Ten, kdo si zahrává s předměty, které měly kdysi pro někoho hodnotu, riskuje, že ho přijde jejich majitel z temnoty záhrobí potrestat!
Nevím, jestli mému příběhu budete věřit. Nestal se přímo mně, ale mojí starší sestře Šárce. Já jsem to všechno slyšela jen z jejího vyprávění. To, jak se Šárka během jedné noci změnila, je pro mě ale nejlepším důkazem, že si skutečně nevymýšlela. Prožila totiž skutečnou hrůzu, která se nedá jen tak předstírat!
Manželství jí nevyšlo
Šárka je o tři roky starší než já. Odmala jsme spolu opravdu skvěle vycházely. Jedna druhé jsme se se vším svěřovaly a navzájem jsme si pomáhaly. Po vysoké škole jsme se obě vdaly, ale sestře manželství bohužel dlouho nevydrželo.
S Antonínem se rozvedla tři roky po svatbě a pak žila sama. Děti totiž neměla.
Nadchlo ji cestování
V době, kdy se stala ta hrůzná událost, bylo sestře pětačtyřicet let. Pokoušela se najít nového partnera, ale bez úspěchu. Aby jí nebylo smutno, vstoupila do místního turistického oddílu. S novými známými pravidelně jezdila po vlastech českých.
Poznala tak spoustu zajímavých lidí a viděla nespočet našich krásných hradů a zámků. Své zážitky a dojmy mi potom při našich pravidelných setkáních nad vínem vyprávěla a doprovázela je i fotografiemi.
Odnesla si vzácnou rukavici
Šárka měla dost složitou povahu a k jejím nepěkným vlastnostem patřilo, že byla, jak se říká, „na peníze“.
Proto jsem se nijak zvlášť nepodivila, když se mi po výletu s turisty na jeden český hrad pochlubila, že se jí odtamtud podařilo nepozorovaně vzít jeden exponát – starou rytířskou rukavici.
Ptala se mě, jakou může mít cenu. Já jsem místo toho Šárce vyhubovala, protože to byla sprostá krádež, a naléhala jsem na ni, ať tu rukavici vrátí. Podle sestřina výrazu jsem ale rychle pochopila, že to rozhodně v úmyslu nemá.
Hlas se jí třásl strachem
Za dva dny mě uprostřed noci probudilo zazvonění telefonu. Byla to sestra. Věděla jsem, že se muselo něco důležitého stát, když mě volá v půl druhé. Skoro jsem nepoznala její hlas, jak byl sevřený děsem.
Chtěla po mně, ať vzbudím i manžela a hned za ní přijedeme! Cítila jsem, že to je skutečně vážné, a tak jsme za půl hodiny už vcházeli do sestřina bytu. Když nám otevřela, zůstala jsem v šoku stát.
Vlasy jí zešedivěly!
Šárka měla úděsně strhané rysy ve tváři a její tmavé vlasy, které si zatím nemusela barvit, byly kompletně šedivé! V očích měla strach a slzy. Neustále opakovala: „Byl tady!
Byl tady!“ Objala jsem ji a odvedla do obýváku, kde jsem ji posadila na gauč, aby se uklidnila.
Nakonec mi vylíčila, co se stalo
Nejprve jsem jí chtěla udělat silnou kávu, ale pak mi došlo, že panák něčeho ostřejšího bude na uklidnění lepší. To opravdu zabralo.
Trvalo ale ještě několik minut, než se sestra dala jakž takž dohromady a byla schopná souvisleji mluvit a vylíčit nám, co se jí právě přihodilo.
Nemohla se pohnout!
Chystala se ke spánku a už zhasla stolní lampičku, když najednou byl v ložnici cítit prudký závan ledového vzduchu. Okno bylo přitom zavřené. Chtěla se posadit na posteli, ale cítila, že se nemůže ani pohnout.
U její postele vyrostl obrovský tmavý stín, ve kterém za chvíli poznala surovou, divokou a zarostlou mužskou tvář. To děsivé stvoření na ni promluvilo temným, zastřeným hlasem. Naklánělo se k ní a ona vnímala mrazivý chlad a současně hnilobný zápach. Po chvíli s hrůzou pochopila, o koho jde.
Duch se vrátil pro svůj majetek
Byl to zbloudilý duch dávného rytíře, majitele oné rukavice, kterou sestra ukradla na hradě a přinesla si ji domů. Přišel si pro to, co mu patřilo, a přitom hrozil Šárce smrtí. Trvalo to možná jen pět minut, ale pro moji sestru to byla celá věčnost!
Rukavice byla pryč
Nepochybovala jsem o tom, že Šárka mluví pravdu. Věřil jí dokonce i můj manžel. Nedalo se s tím ale dělat nic jiného, než to, že jsem u sestry zůstala až do rána a uklidňovala jsem ji.
Nahlásit, že ji ohrožovala na životě hrůzu nahánějící postava z dávné minulosti, nebylo kam. Akorát bychom byli všichni za blázny.
Pokoušela jsem se najít tu ukradenou rytířskou rukavici, abych ji na hrad vrátila, ale nikde v sestřině bytě nebyla. Že by si ji onen duch skutečně odnesl? Odpověď na tuto svou otázku se nejspíš nikdy nedozvím, ale to jediné to vysvětluje.
Sestra se změnila
Šárka se v dalších týdnech a měsících příšerně změnila. Nikam nejezdila. Uzavřela se do sebe a s nikým kromě mě téměř nemluvila. Také začala docházet k psychiatrovi.
Ten ji sice dal trochu do pořádku, ale bylo víc než jasné, že sestra už nikdy nebude taková jako předtím.
Opustila nás navždy
V loňském roce na podzim předčasně zemřela. Ještě jí nebylo ani padesát. Vím, že se na jejím zdraví krutě podepsala ta příšerná noc! Kromě manžela o tom dosud nikdo nevěděl. Nikomu jsem to nikdy neřekla.
Až teprve nyní jsem se rozhodla svěřit se s onou děsivou a tragickou příhodou vašemu časopisu.
Hana L. (46), Plzeňsko
