Domů     S cizokrajnou láskou jsme našli společnou řeč
S cizokrajnou láskou jsme našli společnou řeč
8 minut čtení

S Abdulem jsem se seznámila, když jsem po maturitě nastoupila do místního infocentra. Byl to krásný mužský s uhrančivým pohledem. A bohužel i s velmi svéráznou rodinou.

Zřejmě mu neušel můj zájem o něj, a tak mě po práci pozval na vycházku. Abdul byl Arab, který učil v naší Lidové škole umění na housle a hrál v lázeňském orchestru.

Mluvil velmi dobře česky, vystudoval u nás a říkal, že se mu v Česku líbí a domů by se již nikdy nevrátil. Začali jsme se scházet.

Byl velice galantní, nikdy jsem od něj neslyšela sprosté slovo. Mé kamarádky mi lásku přály, říkaly, že jsme krásný pár, pouze mí rodiče tento názor nesdíleli.

„Holka, ty jsi se úplně zbláznila, ty jsi nečetla, jak muslimové zacházejí se ženami?“ řekla mi vyděšeně máma.

„Mami, on ale žije v jiném prostředí a podřídil se naší společnosti, to není takový ten muslim, který požaduje po ženě, aby chodila zahalená a nešla sama na ulici,“ odpověděla jsem jí a odmítla s ní na toto téma dál diskutovat.

Stejně by si dál vedla svou.

Moje láska trvala již přes rok. Abdul mi dokonce navrhl, abych se k němu přestěhovala. A já jsem s radostí souhlasila. Byla jsem s ním moc šťastná a nikdy bych si nemyslela, že by brzy mohly přijít chvíle, které se mi negativně vryjí tak hluboko do duše.

Přišly prázdniny a Abdul navrhl, že bychom mohli letět za jeho rodinou, chtěl mě představil své matce a sourozencům. Otec mu zemřel před lety na rakovinu.

Moc mě lákal pobyt v zemi, která pro mě byla exotická, také jsem byla zvědavá na jeho sourozence, tři bratry a dvě sestry. Můj milý byl z nich nejmladší.

Plánoval odletět domů

Samozřejmě, že se ten výlet nelíbil mým rodičům. „Abys děvče na to nedoplatila a nebyla nešťastná,“ řekl táta. „Nebojte se, za dva týdny jsme zpátky,“ ujistila jsem je a šla si zabalit. Spoustu věcí jsem tehdy měla ještě u rodičů a dnes mohu říct, že naštěstí.

Celý let jsem po Abdulovi vyzvídala, jaká je jeho rodina, on mi odpovídal stručně: „Však se dočkáš.“ Sotva jsme vyšli z letiště, přihrnula se k němu asi dvacetičlenná skupina dětí a dospělých.

„Tak toto jsou mí bratři, jejich manželky a sestra, tohle jsou jejich děti. Matka čeká doma,“ říkal mi Abdul mezi vítáním. U dvou žen mě zarazil jejich věk, odhadovala jsem je na šestnáct, maximálně osmnáct let. Ta starší měla tak dvouletou holčičku a ta mladší chovala malého chlapce.

Začal výslech

Odjeli jsme k Abdulově matce. Při setkání s ní jsem nevycítila žádnou vlídnost. Pohlédla na mé tehdy blonďaté mikádo, dala mi šátek a něco pronesla. Abdul to přeložil.

Chtěla, abych si ten šátek uvázala, bez něj bych prý vzbuzovala pozornost mužů, i když přítomní pánové byli jen její synové a zeť.

Abdulova matka byla v domě hlavní osobou. U večeře začala gestikulovat a bylo vidět, že o něčem rozrušeně mluví. Hned první večer se zeptala, zda jsem zdravá a plodná. Abdul mi to překládal.

Ačkoli umím anglicky, nebylo to nic platné, stejně mi nikdo nerozuměl. „Zdravá jsem a určitě budu jednou mít i děti,“ odpověděla jsem překvapeně.

Dozvěděla jsem se, že její syn by si co nejdříve přál mít syna. Já jsem ale ještě po dítěti netoužila, bylo mi přes dvaadvacet. „V tvém věku tady už ženy děti mají,“ odpověděla má potenciální tchyně.

„Řekni jí, že u nás to je trochu jiné,“ pronesla jsem směrem ke svému příteli. Ten mě ale uzemnil překvapivou odpovědí.

Prý v jeho zemi už zůstaneme a zanedlouho se vezmeme. Úplně ve mně hrklo, myslela jsem, že je to nejapný žert. „Že ty mě jen tak zkoušíš, viď?“ ptala jsem se. Neodpověděl.

Šli jsme spát a Abdul se začal vyptávat, ačkoli se mě na to nikdy nezeptal, kolik jsem měla před ním v životě mužů. „Jednoho, Abdule, jednoho, ty jsi druhý,“ odpověděla jsem.

Můj partner dodal, že by bylo lepší, kdybych byla panna. Najednou jsem ho nepoznávala. Začal vést divné řeči, jako by přede mnou stál úplně jiný muž. Dokonce jsem se ho až začala bát. Plakala jsem a prosila ho, abychom se vrátili do Čech.

On mi ale opět řekl, že tam už se nevrátíme. Tehdy jsem pochopila, že to není vtip. Myslel to docela vážně.

Prosila jsem, abychom se vrátili alespoň na pár dní, že se jen rozloučím s rodiči a kamarádkami a pak, že odletíme nadobro k němu. V tu chvíli bych mu naslibovala hory, doly, jen abychom se vrátili domů.

Plakala jsem a prosila tak usilovně, že si mi ho nakonec podařilo obměkčit. Souhlasil s tím, že se vrátíme do Česka na pár dní.

Návrat domů

Zařídíme vše potřebné a poté už se společně navždy přestěhujeme do jeho země. Vezmeme se a co nejdříve založíme rodinu, po které tolik toužil. Konečně ze mě všechno spadlo, když jsem opět seděla v letadle a byla na cestě do rodné země.

Připadala jsem si, jako bych se rozdělila na dvě půlky. Ta jedna milovala Abdula a doufala, že si to s návratem do své vlasti brzy rozmyslí, druhá ho zoufale nenáviděla. Ale okolnosti vše změnily.

Abdul počítal s tím, že se do Čech již nevrátí a dal výpověď z práce i ze svého pronajatého bytu. Tím pádem neměl, kam jít a mí rodiče ho u nás nechtěli. Zabydlel se tedy u kamaráda, prý jen na pár dní, než zase spolu odletíme.

Zatím se nezdálo, že by si to chtěl rozmýšlet. Situace se ale pro mě ještě víc zkomplikovala.

Útěk

Mé dny se nedostavily a já měla velké obavy, že jsem těhotná. Bylo to hrozné, nevěděla jsem, co v té chvíli mám dělat. Zůstat s Abdulem by znamenalo, žít v jeho zemi, daleko od domova a od svých blízkých. Rodit děti, tak dlouho, dokud by to nebyl vytoužený syn.

Nebo jít na potrat a riskovat, že pak již nebudu moct nikdy otěhotnět, jako se to stalo mé známé, která v osmnácti šla na umělé přerušení a od té doby děti již mít nemohla. Celá zoufalá jsem se rozhodla svěřit se svou situací rodičům.

Lomili rukama a spílali, ale nakonec mi pomohli. Sice mi vyčítali, že jsem si s Abdulem neměla nic začínat, ale pomohli mi vymyslet plán. Plán mého útěku. Domluvili s tátovou sestrou, že budu zatím žít u ní.

Z našeho městečka to k ní bylo sto padesát kilometrů a tam mě Abdul jistě hledat nebude. Za dva týdny jsme měli spolu nadobro odletět do jeho země, zamluvil již letenky, všechno měl připravené. Já jsem ale připravená nebyla.

V práci jsem si vzala neplacené volno a táta mě tajně odvezl k tetě. Samozřejmě mě Abdul všude sháněl, ale mí rodiče mu tenkrát celí „nešťastní“ řekli, že jsem se sbalila a odjela, oni vůbec nevědí kam. Sehráli to skvěle. A můj přítel jim uvěřil.

Nic jiného mu ani nezbylo. Nakonec odletěl domů sám. A já si jen přála, aby tam zůstal.

Byl to on

Když byl konečně „čistý vzduch“, vrátila jsem se do práce. U tety jsem si vyčistila hlavu a srovnala myšlenky. Z obávaného těhotenství se tenkrát naštěstí vyklubala „jen“ porucha mého cyklu.

Zlost na Abdula mě s ubývajícími dny pomalu přecházela, a začalo se mi dokonce po něm stýskat.

Naše začátky, když byl tady a se mnou, byl úplně jiný! Prázdniny se přehouply, zrovna jsem byla skloněná nad papíry, když se ozvalo: „Karinko, jak se máš?“ Úplně jsem sebou škubla, byl to Abdulův hlas. Zírala jsem na něho, jako by to byl mimozemšťan.

„Vrátil jsem se, stýskalo se mi po tobě a také po mé práci. Můžeme to spolu ještě zkusit?“ zeptal se bez okolků.

