Domů     Láska vydržela přes dvě generace
Láska vydržela přes dvě generace
3 minuty čtení

Návštěvu toho muže jsem nečekala. A už vůbec by mě tenkrát nenapadlo, kolik krásného mi přinese do života…

Každý pátek odpoledne jsem rovnou z práce vyrazila do domku, který jsem zdědila po mamince. Byla jsem přes půl roku rozvedená a rozhodně si nehledala žádnou novou známost.

Na mé chaloupce mi bylo dobře, na zahradě se mi urodilo mnoho ovoce, hlavně jablek, a já jsem z něj dělala různé dobroty. Zrovna když jsem vytáhla z trouby štrúdl, mi někdo zaklepal na dveře.

Nečekaná návštěva

„Dobrý den, mohu mluvit s paní Anežkou?“ řekl s cizím přízvukem muž přibližně ve věku mé mámy. Sdělila jsem mu, že maminka nedávno zemřela a představila jsem se jako její dcera. Pán se představil jako Ludwig, starý známý mé matky. Pozvala jsem ho dál.

Vyprávěl mi, že kdysi bydlel s rodiči u nás ve vsi. Moje maminka byla jeho velkou láskou, chtěl si ji vzít za ženu. Jenomže po nástupu komunistů jeho rodiče přišli o majetek a emigrovali do Německa. Několikrát mojí mámě ještě napsal, ale ona za ním nemohla a on nemohl sem.

Až v devadesátých letech se poprvé dostal do Československa. Manželka mu před dvěma lety zemřela. Rozloučili jsme se, on mi dal své telefonní číslo a adresu, prý kdybych někdy jela kolem, mohu jej navštívit.

Nastal podzim a s ním deštivé dny, tak jsem začala vyklízet ještě nějaké věci po mámě.

Na půdě jsem narazila na dřevěnou krabičku, v ní byly fotografie a na nich mamka s panem Ludwigem, oba velmi mladí. Tak jsem zavolala Ludwigovi, abych mu řekla, že mám nějaké fotografie. „Pošlu pro ně syna,“ řekl.

O několik dní později zazvonil mobil, v něm se ozval jeho syn a domluvili jsme setkání. Přijel velice sympatický muž, ubytoval se u nás ve vsi v penzionu. „Mohu vás pozvat na večeři? Můj otec o vás hezky mluvil,“ dodal s úsměvem Max.

Seděli jsme v útulné restauraci a povídali si. Měla jsem dojem, že se známe celá léta.

Znovu zamilovaná

Na druhý den mě pozval na výlet. Poznala jsem, že mu nejsem lhostejná. A i já zjistila, jak moc mi chybí, když se několik dní nevidíme. „Bože, já jsem se zamilovala,“ honilo se mi myslí.

S Maxem jsme se vídali častěji, dokonce jsem u nich ve městě sehnala práci, nakonec jsme spolu začali bydlet.

„Jenom na zkoušku,“ říkala jsem. Jednoho dne mi přinesl krásný pugét gerber a malou krabičku. Byl v ní nádherný zásnubní prstýnek. Za necelý rok byla svatba a jsme spolu již přes dvacet let. A pořád do sebe zamilovaní.

Jitka (56), Třeboňsko

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.