Domů     Kvůli mému dětství v zahraničí mě spolužáci neustále šikanovali
Kvůli mému dětství v zahraničí mě spolužáci neustále šikanovali

Může se to zdát jako pohádka. Od mých osmi let jsme byli v Jižní Americe, každé tři roky v jiném státě. Realita byla ale poněkud jiná…

Pamatuji si, že jako malé mi nikdy nic nechybělo. Oba moji rodiče měli dobrou práci a docela vysoké postavení, takže jsme si žili lehce nad klasické poměry.

Měla jsem ty nejlepší hračky, jezdili jsme minimálně dvakrát ročně na dovolené a mezi ostatními dětmi jsem vynikala i s tím nejlepší oblečením, které se v tu dobu dalo sehnat.

Je to jako včera, ta doba, kdy jsem měla ve školce a i následně od první třídy prima kamarádky a kamarády, se kterými jsem si ihned porozuměla.

Šok přišel, když jsem se na konci druhé třídy dozvěděla, že rodiče, kteří dělali v obří firmě vyrábějící sklo, dostali šanci jít do Mexika, a tak jsme se v průběhu dalších měsíců museli přestěhovat na druhý konec světa.

Nováček

Moc jsem tehdy plakala, nechtěla jsem opustit své kamarádky a kamarády, které už jsem za první dva roky ve škole měla, ale nešlo už nic dělat. Přiletěli jsme do Mexiko City, kde naši ihned začali dělat obchody. Bydleli jsme v Polancu – nejluxusnější čtvrti celého velkoměsta.

Rodiče mě dali do české skoly při ambasádě, protože jsem samozřejmě neuměla španělsky. Bylo to jen přechodné období, pár měsíců nato, jsem se měla zařadit do každodenní výuky na jedné z prestižních soukromých škol. Na rozdíl od nás, v té době Mexičané trvali na školní uniformě.

Kluci nesměli mít dlouhé vlasy a holčičky naopak musely mít vlásky úhledně zapletené do culíku, aby si zbytečně nehrály s vlasy a věnovaly se výuce. „Dónde está tu cuaderno?“ zeptala se mě učitelka. Začala jsem brečet, protože jsem nevěděla, co po mě chce.

Ptala se po mém sešitě, proč ho ještě nemám na stole. A tak začala moje etapa v zahraničí.

Zase od nuly

Čas utíkal, já se jako dítě sžívala s novým prostředím. Po dvou letech naši museli odejít z mexické pobočky do Ekvádoru a já zase řešila to samé. Jen co jsem si někde zvykla, našla si nové přátele, už jsme byli zase v letadle a letěli do nové země.

V Quitu, kde jsme bydleli, bylo nejhorší, že jsem věděla, že když se třeba poprvné zamiluju, bude se mi líbit nějaký kluk, i třeba platonicky, tak to nemá cenu. Bylo jasné, že brzo odjedu a už ho nikdy neuvidím.

Velký problém nastal o pár let později, kdy jsme přesídlili ještě více na jih. Do města tanga – Buenos Aires.

Ahoj lásko

V takzvaném Baires jak argentinskému hlavnímu městu místní přezdívají, už jsem bojovala s pubertou a nějak jsem se nikde necítíla doma. Stále jsem neměla kamarády, věděla jsem, že za pár měsíců můžeme zase odjet. Neustálé cestování, zkrátka kočovný život nakonec doběhl i mé rodiče.

Čím dál tím více se hádali, až jednoho dne došli k tomu, že bude nejlepší manželství ukončit. Maminka se rozhodla, že se vrátí do Čech. Já jsem jela s ní, táta přijal ještě další práci v Madridu. Alespoň jsme se všichni vrátili do Evropy.

Těžký návrat

Úspěch a jinakost se v Československu velmi špatně odpouštěly. Po našem návratu do Čech, když jsem nastoupila zpět do české školy, pro mě začalo ještě větší peklo. Ve škole mi život v zahraničí dali pěkně „sežrat“.

Učitelky – tehdy soudružky – mně vyhrožovaly, že mě nechají propadnout, především z češtiny. Vždy jsem poslouchala, že se určitě nemám vymlouvat na život v cizině, že je to můj problém. Plakala jsem celé noci a přála si znovu odjet.

