Domů     Můj syn, hrdina, už nežije
Můj syn, hrdina, už nežije

Na Petra jsem moc pyšná, udělal, co musel. To ale nezmírní mou bolest. Tak moc mi chybí. A nikdy si nepřestanu vyčítat, že byl tam, kde byl, kvůli mně.

Zahradní branka se pomalu otevírá a po cestičce ke mně trochu nejistě kráčí Leo. Drobný mladý muž, tak kolem dvaceti. Je na něm znát velké napětí a rozpaky. A oceňuji, že s tou schůzkou souhlasil. I on má jistě rozporuplné pocity z našeho setkání.

Oba cítíme vinu, i když každý kvůli něčemu jinému. Nikdy v životě bychom se nebyli potkali, nebýt mého syna Petra.

Lidem je třeba pomoci

Když byl Péťa malý, snažili jsme se ho s manželem vychovávat co nejlépe. Věděl, že se má pustit starší člověk sednout v autobuse, pustit první do dveří, pomáhat s těžkou taškou. Slabšího že je třeba bránit.

Byla to ta základní pravidla slušného chování, která jsme mysleli, že by měl respektovat. Ale hlavní vliv na něj měl můj otec, jeho děda.

Pravidelné návštěvy

Můj otec se po smrti mé maminky rozhodl, že se přestěhuje do penzionu pro seniory. Nechtěl se nastěhovat k mé rodině. Prý by tu byl pořád sám, my v práci a Péťa ve škole. Měl pravdu.

V penzionu si našel kamarády a my ho také pravidelně navštěvovali. Nejraději za dědou chodil Petr. Pozoroval život v seniorském zařízení a tam se také zrodila myšlenka, že chce být záchranář.

Prosadil si svou

Když dospěl, opravdu se záchranářem stal. Vlastně proti mojí a manželově vůli. Věděli jsme, jak je takové povolání nebezpečné a náročné. Báli jsme se o něho. Petr byl ale svou prací nadšený. Dělal záchranáře doma i v cizině, jezdil na mise a byl velmi spokojený.

S manželem jsme to respektovali, ale vadilo mi, že už mu táhne na třicítku a ještě nepřemýšlí o rodině. Těšila jsem se už na vnoučátka. Ale ta byla v nedohlednu. Také jsem tajně doufala, že by byl Petr víc doma a tolik by neriskoval.

Situace se změnila

Právě v té době bohužel zemřel můj manžel. Zůstala jsem sama. Petr byl neustále někde ve službě. Snažil se mě co nejčastěji navštěvovat. Pomohl mi, když jsem něco potřebovala. Ale bylo to pořád v letu, ve spěchu a sám si ani na chvíli neodpočinul. A tehdy mě napadla ta osudová myšlenka.

Dovolená, a proč ne?

Můj nápad na společnou dovolenou u moře ho nejprve zaskočil. Ne že by nechtěl se mnou jet, ale nebyl zvyklý brát si delší volno v práci, než byly dva, tři dny. Ale cesta k moři na deset dní byla i pro něj lákavá.

K moři jako dítě s námi jezdil často a moc se mu to líbilo. A tak na to kývl.

Byla jsem nadšená a hned začala vše zařizovat. Poprvé po manželově smrti jsem zase cítila, že žiju. Dlouho jsem o cíli cesty nepřemýšlela. Volba byla celkem předem jasná: Bulharsko. Oba jsme se k moři do Bulharska moc těšili. Tak jako kdysi za starých dobrých časů.

Skvělých pár dní

Do Bulharska jsme totiž jezdili s manželem a Péťou, když byl malý. Teď jsme si tedy udělali takový náš retro výlet. Prvních pár dní bylo moc pěkných a my si je plnými doušky užívali. Vzpomínali jsme na mého muže, vybavovali si různé humorné zážitky.

A že jich bylo! Petr celý pookřál. Po dvou, třech dnech z něj opadla únava a sršel dobrou náladou.

