždycky znamená velkou zábavu a radost až do rána. Tuto tradici se snažili v naší vsi místní držet i v době mého dětství, i když tomu nebyl minulý režim zrovna nakloněný. Dodnes se tu scházíme na fotbalovém hřišti, rozdělají
3 minuty čtení
Nemohla jsem se vzpamatovat z těžkých nočních můr. V mých snech se moje dcera propadala do pekla. Pomohla až odbornice na minulé životy. Ta mi dala dobrou radu. V mém dětství a mládí se žádná dramata nekonala. Měla jsem klidné a šťastné dětství. Manžela jsem si vybrala z pohodové rodiny a on mi byl dobrou oporou ve všech těžkých chvílích. A ty přišly velmi záhy. Do roka a do dne po svatbě. O pr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
enigmaplus.cz
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky v 15. století stál slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
historyplus.cz
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
Je krásná. Knížecí syn Oldřich nedokáže odtrhnout zrak od selské ženy, která poblíž Peruce na Lounsku ve studánce máchá prádlo. Odpojí se od své družiny, prostou venkovanku Boženu si vysadí k sobě do sedla a odcválá s ní domů. Vůbec ho netrápí fakt, že tam na něj čeká jeho zákonitá manželka, a ani to, že
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
21stoleti.cz
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
Ministerstvo financí ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT představilo nového inteligentního chatbota Adama. Ten pomáhá auditorům při kontrole čerpání dota
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
epochaplus.cz
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
Překážejí, zapomínáme je a někdy se mohou proměnit ve zbraň, ať už náhodou či cíleně. Ale bez nich bychom se neobešli. Původně jsou určeny pro nejvyšší vrstvy, panovníky a církevní hodnostáře. Později inspirují umělce. Dnes se deštníky stávají nejen ochranou před rozmary počasí, ale i módním doplňkem! Přelom dubna a května s sebou přináší nejenom
Rozchod s Burešovou a stěhování?
nasehvezdy.cz
Rozchod s Burešovou a stěhování?
O tom, že to v posledních týdnech mezi Evou Burešovou (31) a Přemkem Forejtem (38) pořádně skřípe, si štěbetají už i vrabci na střeše. Odloučení způsobené její účastí ve slovenské soutěži Let’s Danc
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
iluxus.cz
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
O novém menu zážitkové restaurace Triton si štěbetají snad už i vrabci z Františkánské zahrady. Dokonale vyladěné pokrmy z dílny talentovaného šéfkuchaře Tomáše Kohúta překvapují ve všech směrech. Nej
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
epochalnisvet.cz
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
Rodina švýcarské hodinářské značky Traser se opět rozšířila. S vizí podpořit mladé talenty upřela svou pozornost do tradičního a ryze konzervativního světa sportovního šermu. Prvním partnerem švýcarské společnosti, která proslula svou technologií tritiem plněných trubiček garantujících perfektní čitelnost údajů z číselníku, se stala trojice nadějných českých šermířů fleretem – Max Kavecký, Kryštof Novák a Eliáš
Nikdy na přítele nezapomenu!
skutecnepribehy.cz
Nikdy na přítele nezapomenu!
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její
Konečně mám v duši klid a mír
nejsemsama.cz
Konečně mám v duši klid a mír
Když mi z nemocnice volali, že matka umírá, našla jsem v sobě sílu za ní jít. A to navzdory tomu, že mi kdysi tak ublížila. Alespoň na malou chvíli jsem se pokusila zapomenout a být tu pro ni. Moje dětství rozhodně nebyla pohádka. Matka byla nezodpovědná, nespoutaná žena, pro kterou bylo důležitější vysedávání v hospodě a střídání mužů