Zkusíme to

Řekla jsem mu, že pokud to bude ten Abdul, který žil tady, než odletěl, tak ano, jinak ne. Přikývl a já souhlasila, že to tedy s ním ještě jednou zkusím. O dva roky později jsme se vzali. Svatba byla jen malá, s mými rodiči, jeho matkou a jedním z jeho bratrů. Tentokrát byla i tchyně přívětivější.

Časem se nám narodila dcera Andrejka a za tři roky Emma. Z Abdula se stal starostlivý otec. Jeho matka a s ní i některý z jeho bratrů, přiletí za námi jednou za rok na pár týdnů. S Abdulem ale do jeho země už nelétáme, jsme naštěstí oba spokojeni tady. Už téměř třicet let.

Karin (53), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Moje máma se tehdy bála, že se už nestihnu vdát a zůstanu na ocet. Ale osud se nade mnou ještě slitoval a dopřál mi lásku jako z románů. Našla si mě, když jsem ji nejméně čekala. Táhlo mi už na čtyřicet, když jsme se seznámili, a to ne zcela tradičním způsobem. Jela jsem jako vždy z práce na kole. Byl pěkný předjarní den, nezvykle slunečno. Šlapala jsem po úzké asfaltce, když tu si všimnu, že z
5 minut čtení
Když jsem se zhroutila z nešťastné lásky, nějak se mi už nechtělo žít. Naštěstí se objevil ten můj dobroděj a ukázal mi cestu. Petr byl moje životní láska, znali jsme se od dětství. Běhali jsme spolu na hřišti a chodili do stejné školy. V prváku jsme spolu začali chodit a po maturitě jsme se chtěli vzít. Věděli to všichni, naše rodiny, celá škola, celé městečko. Byla jsem nejšťastnější holka po
3 minuty čtení
Vše nasvědčovalo tomu, že jsem udělala štěstí. Vdát se Rakouska bylo terno. Měla jsem bohatého manžela, ale životní láska to nebyla. Táta vždycky říkal, že jediný rodinný poklad jsem já. Měla jsem hezké dětství, ale trpěla jsem mindráky, protože spolužačky chodily lépe oblečeny a bydlely v hezčích bytech. My jsme doma žili takříkajíc z ruky do úst. Tehdy jsem si ty komplexy nepřipouštěla, dnes
5 minut čtení
Kamarádky mě kritizovaly, že jsem moc náročná a vybíravá. Rodiče zase, že jsem je zklamala. Začala jsem o sobě pochybovat. Nemají všichni nakonec pravdu? Něco na těch všech tvrzeních bylo. Měla jsem na všechny vysoké nároky! Nemínila jsem snižovat laťku a vyžadovala jsem po všech slušné jednání a pravdomluvnost. Přece jsem toho od nich nechtěla až tak moc! Odsuzovali mě neprávem Stejné ná
3 minuty čtení
Mužům jsem se dlouho vyhýbala, protože dvě zklamání mi stačila. Se zradou v lásce jsem se smířila až po mnoha letech! Ten, kdo mě poznal po třicítce, si mohl myslet, že jsem nespolečenská samotářka, která se mužů bojí. Nikdo mě totiž nikdy neviděl v žádném vztahu a na pokusy kolegů v práci jsem reagovala zásadně odmítavě. Proč? Před lety mě totiž potkala tvrdá zkušenost v lásce, ze které jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jednoduché líčení v pěti krocích
nejsemsama.cz
Jednoduché líčení v pěti krocích
Nechcete ztrácet čas dlouhým líčením, ale přitom chcete vypadat upraveně? Je to možné! Postačí vám k tomu pouhých pět kosmetických produktů a během pár minut je hotovo. Minimální výbava Nejsnazší cestou, jak ušetřit čas i peníze, je používání multifunkčních produktů. To oceníte doma, ale i na cestách, kam si nemusíte vozit plnou kosmetickou taštičku s make-upem. Vystačíte si s pěti produkty, které
Násilí, ale i ovlivňování mysli. Jaké kroky podnikají architekti Nového světového řádu ?
epochaplus.cz
Násilí, ale i ovlivňování mysli. Jaké kroky podnikají architekti Nového světového řádu ?
Stejně jako existují teorie o původcích světových změn a o jejich cílech, nabízejí konspirátoři i několik různých způsobů, jak se k Novému světovému řádu nakonec lidstvo dobere. Nabízíme vám ty nejzajímavější. 1. Krůček po krůčku Konspirační teorie nejčastěji operují s tím, že k NWO lidstvo směřuje pomalými, leč neustálými kroky a společenskými změnami. A tak
Badatelé zachytili pod hladinou moře podezřelé neutrino