Bouřky tu jsou děsivé

Pak se ale v noci přihnaly velké bouřky, které u moře dokážou být opravdu dramatické. Ráno bylo sice nebe modré bez mráčku, ale moře pořádně bouřilo. Obrovské vlny zalévaly polovinu pláže, vál silný vítr a mořské proudy měly obrovskou sílu. Koupat se nedalo. Plavčíci nikoho do vody nepustili.

Všiml si ho jako první

Leželi jsme na pláži, když Petr najednou vyskočil a rozběhl se beze slova k moři. Skočil do vody. Chvílemi jsem viděla jeho hlavu, chvílemi mizel pod vlnami. Plavčíci na něj pískali a křičeli.

Teprve po chvíli si i oni všimli dost daleko od břehu ve vlnách se zmítající postavy.

To už byl Petr skoro u ní. Chytl topícího se pod bradou a plaval s ním zpátky ke břehu. Byla jsem strachy bez sebe. Ale Petr s vlnami statečně bojoval. Byl skvělý plavec. Na pomoc mu běželi dva plavčíci. Chytli poloutonulého mladíka.

Zachránili kluka, syna ne

Po synovi se ani neotočili. Ten udělal asi ještě dvě tři tempa a pak zmizel pod vodou. Začala jsem hrozně křičet. Všichni byli zaujatí oživováním toho tonoucího. Jeden z plavčíků přesto skočil do vody. Můj Péťa se už ale nad hladinou ani na vteřinu neukázal.

Kdo za to může?

Petrovo tělo vydalo moře až třetí den. Moje zoufalství bylo nekonečné. Odjela jsem domů, pohřbila jediného syna a uzavřela se do sebe. A pak se stalo něco neuvěřitelného. Ozval se Leo. Ten, kvůli jehož záchraně zemřel můj Péťa. Nejdřív jsem to považovala za nehoráznost.

Pak jsem si ale uvědomila, že i on cítí velký pocit viny za to, že se choval tak nezodpovědně a šel do vody přes přísný zákaz. S tou částečnou vinou za Petrovu smrt musí žít. Stejně jako já s výčitkami, že jsem syna k cestě k moři přemluvila.

Chci toho mladíka lépe poznat. Chci tu smutnou kapitolu uzavřít.

Květa L. (63), Znojemsko

reklama
Související články
1.5.2024
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n
29.4.2024
Čekaly jsme s mámou na tátu. Ohlásil, že si přijde pro věci. Rodiče procházeli složitým rozvodem a hádali se kvůli majetku. Naši koupili chalupu, když jsem byla ještě malá. Ze zchátralého stavení udělali společnými silami malebnou vilku. A ze sadu plného starých stromů a v neposlední řadě kopřiv, vysokých jako urostlý chlap, tak pěknou zahradu, že o ní vyšel článek v časopise Zahrádkář, dodn
26.4.2024
Občas mi šel pořádně na nervy a mnohokrát jsem si říkala, jak bych se měla skvěle, kdybych ho neměla. Prostě jsem manžela už nesnášela. Dokud byly doma děti, nijak jsem svůj vztah s manželem neřešila. Nebyl na to čas a vlastně ani nálada. Prostě jsme si každý plnili svoje rodičovské povinnosti a večer byli rádi, že únavou padneme do postele. Život plynul rychlým tempem a my se mu přizpůsobili.
24.4.2024
U nás doma panovala vždycky přísná výchova, vojenský řád a disciplína! Svou lásku nám tatínek s maminkou projevovali minimálně a já tím trpěla. Celé moje dětství bylo strašné, ani dnes, po tolika letech, na něj nevzpomínám ráda. A můj bratr taky ne. Náš domov nebyl o klidu, rodinném zázemí a něžné náruči. I když nás rodiče asi milovali. Nevím, jak se mohli ti dva najít nebo zda se maminka přizp
16.4.2024
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil. Všechny ty úžasné
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej