Domů     Nadále sedí pod jabloní
Nadále sedí pod jabloní
5 minut čtení

Po smrti mého tatínka se celý náš dům zahalil do smutku. Radost a smích byly ty tam. Až do jednoho dne, kdy se stalo něco neuvěřitelného.

dyž mi před lety zemřel milovaný tatínek, hodně se toho změnilo. Všem nám hodně moc chyběl. Moje maminka byla velmi smutná a naši psi jako kdyby ztratili chuť žít. Jedno ráno, pár měsíců od tátovy smrti, se však psi nebývale radovali.

Běželi k jabloni, kde otec za svého života často a rád sedával. Nedalo mi to a šla jsem se tam také podívat. Od té doby vím, že je tatínek pořád s námi a dohlíží na nás.

Na duchařinu jsem nikdy nebyla

Nikdy, dokonce ani když jsem byla malá holka, jsem si nepřipouštěla, že by mohly existovat duše zemřelých.

Na rozdíl od většiny mých spolužaček a kamarádek, které byly jeden čas až posedlé vyvoláváním duchů a spiritistickými seancemi, já jsem se o něco takového vůbec nezajímala.

Byla jsem přesvědčená o tom, že smrtí je zkrátka všemu konec. Že už nic po ní neexistuje. Opak jsem si začala přát až v době, kdy mi umřel táta.

Pár měsíců po jeho smrti se pak skutečně stalo něco, co mě přesvědčilo, že duše mrtvých existují a nikam neodcházejí.

Odešel v pokoji

Tatínek sice nezemřel za žádných tragických událostí nebo při těžké nemoci, byl zkrátka starý. Umřel ve věku osmdesáti dvou let. A ještě ke všemu doma, což bylo jeho největší přání. V tomto domě, kde jsem s našima vyrůstala, žiji dodnes.

Je to obrovský barák tak pro tři rodiny. Mám zde vše, co potřebuji. A navíc je tu také moje mamka.

Všichni jsme ho měli rádi

Po otcově smrti jsem věděla, že nechci, aby maminka zůstávala sama. Moji rodiče se milovali, žili spolu více než padesát let a otcův odchod ji velice ranil. Stejně tak naše psy, kteří byli otcovými miláčky.

Vždycky s nimi chodil na dlouhé procházky do nedalekého lesa a také s nimi často sedával pod velikou jabloní, kterou máme na zahradě.

Psi truchlili také

Po jeho smrti jsem si na to místo nedokázala sednout. Bylo to příliš živé a bolestivé. Stále jsem ho tam viděla, jak tam sedí a Thora s Rexem tiskne k sobě. Také psi se chovali jinak. Byli pořád někde zalezlí a spali.

Radost z jejich očí vymizela, ocáskem nezavrtěli. Už je nebavilo lítání po zahradě, chytání klacků nebo sbírání popadaných jablek. Také o žrádlo neměli skoro zájem. Jako kdyby s tátou odešel i kus z nich.

V domě zavládl smutek a ticho

V celém domě panoval smutek, žal a ticho. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jak nás z toho dostat. Sama jsem neměla na nic náladu, z ničeho jsem se nedokázala radovat. Mamka tvrdila, že to chce zkrátka jen čas. To je všemocný lék, slibovala.

Ano, říká se to, ale moc to nepomáhalo. Ale pak se jednoho dne stalo něco, co nás všechny probralo ze smutku.

Nadšeně vyrazili ven

Došlo k tomu tři měsíce po otcově smrti. Psi mě ráno natěšeně vítali v kuchyni. Všichni vrtěli ocásky a pořád na mě poštěkávali. „Co vám je?“ divila jsem se. Byl to nezvyk vidět je zase tak veselé.

Thor si pak stoupl na zadní nohy a předními tlapkami se snažil otevřít dveře ven. „Tak dobře, já vás pustím,“ řekla jsem jim a vzala za kliku. Oba dva vyletěli ven jako rakety a mazali k tátově jabloni.

Nevěřila jsem vlastním očím

Když jsem se zaposlouchala do jejich štěkotu, něco jsem v něm cítila. Připomnělo mi to dřívější časy. Dobu, kdy tu s námi táta ještě byl. Na chvilku jsem se zamyslela. „Štěkají, jako když vítají tátu,“ pronesla jsem tiše.

Seděl na své lavičce

Nedalo mi to a šla jsem se za nimi podívat. Když jsem vyšla před dům a podívala se k jabloni, nevěřila jsem vlastním očím. Táta seděl na své lavičce pod jabloní a drbal naše psy. Pootočil se ke mně a zamával mi, jako když žil. Gestem ruky ukázal, abych šla k němu.

Dotknout jsme se ho nemohly

Třesoucí se rukou jsem položila hrníček s kávou na stůl na verandě. Nejistě a s bušícím srdcem jsem vykročila směrem k tátovi. Za zády jsem slyšela mamku, jak volá tátovo jméno. Rozeběhla se ze dveří tak rychle, že u něj byla dřív než já.

Doběhla jsem za nimi. Táta vypadal jako z páry. S mamkou jsme ho chtěly obejmout, ale sáhly jsme do prázdna. Nicméně při pohledu do jeho tváře jsem zase cítila ten hřejivý pocit na srdci.

Jeho duše je tu stále s námi

Mamka radostí plakala, psi štěkali, a já? Já jsem si jen naplno vychutnávala ten úžasný moment, že zase vidím svého milovaného tátu. Byl to velmi silný okamžik, na který nikdy nezapomenu. Obešel se beze slov, ale řekl mnoho. Ukázal nám, že duše našeho taťky je pořád s námi.

Dohlíží na nás

Od toho dne už uplynuly téměř dva roky. A i když k dalšímu setkání zatím nedošlo, my se zase radujeme. Psi se chovají jako před tátovou smrtí. Každé ráno štěkají vesele u jabloně a já vím, že táta tam někde prostě je, i když ho nevidím. Že nás všechny pozoruje a ostražitě hlídá každý náš krok.

Kamila H. (53), severní Morava

Související články
3 minuty čtení
Pátrala jsem po rodinné hrobce, abych se mohla poklonit svým předkům. A byla jsem úspěšná. Poznala jsem místa, odkud pocházím, i část své rodiny. A možná ještě někoho... Když babička odešla, byly mi sotva dva roky. Nevzpomínám si na ni. Maminka se s otcem rozvedla pár let poté a já se s ní stěhovala daleko z tatínkova kraje. Pak už jsme tam nejezdili. Nikdy. Matka se totiž znovu provdala a otčí
3 minuty čtení
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že jsem vážně nemocná. Ihned jsem zahájila léčbu, ale nezabíra
3 minuty čtení
Bylo to nejtěžší období v mém životě. Děti vyletěly z hnízda, dostala jsem výpověď a manžel se se mnou rozvedl. Pak jsem poznala tu starou ženu a děly se zázraky. Vzpomínám na tu dobu, jako by to bylo včera. Čerstvě jsem oslavila padesát a s tím věkem se začalo všechno bortit jako domeček z karet. Nejprve odešly děti. Založily si rodiny a odstěhovaly se. Pak jsem dostala výpověď v práci. S novo
3 minuty čtení
Zastavila jsem stopaři. Byl to divný týpek. Jako po smrti. Netušila jsem, že jsem skutečně vezla nebožtíka na druhý břeh. Na poslední chvíli jsem dupla na brzdu! V záři reflektorů se objevila jedna z nejpodivnějších bytostí, které jsem mohla potkat. V první chvíli jsem si myslela, že mám co do činění se sebevrahem. Doslova mi skočil před auto. Neuvěřitelně hubená lidská postava. Bílý ošuntělý b
5 minut čtení
Nemyslela jsem si, že mají někteří lidé dar vidět budoucnost druhých. Babička mé spolužačky však vyčetla z karet můj osud úplně přesně. V mládí jsem si život rýsovala podle svých představ. Kartám ani horoskopům jsem nevěřila, ale ukázalo se, že skutečně nelžou. Přestala jsem pochybovat Je to až k neuvěření, ale můj život se skutečně odvíjel podle předpovědi kartářky, ačkoli můj první doje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i