21stoleti.cz
Badatelé zachytili pod hladinou moře podezřelé neutrino
V hlubinách Středozemního moře fyzici zaznamenali stopu subatomární částice, která se obvykle řítí vesmírem neuvěřitelnou rychlostí. Jedná se o nejenergetičtější neutrino, jaké bylo kdy na Zemi zaznam
Za kariérou musel Holub až do Francie
nasehvezdy.cz
Za kariérou musel Holub až do Francie
Na dětství strávené se dvěma herci vzpomíná Antonín Holub (28) s velkou láskou. I když měli Barbora Hrzánová (60) a Radek Holub (56) práce víc než dost, čas si na něj vždy udělali, podnikali výlety a
Pečené lišky
tisicereceptu.cz
Pečené lišky
Ve specializovaných obchodech koupíte lišky po celý rok. A tak si i kdykoliv můžete dopřát tuto dobrotu. Suroviny na 4 porce 500 g čerstvých lišek 100 g másla 2 cibule 100 g anglické slaniny
Přízrak u kormidla: Zachránil zkušenému mořeplavci život duch mrtvého námořníka?
enigmaplus.cz
Přízrak u kormidla: Zachránil zkušenému mořeplavci život duch mrtvého námořníka?
Mořeplavec Joshua Slocum obeplul jako první člověk úplně sám celý svět. Během této dobrodružné a osamělé plavby byl ale zároveň svědkem nadpřirozené události. Na moři se prý střetl s přízrakem! Lze je
Projekt Spyder: Luxusní jachta, která překvapí svým kontrastem
iluxus.cz
Projekt Spyder: Luxusní jachta, která překvapí svým kontrastem
Představte si jachtu, která na první pohled vyzařuje syrovou sílu a futuristickou eleganci, ale jakmile vkročíte dovnitř, ocitnete se v něžném světě pastelových tónů a sofistikovaného minimalismu. To
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
rezidenceonline.cz
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
Krajina Švýcarských Alp s bujnými štíty a křišťálově čistými jezery byla vybrána pro další dechberoucí projekt LUXXU, jenž krásu zdejšího prostředí plynule integruje do špičkově vybavených interiérů. Exkluzivní chata se tak stává utopickým rájem se směsí tradičních a moderních designových prvků. Wow efekt zaútočí na příchozího hned v exteriéru – moderní architektura s kamennými a dřevěnými
Milence jsem si vymyslela
skutecnepribehy.cz
Milence jsem si vymyslela
Žili jsme ve vyhořelém manželství. Byli jsme věčnými hádkami tak vyčerpaní, že jsme spolu raději už vůbec nemluvili. Pozorovala jsem nejlepší kamarádku, jak s manželem senzačně tancují. Asi jsem měla smutné oči, protože si pak ke mně přisedla a povídá: „Vypadáš jako pes, který nemůže najít páníčka. Co tě trápí?“ Povzdechla jsem si: „Jak to s Mirkem děláte, že jste
Kradl Karel May z pomsty?
epochalnisvet.cz
Kradl Karel May z pomsty?
Páté dítě v chudé rodině obvykle není předurčeno k velkým cílům, ale zatímco rodiče Karla Maye mají plné ruce práce s obživou, je tu naštěstí babička, která mu čte a vypráví.   Ve škole chlapec patří k nejnadanějším a učitelský seminář dokončí, i když nad ním visí hrozba vyloučení pro krádež šesti svíček. Na učitelských místech pak Karel May
Uspíšil Přemysl Otakar II. popravu svého soka?
historyplus.cz
Uspíšil Přemysl Otakar II. popravu svého soka?
Dva vznešení mladíci v žaláři pevnosti Castel dell´Ovo v Neapoli hrají šachy. „Budete popraveni!“ oznamují jim jejich věznitelé. S Konradinem Štaufským a Fridrichem Bádenským ovšem zpráva podle legendy ani nehne. Partii v klidu dohrají. Pak teprve skončí příběh plný odvahy, touhy po dobrodružství, romantiky, naivity a zrady, do kterého byl mimo jiné zapleten i český
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
epochanacestach.cz
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
Pohodová, plná zážitků, relaxující a zkrátka skvělá. Taková je dovolená v údolí naší největší vodní nádrže. Lipenský areál nabízí rok od roku čím dál širší paletu možností, jak trávit vaše volné dny. A abyste si onu paletu vychutnali vrchovatými doušky, nemusíte čekat do léta. Naopak! Přiznejme si, že zima je už za dveřmi… Nechte se