Domů     Vlastní sestry se docela bojím
Vlastní sestry se docela bojím
5 minut čtení

Zuzana mě nesnášela už v dětství. I když tehdy jsem si to nemyslela. Dnes se jí ale doopravdy bojím.

Z kastlíku na chodbě jsem vyndala dopis, který mi dnes přišel. Na obálce stálo mé jméno a já hned poznala to písmo. Nešlo zapomenout, bylo to písmo Zuzany, mé sestry. Nechtěla jsem to číst, celá jsem se roztřásla, ale zvědavost mi nedala. Už delší dobu byl klid.

Co má zase za lubem, napadlo mě a roztrhla jsem netrpělivě obálku. Byl tam jen malý kousek papíru a na něm stálo „Počkám si, až zase budeš šťastná, a pak přijdu“. Nic víc, nic míň. Celá jsem se rozklepala. Tak ono to ještě neskončilo a asi nikdy neskončí, dokud budu naživu.

Už tehdy mi ubližovala

Když jsem se narodila, bylo sestře sedm a nastoupila právě do druhé třídy. Maminka mi později vyprávěla, jak byla tehdy nadšená, že se jí narodila sestřička, a všem se se mnou chlubila. Vše se ale začalo brzy měnit.

I když já si to vlastně tehdy vůbec neuvědomovala. Moje starší sestra pro mě byla vzor, ochránce, respektovala jsem ji. Byla jsem hrozně naivní a říkala si, že jsme prima kamarádky.

Dělala mi samé naschvály

Ve skutečnosti už tehdy na mě začala být zlá. Brala mi hračky a schovávala mi je, jejích věcí jsem se nesměla ani dotknout. Často mě nechtěla vůbec pustit do našeho společného dětského pokoje, kde se zavírala.

A já pak dlouhé minuty stála za dveřmi, než to vyřešila máma. Ale ona vlastně nic neřešila. Naše máma v tom viděla jen neškodné sesterské škádlení a nevěnovala tomu žádnou zvláštní pozornost.

Za zavřenými dveřmi

Nejhorší chvíle jsem ale prožívala, když mě měla sestra hlídat a byly jsme spolu samy doma. Byly to pro mě, pěti, šestiletou holku chvíle plné hrůzy a zoufalství.

Zuzana mě zavírala do skříní, mučila mě lechtáním, a když jsem se z toho počůrala, nadávala mi, že jsem čuně. Také mi ničila hračky, panenkám ulamovala ruce a nohy.

Jenže tohle zůstalo celý život jen mezi námi. Našim jsem žalovat nemohla, protože jsem se své sestry začala bát. A to, že z ní mám strach, dělalo Zuzaně moc dobře. Bavila se mým zoufalstvím. A tak už to zůstalo napořád.

Konečně jsem si trochu vydechla

Mlčela jsem, trpěla a snažila se neprovokovat. Když mi bylo třináct, sestra se odstěhovala ke svému příteli a já doufala, že budu mít konečně pokoj. Chvíli to tak fungovalo. Pak jsem také odešla z domu na studia.

Konečně jsem začala normálně žít, bez šikany a strachu. Bylo to pro mě ale těžké. Rány z dětství zůstávaly a já byla nedůvěřivá a stále vylekaná.

Byl to oddechový čas

Naštěstí se sestrou jsme se v té době moc nevídaly. Jedině na rodinných sešlostech. A tam jsem se snažila jí vyhýbat a ignorovat její rýpavé poznámky na mou adresu. Matka mi to vyčítala a nechápala, že se k sestře chovám tak ošklivě.

Jsme přece sestry a Zuzanka by si se mnou ráda popovídala. Takový paradox, který jsem jí nemohla vyvrátit.

Měla jsem prima rodinu

Na vysoké škole jsem se seznámila s Petrem a po promoci jsme se vzali. Brzy se nám narodila Anička, krásná holčička. Petr byl prima táta i manžel. Taková naše malá, pohodová rodinka. Zdálo se, že budu konečně v životě doopravdy šťastná.

Potřebovala by léčbu

Zapomněla jsem však na to, že mám sestru, která mě šťastnou prostě vidět nechce. Už jsem byla dospělá a pochopila jsem, že ona nesnese, aby někdo jiný byl šťastný a dařilo se mu, když jí to zrovna nevychází.

Už tehdy jsem pochopila, že Zuzana potřebuje odbornou pomoc, že není psychicky úplně v pořádku. Když jsem se ale o tom pokusila mluvit s matkou, byl oheň na střeše. Nemohla jsem tedy nic dělat.

Znovu přišlo velké peklo

Bohužel jsme v té době bydlely ve stejném městě, a tak mě moje drahá sestřička začala v širokém okolí pomlouvat. Když zemřeli naši rodiče, rozjela svou kampaň proti mně naplno.

Vykládala lidem, jak se k ní chovám cize, jak jí ubližuju, jak jsem ji odepsala, ani neteř k ní nesmí.

Jedna pomluva za druhou

Pak přišla s tím, že jsem si od ní půjčila hodně peněz a nevrátila jí je. A teď prý tu půjčku zapírám. Někdo jí věřil, někdo pochyboval. Mezi těmi, co uvěřili, byl bohužel můj šéf, který se mě při první reorganizaci taktně zbavil.

Přišla jsem tak o práci, kterou jsem měla moc ráda, a na chvíli byl od sestry klid.

Když mě ale přijali na nové, ještě lepší místo, začalo vše nanovo. Rozjela další kolo pomluv. Připravila mě tak i o zbytek mých přátel. Byla jsem neustále zoufalá a podrážděná, a to se samozřejmě začalo odrážet i na mém rodinném životě.

Utíkali jsme zbytečně

Nakonec jsme se s manželem dohodli, že se raději přestěhujeme, abychom sestru neměli neustále na očích. Našli jsme si práci, bydlení a zmizeli Zuzaně z očí. Bylo to komplikované, ale nakonec jsme to zvládli.

Dcera už dospěla a odešla z domova. Bohužel všechny ty změny našemu manželství příliš neprospěly. Petr si našel milenku a nakonec jsme se rozvedli. Díky tomu mám pokoj také od sestry. Její chorá mysl je v klidu, protože já jsem nešťastná. A to je to, o co jí jde.

Veronika T. (54), Opava

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více