Domů     Jen když hledáte, najdete
Jen když hledáte, najdete
4 minuty čtení

Přestěhovali jsme se před lety z Prahy na vesnici. Ve městě se už nedalo dýchat, všude hluk a plno aut.

Právě se rozmáhala ta móda satelitních městeček, jenomže já, rodilá městská holka z Holešovic, do něčeho takového nechtěla. Připadalo mi, že se to podobá přestěhování na sídliště.

Něco takového už nám hrozilo, když se stavělo metro, a tehdy se rodiče křižovali, aby náš dům nepostihla demolice a my neskončili v paneláku.

To mě děsilo

Panelák byl u nás doma něco jako sprosté slovo. Já vím, že v těch domech žijí lidé a jsou spokojení. Ale už se o tom točily i komedie. Manžel si nenechá nikdy ujít tu ztřeštěnost Zítra to roztočíme, drahoušku…! Já se mu divím.

„Romane, to snad už nemusíme vidět,“ protestuju, když natěšeně naladí film na některé televizi. „Tohle přece už musíš znát nazpaměť.“ Ale jemu to nedá. „Přece je tam skvělá Janžurka, Krakonoš i Kopecký,“ odbývá mě. Že se Krakonoš jmenuje jinak, mu nevadí.

Už to nejde dál

Romana, dcera, pořád hudrala. „Ty děti tady trpí,“ rozčilovala se, když se vrátily zase od doktorky. „Nemohou dýchat, pořád jsou nemocné, tohle přece nemůžeme jen tak nechat. Vidím to každý den i u nás ve škole. A nikdo s tím nic nedělá!“

To už se zase dívala na svého muže Petra. To byl hodný kluk, našli se na studiích, také učitel. Do Prahy ho zavála z vesničky u Tábora touha učit. Jenže on se tam nechtěl vracet. Jenomže Romana už měla všeho dost. Naše dcera je energická a dost umanutá.

Mohla by dělat ředitelku, ale kvůli nemocným dětem to zavrhla. „Už to nejde takhle dál,“ řekla nám jednou u večeře. Její muž pokyvoval hlavou. Bylo mi jasné, že ti dva už se domluvili. „A co my?“ ptala jsem se. „Pojedete s námi,“ usmála se Romana.

Kde skončíme?

Půl roku objížděli vesničky kolem města a jejich okruh se pořád rozšiřoval. Připadalo mi, že skončíme někde v pohraničí, pokud se ti dva v hledání nezastaví. Já se už smířila s tím, že se vzdáme města, že v důchodu začnu žít někde mezi úplně cizími lidmi.

Když ale kamarádce Věře zemřel manžel a ona se přestěhovala za synem do Chebu, už mě tady nic moc nedrželo. Jenom snad vzpomínky. A s těmi mohu žít kdekoliv. Přece nejsem ještě tak stará, abych si nemohla zvyknout jinde.

Já už to měla rozhodnuté, manžel to nechal na mně. Vždycky nechával věci na mně a vždycky při mně stál. Mladí našli kouzelnou vesničku v Posázaví. A dost velký dům se zahradou a malým sadem.

Zabydleli jsme se

Na ten dům jsem si rychle zvykla. Práce na něm bylo ještě dost, ale dalo se v něm bydlet a žít. „No jo, Pražáci,“ vzdychla si naše sousedka. „Ale pořád lepší, než aby ten dům byl prázdný.“ Když viděla, jak se peru se zahradou, začala mi radit.

„Ale neporazíte snad ten ořešák?“ zajímala se. „Pražáci ve vedlejší vsi vykáceli celou zahradu.“ „A co bychom z toho měli?“ vložil se do naší debaty Roman. „To jsme mohli zůstat v Praze, kdybychom na všechno vytáhli pilu.“ Sousedce se ulevilo. „Ten chlap se mi líbí,“ žertovala.

Tady jsem doma

Už bych se nevracela. Tak rychle jsem si odvykla od tramvají, natřískaného metra a všech těch aut. Na holešovickou školu, kam chodíval můj otec, i na starou papírnu, kde pracoval, si kolikrát ani nevzpomenu. Nějak mi nechybí, jak jsem se bála. Tolik zase ani ne.

Máme sice některé věci z ruky, ale do města to není až tak daleko. Vnoučata pookřála, už skoro zmizely jejich dýchací problémy, a dokonce tu mají kamarády. I když se říká, že vás venkov jen tak mezi sebe nepřijme. Už to asi neplatí.

Libuše T. (68), Posázaví

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může