Domů     Duše zemřelých nás sledovaly
Duše zemřelých nás sledovaly
5 minut čtení

Dcera si moc přála navštívit židovský hřbitov nedaleko našeho domu. Jeden podvečer jsem jí přání splnila a málem nás to stálo život.

Společně s mou dcerou Adélkou jsme se vydaly na židovský hřbitov. Dcerka se ráda bojí, a tak jsem si řekla, že otestuji její statečnost. Nakonec jsme se bály obě, protože jsme spatřily něco, co jsme do té chvíle znaly jenom z hororů.

Měla pro strach uděláno

Když jsme se před několika lety s dcerou Adélkou vydaly na židovský hřbitov, chtěla jsem ji trochu postrašit. Od dětství měla ráda strašidelné pohádky a vyprávění o duchách. Během cesty jsem si z ní dělala trochu srandu a vtipkovala jsem, ať je opatrná.

„Co kdyby mrtvoly náhodou ožily?“ zkoušela jsem její statečnost. Netušila jsem, že můj vtip se stane částečnou realitou. Nakonec jsme toho večera byly vyděšené obě dvě.

Toužila jít na hřbitov

Pokaždé, když jsme autem odjížděly od našeho domu, se mě dcera ptala, co je to místo nahoře v kopci. „Myslíš ten židovský hřbitov?“ ukazovala jsem prstem z okénka. „Ano!“ přikyvovala Adélka.

„Moc bych se tam chtěla jít podívat,“ pokračovala nadšeně. Dlouho jsme jí to s manželem jen slibovali, ale protože dcerka o to opakovaně prosila, tak nakonec jednoho odpoledne nastal ten pravý čas, abychom se tam spolu vydaly.

Její odvaha se mi líbila

Jak už jsem zmiňovala, dcerka se ráda bojí. Nikdy neměla problém jít večer do lesa jen s baterkou a hledat tajemno. Když jela na letní tábor, nejvíc se pokaždé těšila na noční stezky odvahy.

Její houževnatost a odvaha se mi na ní velmi líbily, takže jsem uvítala nápad jít na hřbitov.

Šly jsme jen samy dvě

Byl podzim, sobota odpoledne, svítilo mrazivé sluníčko a dcerka, které bylo tehdy osm let, se nudila. „Mami, co kdybychom šly spolu konečně na ten hřbitov?“ navrhla. Neváhala jsem ani minutu.

Manžel zůstal doma s nemocnou mladší dcerou Natálkou a my s Adélkou jsme se vydaly na hřbitov. Musely jsme vyjít menší kopec a poté přeběhnout silnici.

Vše působilo poněkud strašidelně

Sotva jsme se ocitly na druhé straně, tak se nad námi zničehonic zjevil veliký černý mrak. Bylo to zvláštní, protože jinak bylo nebe světlé. Přišla jsem si v tu chvíli skoro jako v nějakém hororu.

S dcerkou jsme prošly dalším lesíkem, který kolem nás prapodivně šustil. Větvě stromů se za námi zavíraly a já cítila mrazení v zádech.

„To je docela strašidelný, viď?“ špitla dcerka. „To tedy ano. Teď by ještě mohly ožít mrtvoly a je to námět pro film,“ chtěla jsem ji trochu postrašit. Pak jsme došly k menší černé železné bráně. Otevřít šla jen ztuha. Musela jsem vynaložit hodně síly, abych s ní pohnula.

Procházely jsme se mezi náhrobky

Zazněl hlasitý skřípavý zvuk, který nás obě donutil povyskočit. „Teď musíme být potichu. Toto místo je posvátné a zaslouží si naši pokoru,“ zašeptala jsem. Adélka pokývala hlavou na souhlas.

Z jejího pohledu jsem pochopila, že se začíná opravdu trochu bát. Procházely jsme mezi rozpadlými náhrobky a vnímaly ponurost onoho místa. Došly jsme až na konec hřbitova a chvíli se v tichosti rozhlížely kolem dokola. Pak zaznělo něco, co připomínalo zvuk odsouvajícího se kamene.

Obklopily nás neživé bytosti

Já i dcerka jsme ztuhly a velmi opatrně jsme se otočily. Za námi byl shluk postav, které se ploužily ze strany na stranu. „Mami, co to je?“ hlesla tiše Adélka. „Nevím, ale nelíbí se mi to. Dej mi ruku,“ řekla jsem a pevně jsem ji chytla.

Chtěly jsme podivné postavy obejít a dostat se k bráně. Kráčely jsme potichu, aby si nás nevšimly. Myslím, že by se nám to i podařilo, kdyby Adélka nezakopla a neupadla. V ten okamžik se shluk lidí otočil naším směrem. Všechny ty bytosti se na nás dívaly mrtvýma očima.

Utíkaly jsme rychle pryč

Na nic jsem nečekala a rychle zvedla dcerku ze země. „Musíme rychle pryč!“ zakřičela jsem. Jelikož měla Adélka poraněný kotník, vzala jsem ji do náruče a chvátala, co mi nohy stačily.

Doběhly jsme k bráně hřbitova, která se zasekla. Cloumala jsem s ní, jak to jen šlo, ale za živého boha nešla otevřít. Dcerku jsem přes ni nakonec musela přehodit. Sama jsem pak bránu přeskočila, ani nevím jak.

Už tam nikdy nevkročíme

Postavy se k nám rozeběhly, což bylo znamením, že i my máme utíkat dál. Aniž bych se jedenkrát otočila, hnala jsem s Adélkou v náruči k našemu domu. Zastavila jsem se až před brankou do zahrady. Obě jsme těžce vydechovaly a po zádech nám přebíhal nepříjemný mráz.

„To bylo poprvé a naposledy, co jsme tam šly. Jasný?!“ rozhodla jsem. Dcerka ani nedutala, jen vyděšeně přikývla. Od té doby uběhlo už mnoho let, dcera vyrostla a žije se svým přítelem jen o několik ulic dál.

Když se však dívám z okna našeho domu na onen hřbitov, mám pocit, jako bych tam ty postavy stále viděla…

Zuzana D. (59), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Bylo to nejtěžší období v mém životě. Děti vyletěly z hnízda, dostala jsem výpověď a manžel se se mnou rozvedl. Pak jsem poznala tu starou ženu a děly se zázraky. Vzpomínám na tu dobu, jako by to bylo včera. Čerstvě jsem oslavila padesát a s tím věkem se začalo všechno bortit jako domeček z karet. Nejprve odešly děti. Založily si rodiny a odstěhovaly se. Pak jsem dostala výpověď v práci. S novo
3 minuty čtení
Zastavila jsem stopaři. Byl to divný týpek. Jako po smrti. Netušila jsem, že jsem skutečně vezla nebožtíka na druhý břeh. Na poslední chvíli jsem dupla na brzdu! V záři reflektorů se objevila jedna z nejpodivnějších bytostí, které jsem mohla potkat. V první chvíli jsem si myslela, že mám co do činění se sebevrahem. Doslova mi skočil před auto. Neuvěřitelně hubená lidská postava. Bílý ošuntělý b
5 minut čtení
Nemyslela jsem si, že mají někteří lidé dar vidět budoucnost druhých. Babička mé spolužačky však vyčetla z karet můj osud úplně přesně. V mládí jsem si život rýsovala podle svých představ. Kartám ani horoskopům jsem nevěřila, ale ukázalo se, že skutečně nelžou. Přestala jsem pochybovat Je to až k neuvěření, ale můj život se skutečně odvíjel podle předpovědi kartářky, ačkoli můj první doje
3 minuty čtení
Ten starý kousek mi dala maminka před svou smrtí. Pochopila jsem, proč před ním tak ráda po smrti otce sedávala. Je to už sedm let, co nám se sestrou Aničkou zemřela maminka. Než umřela, řekla mně i sestře, abychom si z bytu každá vzala jedno velké staré zrcadlo. Měla jich v bytě několik a velmi často před nimi vysedávala, zejména v noci. Nikdy jsme nepochopily proč. A pak mi na smrtelné postel
3 minuty čtení
Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné předměty existují. Že do nich
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.