Domů     Až do osudného dne to byl dokonalý táta
Až do osudného dne to byl dokonalý táta
3 minuty čtení

Milan si sice přál kluka, ale když se narodila Bára, jeho nadšení neznalo mezí. Ti dva byli do jisté doby nejlepšími kamarády.

Manžel byl odedávna vzorný táta, Barborku zbožňoval. Kdykoli bylo potřeba, zastoupil mě, nezdráhal se holčičku přebalit, pral pleny, žehlil, uspával ji. Byla jeho miláček. Zapomněl, že si přál kluka.

Nejspíš si řekl, že z ní vychová kluka aspoň napůl, přistihla jsem ho, jak ji posazuje na stromy anebo vypráví o druhé světové válce v době, kdy jí bylo sotva pět. Okouzleně k němu vzhlížela, on ji zbožňoval a rozmazloval.

Když začala chodit do školy, vymínil si, že mu přenechám třídní schůzky – blažilo ho poslouchat, jak je ta jeho Bára bystrá. Byla i hezká, čím dál hezčí. I tím se chlubil, a ne každého bavilo prohlížet si miliony fotografií.

A pak se něco zlomilo. Byli nejlepšími kamarády, ještě když Bára sfoukla sedmnáct vesele planoucích svíček na narozeninovém dortu. Tehdy ještě ano. Potom přišel šok.

Zděšený šepot

Vraceli jsme se z chaty. Byla uplakaná neděle, červen začal nešťastně, třetí den lilo. Milan působil mrzutě, protože Bára s námi poprvé odmítla jet. Nevěřil svým uším, když oznámila:

„Musím se učit, píšeme strašnou písemku z matiky, když z ní dostanu jedničku nebo dvojku, mám šanci mít dvojku i na výzo.“ Upřímně se podivil: „Co je to za nesmysl? Proč by ses nemohla učit na chatě?“

Odpověděla, že na chatě nemá svůj klid, učebnice, knihovnu a taky že se tu možná staví Stáňa, premiantka, a leccos jí vysvětlí: „Třeba kuželosečky, ty jsou strašný.“ Když jsem to slovo uslyšela, podlomila se mi kolena. Vzdali jsme se, odnosili tašky do auta a zamávali jí, stála v okně.

Možná jsme ji tam neměli nechávat, vířilo mi hlavou. Jsme naivní, slepě jí věříme. No, a když jsme se vrátili a odemkli, slyšeli jsme zděšený šepot a šustění. Bára nebyla v bytě sama.

Než jsme se vzpamatovali, neuvěřitelnou rychlostí kolem nás proběhl polonahý mladík a zmizel pod schody.

Tak krásná

Milan si sedl na botník. Sahal si na srdce. Lekla jsem se, že má infarkt. „Jak mě mohla tak strašně zklamat?“ šeptal. Přiběhla Bára, brečela a dokola opakovala, že se to všechno stalo kvůli tomu, že jsme se vrátili dřív. „Patrik byl už na odchodu,“ vykřikovala.

Milan jí vrazil facku, až zavrávorala. „Už nejsi moje dcera!“ řval na celý panelák. Byla to hrozná roztržka mezi otcem a dcerou, kteří se doteď bezvýhradně milovali. Promluvil na ni až o řadu měsíců později, když si zkoušela šaty na maturitní ples.

„Jsi tak krásná, že se tomu drzýmu klukovi vlastně ani nedivím,“ řekl s obdivem. Spadl mi kámen ze srdce. Vidět je, jak se spolu po dlouhé době zase smějí, jak jsou zase kamarádi, bylo jako balzám. Tehdy jsem se rozplakala.

Jitka (61), Šumperk

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.