Domů     Mrtvý kněz stále bloudí kostelem
Mrtvý kněz stále bloudí kostelem
3 minuty čtení

Babička měla jedno pravidlo – nechodit na hřbitov a do kaple. Roky jsem to dodržovala, až jednoho dne jsem neodolala.

Milovala jsem, když jsem jako malá holka trávila prázdniny u babičky na Moravě. Měla jsem tam svobodu, o které se mi doma mohlo jen zdát. Nebyla jako máma, která mi pořád stála za zády.

Mohla jsem spát klidně na zahradě pod širým nebem nebo se cpát buchtami od rána do večera. S kamarádkou Janou jsme pořád něco vymýšlely.

Dětská zvědavost

Babička Iva měla jen jedno pravidlo. „Nikdy nesmíš sama na hřbitov ani k té přilehlé kapli,“ žádala mě. Nikdy mi neřekla proč. Dlouhé roky jsem to respektovala. S Janou jsme kolem hřbitova našlapovaly po špičkách. Nebudu lhát, lákalo mě tam nakouknout. Vždycky jsem si ale vzpomněla na babiččin vztyčený prst a přísný pohled.

Nepříjemný pocit

Jednou mě babička na hřbitov vzala, a to jen proto, abych viděla, kde leží děda. Sotva jsme na toto posvátné místo vstoupily, neměla jsem z toho dobrý pocit. To hrobové ticho mě tížilo. Navíc kolem kaple obcházel podivný muž.

Když ho babička zahlédla, musely jsme vzít rychle nohy na ramena a odejít. Babička pak byla po zbytek dne nezvykle tichá, snad jako kdyby viděla ducha.

Podlehla jsem

Roky plynuly, ale za babičkou jsem jezdila dál. I s Janou jsme se pořád setkávaly. Když mě jednou večer pobídla, abychom šly na hřbitov, v první chvíli jsem to zamítla. „Babička by se zlobila,“ odvětila jsem. „Už nejsi malá holka.

Nebo se snad bojíš?“ dobírala si mě. Nakonec jsem se jejím nápadem nechala zlákat.

Klika zavrzala

Bylo zhruba půl dvanácté, když jsme se plížily na hřbitov. „Pojď, zkusíme se podívat do té kaple,“ vyzvala mě Jana. Nápad se mi nelíbil, ale byla bych za sraba, kdybych nešla. Jana vzala za kliku mohutných dveří. Nešly otevřít. „Jsou zamčené,“ prohlásila.

Stály jsme k nim zády a pozorovaly hřbitov. Pak jsme uslyšely zvuk vrzající kliky. Obě jsme se vytřeštěně podívaly ke kapli. „Máme pozvánku,“ špitla Jana. Nahlédly jsme dovnitř.

Utekly jsme

Uprostřed malé místnosti stál muž. Byl mi nějak povědomý. „Já už ho někde viděla,“ pronesla jsem do ticha. Byl to kněz. Stál se vztyčenýma rukama a něco mumlal. Nerozuměly jsme mu. Pak se na nás upřeně zadíval.

Do mě se dal takový strach, že jsem vzala nohy na ramena. Jana běžela pár kroků za mnou. Pak už jsme slyšely klapnutí dveří a zase ticho.

Dvacet let po smrti

Nedalo mi to a řekla jsem všechno babičce. „Babi, v té kapli někdo byl,“ lapala jsem po dechu. „Proč jsi tam šla? Vždyť jsem tě prosila, abys to nedělala,“ zlobila se. „Ten kněz je totiž mrtvý,“ dodala. „Mrtvý?“ zděsila jsem se.

Babi zašátrala ve skříni a vytáhla staré noviny. „Byl to on?“ ukázala prstem na fotografii. „Ano,“ potvrdila jsem potichu. Když jsem si přečetla celý článek, šel mi mráz po zádech. Muž, kterého jsem spatřila tu noc v kapli, byl totiž dvacet let mrtvý kněz.

Irena B. (51), Trutnov

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka