Domů     Chtěla jsem se rozloučit
Chtěla jsem se rozloučit
2 minuty čtení

Když vás zlá zpráva zastihne někde na cestách, chcete se co nejrychleji vrátit. Já závod s časem prohrála.

Taxikář dělá, co může. Vím, že kvůli mně riskuje pokutu. Ale já vážně spěchám. Od té chvíle, co jsem se v Austrálii dozvěděla tu strašlivou zprávu a nasedla na první letadlo domů. Taxík konečně zastavuje před nemocnicí a já běžím nemocniční chodbou.

V pokoji u tátova lůžka stojí doktor a moje maminka s bratrem. Táta leží klidně se zavřenýma očima a nedýchá. O pět hloupých minut. A mohla jsem se s ním ještě rozloučit. Po takovém maratonu až od protinožců se tomu nechce ani věřit. Tolik jsem toho ještě tátovi chtěla říct.

Můj nejlepší kamarád

Můj otec byl pro mě celý život ten nejlepší, nejúžasnější kamarád, největší důvěrník a skvělý rádce. Jako malá holka jsem k němu vzhlížela. Byl můj hrdina. Ale i teď, v pokročilém věku, jsem k němu vždy utíkala pro radu. Těšila jsem se z jeho přítomnosti. Dokázali jsme si o životě povídat celé hodiny.

Vždy mi radil

To on mi pomohl, abych se rozhodla, zda mám odjet na tu zajímavou stáž do Austrálie. Váhala jsem. Je to přece jen hrozně daleko, moje angličtina také není nejlepší. Ale táta mě povzbuzoval. „Jen jeď, ty to zvládneš. A je to dobrá zkušenost.“

Chtěla jsem mu to všechno říct

Kvůli mé stáži jsem se s ním ale nestačila rozloučit. Nestačila jsem mu říct to, na co jsem se celý život chystala. A totiž to, že ho mám moc ráda. Je to divné, ale já mu to nahlas nikdy neřekla. Brala jsem to jako něco naprosto samozřejmého.

Přece to vidí, přece mě zná. Ale nikdy jsem mu to neřekla. A přesně na to jsem se teď chystala. Celou nekonečně dlouhou cestu letadlem jsem si promítala tu scénku. Jak mu konečně řeknu, co pro mě v životě znamená, jak moc mi bude chybět.

A že nechápu, proč se tak rychle a nečekaně rozhodl odejít. Řeknu to teď všechno aspoň mámě. Lidé by k sobě měli být otevřenější, aby pak nelitovali, že něco neřekli, dokud byl čas.

Monika V. (49), Praha

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud