Domů     Vlastní sestry se docela bojím
Vlastní sestry se docela bojím
5 minut čtení

Zuzana mě nesnášela už v dětství. I když tehdy jsem si to nemyslela. Dnes se jí ale doopravdy bojím.

Z kastlíku na chodbě jsem vyndala dopis, který mi dnes přišel. Na obálce stálo mé jméno a já hned poznala to písmo. Nešlo zapomenout, bylo to písmo Zuzany, mé sestry. Nechtěla jsem to číst, celá jsem se roztřásla, ale zvědavost mi nedala. Už delší dobu byl klid.

Co má zase za lubem, napadlo mě a roztrhla jsem netrpělivě obálku. Byl tam jen malý kousek papíru a na něm stálo „Počkám si, až zase budeš šťastná, a pak přijdu“. Nic víc, nic míň. Celá jsem se rozklepala. Tak ono to ještě neskončilo a asi nikdy neskončí, dokud budu naživu.

Už tehdy mi ubližovala

Když jsem se narodila, bylo sestře sedm a nastoupila právě do druhé třídy. Maminka mi později vyprávěla, jak byla tehdy nadšená, že se jí narodila sestřička, a všem se se mnou chlubila. Vše se ale začalo brzy měnit.

I když já si to vlastně tehdy vůbec neuvědomovala. Moje starší sestra pro mě byla vzor, ochránce, respektovala jsem ji. Byla jsem hrozně naivní a říkala si, že jsme prima kamarádky.

Dělala mi samé naschvály

Ve skutečnosti už tehdy na mě začala být zlá. Brala mi hračky a schovávala mi je, jejích věcí jsem se nesměla ani dotknout. Často mě nechtěla vůbec pustit do našeho společného dětského pokoje, kde se zavírala.

A já pak dlouhé minuty stála za dveřmi, než to vyřešila máma. Ale ona vlastně nic neřešila. Naše máma v tom viděla jen neškodné sesterské škádlení a nevěnovala tomu žádnou zvláštní pozornost.

Za zavřenými dveřmi

Nejhorší chvíle jsem ale prožívala, když mě měla sestra hlídat a byly jsme spolu samy doma. Byly to pro mě, pěti, šestiletou holku chvíle plné hrůzy a zoufalství.

Zuzana mě zavírala do skříní, mučila mě lechtáním, a když jsem se z toho počůrala, nadávala mi, že jsem čuně. Také mi ničila hračky, panenkám ulamovala ruce a nohy.

Jenže tohle zůstalo celý život jen mezi námi. Našim jsem žalovat nemohla, protože jsem se své sestry začala bát. A to, že z ní mám strach, dělalo Zuzaně moc dobře. Bavila se mým zoufalstvím. A tak už to zůstalo napořád.

Konečně jsem si trochu vydechla

Mlčela jsem, trpěla a snažila se neprovokovat. Když mi bylo třináct, sestra se odstěhovala ke svému příteli a já doufala, že budu mít konečně pokoj. Chvíli to tak fungovalo. Pak jsem také odešla z domu na studia.

Konečně jsem začala normálně žít, bez šikany a strachu. Bylo to pro mě ale těžké. Rány z dětství zůstávaly a já byla nedůvěřivá a stále vylekaná.

Byl to oddechový čas

Naštěstí se sestrou jsme se v té době moc nevídaly. Jedině na rodinných sešlostech. A tam jsem se snažila jí vyhýbat a ignorovat její rýpavé poznámky na mou adresu. Matka mi to vyčítala a nechápala, že se k sestře chovám tak ošklivě.

Jsme přece sestry a Zuzanka by si se mnou ráda popovídala. Takový paradox, který jsem jí nemohla vyvrátit.

Měla jsem prima rodinu

Na vysoké škole jsem se seznámila s Petrem a po promoci jsme se vzali. Brzy se nám narodila Anička, krásná holčička. Petr byl prima táta i manžel. Taková naše malá, pohodová rodinka. Zdálo se, že budu konečně v životě doopravdy šťastná.

Potřebovala by léčbu

Zapomněla jsem však na to, že mám sestru, která mě šťastnou prostě vidět nechce. Už jsem byla dospělá a pochopila jsem, že ona nesnese, aby někdo jiný byl šťastný a dařilo se mu, když jí to zrovna nevychází.

Už tehdy jsem pochopila, že Zuzana potřebuje odbornou pomoc, že není psychicky úplně v pořádku. Když jsem se ale o tom pokusila mluvit s matkou, byl oheň na střeše. Nemohla jsem tedy nic dělat.

Znovu přišlo velké peklo

Bohužel jsme v té době bydlely ve stejném městě, a tak mě moje drahá sestřička začala v širokém okolí pomlouvat. Když zemřeli naši rodiče, rozjela svou kampaň proti mně naplno.

Vykládala lidem, jak se k ní chovám cize, jak jí ubližuju, jak jsem ji odepsala, ani neteř k ní nesmí.

Jedna pomluva za druhou

Pak přišla s tím, že jsem si od ní půjčila hodně peněz a nevrátila jí je. A teď prý tu půjčku zapírám. Někdo jí věřil, někdo pochyboval. Mezi těmi, co uvěřili, byl bohužel můj šéf, který se mě při první reorganizaci taktně zbavil.

Přišla jsem tak o práci, kterou jsem měla moc ráda, a na chvíli byl od sestry klid.

Když mě ale přijali na nové, ještě lepší místo, začalo vše nanovo. Rozjela další kolo pomluv. Připravila mě tak i o zbytek mých přátel. Byla jsem neustále zoufalá a podrážděná, a to se samozřejmě začalo odrážet i na mém rodinném životě.

Utíkali jsme zbytečně

Nakonec jsme se s manželem dohodli, že se raději přestěhujeme, abychom sestru neměli neustále na očích. Našli jsme si práci, bydlení a zmizeli Zuzaně z očí. Bylo to komplikované, ale nakonec jsme to zvládli.

Dcera už dospěla a odešla z domova. Bohužel všechny ty změny našemu manželství příliš neprospěly. Petr si našel milenku a nakonec jsme se rozvedli. Díky tomu mám pokoj také od sestry. Její chorá mysl je v klidu, protože já jsem nešťastná. A to je to, o co jí jde.

Veronika T. (54), Opava

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud