Domů     Rodinná tragédie nás úplně změnila
Rodinná tragédie nás úplně změnila
5 minut čtení

Byla jsem v životě moc šťastná a spokojená, až do toho osudného dne.

Do svízelné situace se člověk dostane docela lehce. Jako každý den, i během onoho rána jsem se s manželem normálně rozloučila. On nasedl do auta a odjel do města. Já se vrátila domů a šla jsem uklízet.

Tou cestou jel muž nejméně stokrát, tak ji znal dobře a téměř zpaměti. Náhle mu zazvonil mobil a on se rozhodl hovor přijmout. To se mu stala osudným.

Jen vteřina nepozornosti bohužel zapříčinila, že muž narazil v plné rychlosti do elektrického betonového sloupu. Naše auto bylo naprosto zdemolované, ale na tom v tu strašlivou chvíli vůbec nezáleželo. Můj milovaný choť ale dopadl mnohem hůř.

V té době se ještě tolik neřešily pásy a on ho nevyužil. Kvůli tomu, že nebyl připoutaný narazil hlavou do předního skla a vyletěl ven. Svědci nehody přivolali pomoc a za pár minut dorazila sanitka, která ho odvezla na neurologii do naší nemocnice ve městě.

Lékaři mu zjistili krvácení do mozku, a tak musel okamžitě na sál, kde podstoupil operaci.

Pár týdnů

Musím říci, že v nemocnici ho lékaři díky veškeré snaze stabilizovali a manžel byl v docela dobrém stavu. Den za dnem se pomalu začal pohybovat pomocí berlí a sestřičky v nemocnici mu pomáhaly s osobní hygienou.

Pár týdnů si na oddělení poležel a jednoho dne, po rozhovoru s lékařem mi bylo doporučeno, abychom zvážili jeho přesun na LDN – tedy do léčebny dlouhodobě nemocných, kde by manžel podstoupil rehabilitace.

S tím jsem samozřejmě neměla problém, chtěla jsem vše, co by manželovi pomohlo. Po jeho nástupu na toto oddělení, ho pracovníci položili do postele, a jelikož potřeboval oporu při pohybu, dali mu raději pleny, aby si ušetřili námahu s jeho chůzí na toaletu.

V těchto dnech se manžel ještě dokázal samostatně posadit, slézt z postele, postavit se k oknu a zamávat nám na pozdrav, když jsme na parkovišti nastupovali do auta.

Ve chvíli, kdy jsem mu mávala, jsem doopravdy věřila, že brzy bude naprosto fit a že na tomto místě s ním udělají zázraky.

Převoz ze známosti

Jedna z mých dobrých kamarádek pracuje v jiné LDN. Ta mi řekla, že u nich na oddělení je více rehabilitačních sestřiček a tedy širšímožnosti k vyléčení. Požádala jsem tedy, aby manžel mohl být přeložen právě tam. Co se ale stalo?

Ani moje kamarádka nedokázala kolegy přesvědčit, aby se manželovi více věnovali. Nikdo s ním moc necvičil, žádné pořádné rehabilitace se nekonaly.

Více udělat nemohli

Když jsem se zeptala proč se mu nikdo dostatečně nevěnuje, tak jsem dostala vždy stejnou odpověď. Prý je moc těžký a pořád se mu točí hlava. Navíc mi začali tvrdit, že prý neustále křičí moje jméno a jméno mé kamarádky, která na oddělení pracuje. S nikým jiným prý nechce mluvit.

Navíc prý častým křikem rušil pohodlí dalších pacientů. Po čtyřiadvaceti dnech nám doma zazvonil telefon. Byl to pan doktor, který mi oznámil, že manžela propouští domů, neboť pro něj už více udělat nemohou.

Zvládne přemýšlet

Než nám manžela propustili, ještě mu lékař stihl naordinovat pročištění organismu. Následně jsem si tedy chotě přivezla domů. Měl samozřejmě velkou radost. Byl opět ve svém.

Mohl spát ve své posteli, sedět na oblíbeném místě na gauči, a hlavně mít domácí stravu.

Čas neskutečným způsobem utekl. Můj milovaný byl za tu dobu celkem ve třech zařízeních a konečně to měl za sebou. A jak je na tom teď? Je nepohyblivý. Nohy mu skoro vůbec neslouží, jen opravdu částečně.

Naštěstí alespoň souvisle mluví a musím uznat, že mu to i myslí. Zvládne tedy přemýšlet. To nejdůležitější si tedy řekneme a může mi říct i nějaká hezká slůvka, která potřebuji v této situaci slyšet.

To nejhorší

Co ale sám nezvládá, je osobní hygiena. Nejhorší byly ty první dny po propuštění z LDN. Začala doba, na kterou jsme nikdo z nás nebyl připravený. Během dne jsem ho totiž celkem sedmkrát a v noci čtyřikrát přebalovala. A toto se opakovalo každý den a trvá to dodnes.

Je mi z toho velmi smutno, když vím, že nedostal pořádnou péči, a také proto, že teď je doma naprosto všechno jiné. Manžel je z toho samozřejmě velmi smutný, protože si připadá, že je na obtíž. Miluji ho, tak proč bych to pro něj neudělala, když to skutečně potřebuje.

