Domů     Syn odešel, ani nevíme kam
Syn odešel, ani nevíme kam
3 minuty čtení

Byl úspěšný, plný energie. Měl krásnou rodinu. Pak se mu přestalo dařit a on to neunesl. Zmizel neznámo kam. Neozývá se a my nevíme, kde ho hledat.

Konečně jsem ho zahlédla. Ondřej, kamarád mého syna. Znali se už ze školy. Jezdili spolu na různé letní tábory, později se toulali po světě. Snad on něco bude vědět. Doufala jsem, že aspoň svému nejlepšímu kamarádovi můj syn Petr něco řekl.

Když už jsme mu za to ani já, ani jeho žena Andrea nestály. Policie už přestala Petra hledat. Už je to více než rok, co odešel. Tiše, tajně, bez rozloučení. Žije ještě vůbec?

Bavilo ho to

Právě při cestování se Petr s Ondřejem jeden rok zatoulali do Asie. Navštívili tam i nějaké mnichy a nadchl je jejich způsob života. Naštěstí ještě studoval a měl před sebou státnice. A také měl vážnou známost, Andreu. Vrátil se tedy rychle do reality.

Odpromoval, nastoupil do zaměstnání a do půl roku byla svatba. S manželem jsme na něj byli moc pyšní. Byla jsem šťastná, že si syn našel místo v životě. Ještě větší radost jsem měla, když se nám narodila Maruška.

Měl prima rodinu

Byli jsme s mužem nadšení prarodiče. Pomáhali jsme Andree s malou, jak to jen šlo. A brzy se nám narodil Petřík. Petr miloval svou rodinu. A myslel tím nejen děti, ale i manželku. V té době už měl vlastní firmu.

Vrhl se nadšeně do podnikání a velmi se mu dařilo. Byl pyšný na to, že může své rodině dopřát.

Moc si zvykla

Proti Andree jsem nikdy nic neměla, ale připadalo mi, že si příliš rychle zvykla na to, že můj syn je hodný a vše jim dopřeje. I za cenu, že ve firmě dře od rána do večera. Já viděla, že už je unavený k padnutí.

Tak nějak instinktivně jsem cítila, že to nemůže dobře dopadnout. Ale nechtěla jsem se mladým míchat do života.

Místo toho, aby ho Andrea nějak povzbudila, chtěla stále víc. Ale nemohlo to trvat věčně. V jeho dosud šťastném vztahu to začalo povážlivě skřípat. Trápila jsem se tím, když jsem při návštěvě viděla, že se spolu zase pohádali, že spolu nemluví.

Jejich děti rostly jako z vody. Marušku už čekala první třída. Petr poprvé odjel sám na dovolenou.

Co se stalo?

Odjel s Ondřejem a vrátil se usměvavý, v pohodě. Bohužel ne na dlouho. Dodnes nevím, co přesně se tenkrát pokazilo, ale kvůli nějaké podnikatelské chybě to začalo jít se synovou firmou z kopce. A sešup to byl velice rychlý.

Petr se ještě snažil zachránit, co se dalo. A to nejen firmu. Ještě rok se vztah Andrey a Petra zmítal v nadějích, že to půjde.

Krach

Firma i manželství nakonec zkrachovaly. Tehdy se Petr sbalil a bez vysvětlení odejel pryč. Nechal nás tu v tom průšvihu samotné. Zbaběle utekl před problémy. Co mají ale dělat jeho děti a manželka? Ani nevědí, kde je… A co my, rodiče?

Dočkáme se ještě vůbec jeho návratu? Žije ještě?

Zdena T. (56), Benešov

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Vladimír byl největší ze třídy a chodil na judo. Ve třídě měl od začátku dobrou pozici. Kluci se s ním od prvního dne kamarádili a holky z něj byly celé pryč. Když jsme se kdysi ve škole poznali, byli jsme ještě děti. Tehdy se Vláďa s rodiči přistěhoval do městečka a učitelka ho přivedla do naší třídy: „Děti, to je Vladimír, bude teď vaším spolužákem.“ Ve třídě všichni zmlkli a obdivně na něj h
2 minuty čtení
Jsme čtyři sourozenci. Naše rodina byla vždycky plná lásky, ale i těch malých škrábanců, které čas nezahojí. Žijeme v malém městečku. Můj bratr Karel, sestra Marie a náš nejmladší brácha Petr. Teď, když jsme všichni v důchodu, scházíme se pravidelně u mě. Měla by to být idylická setkání postarších sourozenců, ale ukázalo se, že to může probíhat úplně jinak. Každý na to měl vlastní názor V
5 minut čtení
Je zvláštní, jak jsou naše dvě děti rozdílné, ač měly stejnou výchovu. Ze syna vyrostl úspěšný muž, zato dcera život vůbec nezvládá. Když se ohlížím zpět a přemýšlím, jaký ten náš život vlastně byl, nedokážu nemyslet na to, jaké by to bylo, kdybychom měli jen syna a nesnažili se za každou cenu o další dítě, o tu manželem vysněnou holčičku. Chtěli jsme holku Dcera byla naše takzvaně vymodl
3 minuty čtení
Zemřela předloni v listopadu. Mé mámě bylo osmdesát devět let. Na pohřbu ji oplakávalo jen pár sousedek a já se k nim přidat nedokázala. Hlavou mi běžely vzpomínky, jaké bych radši neměla, proto jsem nemohla uronit ani slzu. Všichni matku znali jako přísnou, ale spravedlivou Boženu z druhého patra. Uměla ušít šaty, nakrmit celou rodinu z mála a nikdy o nikom neřekla špatné slovo nahlas. Jen
4 minuty čtení
Manžel mi umřel před pěti lety. Prý na selhání srdce po zanedbané viróze. Já bych spíš řekla, že už nezvládal ty věčné hádky. I tak jsem ho milovala. Byla jsem celý život přesvědčená, že naše hádky pramení z mužovy výbušné povahy. Naše děti mě teď ale vyvedly z míry, když mi při poslední návštěvě řekly, že ta komplikovaná jsem vždy byla jen já. To člověka trochu vyvede z míry, že ano?! Tím ovše
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kočka: Záhadný tvor, který možná skrývá víc než si myslíte!
enigmaplus.cz
Kočka: Záhadný tvor, který možná skrývá víc než si myslíte!
Ve starověkém Egyptě byly kočky uctívané, ve středověku je naopak považovali za spřízněnce ďábla. Dnes jsou oblíbeným domácím mazlíčkem, kterého ale stále obestírá mnoho záhad. Co všechno kočky dokážo
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
epochalnisvet.cz
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
Osamělý unavený poutník se plouží mlžnou krajinou přes vřesoviště. Náhle se z mlh vynoří kůň, jehož kopyta sotva narušují zem, po které kráčí. Poklekne a nabízí milosrdenství, lákavý únik ze zrádné bažinaté krajiny. Pokud ale nasedne, odveze ho do neznáma. Opravdu stačí chvilka nepozornosti, aby se člověk ztratil navždy? Odlehlá oblast Gruyère v kantonu Fribourg
Tuňáková pěna na chlebíčky
tisicereceptu.cz
Tuňáková pěna na chlebíčky
Exkluzivní pěna nebo pomazánka, která se bude hodit na každou vaší oslavu. Suroviny 1 lžíce balzamikového octa 1 lžíce citronové šťávy 1 lžíce světlé sójové omáčky 300 g kval
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
historyplus.cz
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
Je krásný letní den. Když nad Bratislavou zaburácejí motory spojeneckých bombardérů, nikdo se tím nevzrušuje. Není to poprvé, co přelétávají nad městem, a tak nikdo ani nevyhlásí poplach! Jenže tentokrát je cílem Spojenců právě slovenská metropole. Letouny se rychle otočí a za pár desítek vteřin rozpoutají ohnivé peklo!   V Evropě už pátým rokem zuří
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Oddělené životy Hilmerové a potom rozvod?
nasehvezdy.cz
Oddělené životy Hilmerové a potom rozvod?
Obrovskou zkouškou si prochází manželství herečky z kriminálky Odznak Vysočina Moniky Hilmerové (51). Jakožto hlavní tvář seriálu, kapitánka Dana Skálová, je „na place“ prakticky pořád. A to se odrá
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
epochanacestach.cz
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
Druhý ročník Velovisty proběhne dokonce ve dvojité nabídce. Bezvadný loňský rozjezd slibuje ještě lepší pokračování. Zahajte cyklistickou sezonu pětidenní vyhlídkovou jízdou kolem korutanských jezer v nejslunečnější části Rakouska. Jede se na pohodu, s komfortním a kompletním servisem včetně noclehů. Letos o tři týdny dříve, už mezi 25. dubnem a 3. květnem. Ano, Velovista se dá
Když ucho samo mluví
nejsemsama.cz
Když ucho samo mluví
Šumění, pískání nebo hučení v uchu není jen drobná nepříjemnost. Pro mnohé z nás se stává každodenním společníkem, který narušuje soustředění, spánek i psychickou pohodu. Odkud se tyto zvuky berou? Možná jste to zažila také: v tichu před usnutím se najednou ozve jemné pískání, šum nebo hluboké hučení. Zvuk nepřichází z okolí, ale jako kdyby vznikal přímo ve vašem uchu či
ZEM servíruje jaro na talíři
iluxus.cz
ZEM servíruje jaro na talíři
Velikonoce jsou svátkem jara, nových začátků a společných setkání u dobrého jídla. Restaurace ZEM v luxusním hotelu Andaz Prague proto zve na výjimečný velikonoční brunch, který hosty přenese do světa
Balanc na jedné noze? Podle vědců prospívá i mozku!
21stoleti.cz
Balanc na jedné noze? Podle vědců prospívá i mozku!
Starší muž kráčí po chodníku. Není už nejrychlejší a chůze ho vyčerpává, pořád se ale dostane, kam potřebuje. Náhle se před ním objeví překážka. Škobrtne a vzápětí se hroutí k zemi. Riziko takových pá
Někdy se noční můra stane skutečností
skutecnepribehy.cz
Někdy se noční můra stane skutečností
Nejspíš protože jsem byla starší matka, měla jsem o syna velký strach, který mě mockrát až budil ze spaní. Nespouštěla jsem ho z očí. Syn byl vymodlené dítě starších rodičů. Bála jsem se o něj až hystericky, v noci jsem se budila hrůzou, zdálo se mi o prázdné postýlce anebo o tom, jak ho kdosi odvádí. Dívám se za nimi, snažím
Proč jsou sběratelské koníčky doménou kluků a chlapů? Psychologové nabízejí vysvětlení
epochaplus.cz
Proč jsou sběratelské koníčky doménou kluků a chlapů? Psychologové nabízejí vysvětlení
Známky, modely vlaků, staré mince, komiksy, hokejové kartičky nebo historické hodinky. Když přijde řeč na sběratelství, většina lidí si představí spíš muže než ženy. Statistiky aukčních domů i sběratelských klubů to potvrzují: mužů je mezi sběrateli výrazně víc. Psychologové ale tvrdí, že nejde o náhodu. Za mužskou vášní pro shromažďování věcí stojí směs evoluce, soutěživosti