Táhnout to dál

Snažím se vyhledávat radost a smích, ale tohoto „zboží“ je opravdu málo. Dále samozřejmě manželovi co nejvíce pomáhám, aby v tom nebyl sám. Zdravotní potíže ale bohužel nakonec zasáhly i mě.

Oslepla jsem na jedno oko, a tím druhým vidím jen trochu, ale i tak se snažím, co to jde.

Máme naštěstí perfektní děti, které nám vracejí všechnu lásku, kterou jsme jim od narození dávali. Hodně nám oběma pomáhají a snaží se nám všechna realistická přání splnit.

Nevím, co nám osud ještě připravuje, ale říká se, že všechno špatné jednou skončí a potom bude zase líp.

Tuhle větu mi říkával jako malé tatínek a já na ni nikdy nezapomenu, protože nepřestávám doufat, že je to pravda. A pamatuji si ještě na další přísloví z dětství:

„Jednou jsi nic a jednou král, zbývá jen jediné – táhnout to dál.“ A já se snažím nehroutit a s nepřízní osudu dál bojovat. Vypsat se vám mi velmi pomohlo.

Jarmila (67), Teplice

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sladký dort s karamelem
nejsemsama.cz
Sladký dort s karamelem
Suroviny: Na korpus: 200 g máslových sušenek 100 g másla Na karamel: 1 plechovka karamelového kondenzovaného mléka 2 lžíce másla Na krém: 250 g smetany ke šlehání 250 g mascarpone 2 lžíce moučkového cukru ½ lžičky vanilkového extraktu 3 banány Postup: Sušenky rozdrťte v mixéru na jemný prášek, smíchejte je s rozpuštěným máslem a natlačte
Rok 5 císařů: Dražila se během něj vláda nad Římem?
historyplus.cz
Rok 5 císařů: Dražila se během něj vláda nad Římem?
Z hradeb pretoriánského tábora se do Věčného města nese zvučná výzva. „Císařský titul je na prodej!“ křičí hlásný. Pretoriáni, tedy osobní strážci panovníka, svrhli císaře a hledají jiného. „Moc bude svěřena tomu, kdo nabídne nejvíc,“ dodává hlásný. Píše se rok 193 a v Římě se dějí neslýchané věci – mimo jiné dojde i na licitování
Přes 1200 mrtvých vojáků skrývala zem u Břevnovského kláštera
21stoleti.cz
Přes 1200 mrtvých vojáků skrývala zem u Břevnovského kláštera
Břevnovský klášter v Praze patří k významným českým památkám. To je známá věc. Ne každý ale ví, že nejstarší český mužský klášter, založený v roce 993, má temné tajemství. Respektive má ho pozemek za
Má Brzobohatý tajné kávičky s kráskami?
nasehvezdy.cz
Má Brzobohatý tajné kávičky s kráskami?
Tohle o nerozlučné lásce moc nesvědčí! Na akcích v noblesním oděvu herec z Inkognita Ondřej Brzobohatý (42) a moderátorka Daniela Brzobohatá (46) vypadají jako dokonalý pár, speciálně on pak jako prav
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém s brambory
tisicereceptu.cz
Chřestový krém s brambory
Smetanová polévka ze zeleného chřestu a brambor je velmi jemná a chutná. Suroviny na 6 porcí 500 g brambor 1 lžička soli 500 g zeleného chřestu 300 ml smetany na vaření 1,3 l vody 4 lžíce h
Hlídací pes demokracie: Semyour Hers
epochaplus.cz
Hlídací pes demokracie: Semyour Hers
Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí. Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1973) dostane od svého známého zajímavý tip, neváhá
Mumifikovaní tučňáci: Může za jejich osud změna klimatu?
enigmaplus.cz
Mumifikovaní tučňáci: Může za jejich osud změna klimatu?
Před dvěma lety Antarktický poloostrov vydal stovky mumifikovaných těl tučňáků. Nález působí zlověstným dojmem. Jako by zvířata v jeden okamžik hromadně uhynula a tento okamžik byl poté zmražen v čase
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
epochalnisvet.cz
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází
Pátek třináctého se stal prokletým!
skutecnepribehy.cz
Pátek třináctého se stal prokletým!
Lidové pověry mi nic neříkaly a nikdy jsem se podle nich neřídila. Pak ale nastal v mém životě jeden den, který všechno změnil. Většina lidí na pověry nevěří. Také jsem k nim dlouhou dobu patřila, dokonce jsem se jim smála. Jednoho dne mě ale smích přešel. Temné síly se spikly Před několika lety se stalo
Léto ještě nekončí. Kde si ho nejlépe prodloužíte?
iluxus.cz
Léto ještě nekončí. Kde si ho nejlépe prodloužíte?
Prázdniny jsou sice u konce, ale příjemné dny ještě ne. A protože jsme si letos opravdu horkého léta příliš neužili, stojí za to prodloužit si ho – tentokrát už bez spalujících veder i davů turistů. P