Nejvíc mě šikanovali spolužáci, řvali na mě, ať táhnu odkud jsem přišla, že se dělám akorát zajímavou, a do toho jsem vnímala, jak maminka těžce nese rozvod a často pláče. Nakonec jsme se spolu stěhovaly ještě jednou, do většího města.

Tam alespoň lidé tolik nezáviděli, a pokud ano, nedávali to znát jako na menším městě.

Ale i tak jsem musela dělat reparát z češtiny, takže jsem místo letních prázdnin dřela gramatiku a zkoušející si mě na konci srpna pěkně podali, aby mi znepříjemnili fakt, že jsem vyrůstala v místech, kam se člověk jen tak nepodívá.

Ty ne!

Byla jsem prostě vyvrhel, neměla jsem to, co měli moji vrstevníci, a vlastně nemám dodnes. To, že máte stálé kamarádky ze základky a můžete s nimi společně vzpomínat. Já byla pořád někde jinde a takovéhle věci šly mimo mě.

Naučila jsem se sice cizí jazyk, ale stálo mě to oblíbenost u spolužáků a rozvod mých rodičů.

Táta se z Madridu už nikdy nevrátil, zůtal tam i v důchodu a byl tam i do posledních dní svého života. S maminkou už k sobě nějak nenašli cestu. Další maminčini partneři mě také moc nemuseli a já byla ráda, že jsem se ostěhovala hned, jak jsem byla plnoletá.

Něco za něco

Dnes jsem hrdá matka, ale i babička. Při výchově syna jsem věděla, že bych s ním nikam neodjela. Je sice dobré, když se člověk v mládí naučí cizí jazyk, ale daleko důležitější je stálé zázemí.

Prožívat první lásku, mít přátele se kterými vzpomínáte na společné zážitky z dětství a hlavně mít stálý domov.

Se spolužáky z druhého konce světa jsem pak ani nebyla v kontaktu. Byla jiná doba, režim si nás pěkně hlídal a po revoluci už to nějak vše vyprchalo. Dětství jsem zkrátka měla těžké, ačkoli tomu stejně nikdo nechce věřit.

Blanka (58), Praha

reklama
Související články
3.10.2023
Ze řízení auta jsem měla vždycky respekt, ale všichni mi tvrdili, že se to dá hravě naučit a zvládnout. Už první jízda mě přesvědčila o opaku. Bylo mi řečeno, že budu dobrá řidička. Když jsem se do autoškoly pustila, byly to nervy pro všechny okolo. Testy jsem udělala bez chybičky. Jenže to není to nejdůležitější, člověk musí uměl tu plechovou obludu zkrotit. Jízdy jsem zvládla s odřenýma ušima
29.9.2023
Libor byl má velká láska a nechtěla jsem o něj přijít. Proto jsem se odhodlala k něčemu, čeho dnes lituji. Spraví se to ještě někdy? Libora jsem poznala na vysoké škole, byl o dva roky starší. Už tehdy se mi moc líbil. Zaujal mne tím, jaký byl gentleman. Když jsem si totiž jednou zapomněla ve škole poznámky a vracela jsem se pro ně, byl to právě on, kdo mi pomohl dostat se dovnitř, jelikož v bu
26.9.2023
Věděla jsem, jak moc nás maminka s tatínkem milují, a proto jsem jim mnoho let namlouvala, že je můj bratr zdravý, šťastný a má se dobře. Jako malá jsem ke svému bráškovi Mirkovi vzhlížela jako k velkému vzoru. Také rodiče se v něm viděli, pro tátu to byl borec, ze kterého jednou bude velký sportovec nebo odborník, kterého si budou všichni vážit. Já jsem byla ta druhá, ze které bude maximáln
24.9.2023
Moji rodiče už oslavili zlatou svatbu. Vždy měli krásný vztah a já si vždy představovala, že si budu žít stejně šťastně jako oni. Osud tomu chtěl jinak. Zlatou svatbu rodiče oslavili už před třemi lety, ale pořád ji mám před očima. Byla to ohromná sláva, na které se sešla celá vesnice. Já to obrečela. Kolem mě jsou samé šťastné páry, jen já jsem nikdy na muže neměla štěstí. Všichni kolem sla
23.9.2023
Dostala jsem se do nečekané situace. Když jsem podědila psa, chtělo se mi plakat. Netušila jsem, jaké štěstí mě v podobě chlupatého tvora ještě na stará kolena potká! Na stará kolena jsem si pořídila přítele. No, to je možná trochu nadnesené. Byl to soused. Ale trávili jsme spolu veškerý volný čas, jezdili na výlety, a dokonce i na dovolenou. Zdeněk neměl děti, byl sám, což bylo fajn, ale jednu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
PINKASOVA SYNAGOGA: Bývala hlavní stavbou pražského ghetta
epochanacestach.cz
PINKASOVA SYNAGOGA: Bývala hlavní stavbou pražského ghetta
Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze a svým významem i architektonickou hodnotou představovala na dlouhou dobu hlavní stavbu pražského ghetta. Jako vzácná relikvie byl v Pinkasově synagoze po staletí chován praporec a roucho mesianistického mučedníka Šeloma Molcha, upáleného v Mantově roku 1532. Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950–54. Památník obětí šoa
Pomstila jsem se, abych mohla odpustit
skutecnepribehy.cz
Pomstila jsem se, abych mohla odpustit
Můj manžel nepatřil nikdy mezi věrné muže. Dlouho jsem se tím trápila, až jsem mu začala nevěru oplácet. Sice o tom stále neví, ale já se od té doby cítím mnohem lépe. Po šestnácti letech manželství jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný. Zahýbal mi od samého začátku, věděli to všichni, jen já asi měla na
Našla si v Ulici milence?
nasehvezdy.cz
Našla si v Ulici milence?
Herečka ze seriálu Ulice Eliška Hanušová (28) se už před třemi lety provdala za herce Kryštofa Bašuse. V poslední dobou se ale povídá, že s ním není úplně šťastná a postupně si začíná více rozumět s
I delfíní matky „šišlají“ na mláďata
epochaplus.cz
I delfíní matky „šišlají“ na mláďata
Původ lidské řeči je stále ještě záhadou. Záchytné body hledají vědci v komunikaci zvířat, zvláště u pěvců. Ale zdá se, že mnohem blíže k nám budou mít delfíni.   Každé novorozeně se musí co nejrychleji nadechnout, jak lidské, tak zvířecí. Malí delfíni, kteří přicházejí na svět pod vodou, to ale mají složitější. I když vynořit
Oceněný seriál Had, známý jako Serpent, v říjnu na EPIC DRAMA
epochalnisvet.cz
Oceněný seriál Had, známý jako Serpent, v říjnu na EPIC DRAMA
Již tento týden uvidí diváci vysoce ceněný seriál Had, který poprvé v češtině uvede Epic Drama.  Napínavé osmidílné kriminální drama bude na kanálu vysíláno od 6. ledna, vždy v pátek ve 21:00.
Role náhradní mámy už má po krk?
nasehvezdy.cz
Role náhradní mámy už má po krk?
Když si herečka Agáta Kryštůfková (30) ze seriálu Táta v nesnázích našla partnera Tomáše Havlínka (31), měl už dceru Juditu (4) ve střídavé péči s herečkou Beátou Kaňokovou (34). A tak se musela ry
Jeskyně Lovelock: Žili zde kdysi obři?
enigmaplus.cz
Jeskyně Lovelock: Žili zde kdysi obři?
Na planetě je mnoho míst, která fascinují zároveň vědce i záhadology, a ENIGMA vám představuje ty nejzajímavější z nich. V tomto článku se vydáme do nitra tajemné jeskyně Lovelock v americkém státě Ne
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Čeští umělečtí skláři nadchli italské Benátky
iluxus.cz
Čeští umělečtí skláři nadchli italské Benátky
Sedmý ročník mezinárodního festivalu sklářského umění Venice Glass Week patřil i českým sklářům. Svá umělecká díla zde v rámci výstavy CZECH GLASS | FRAGILE představili Dana Zámečníková, Alena Matějka
Domácí citronový cheesecake
tisicereceptu.cz
Domácí citronový cheesecake
Dezert můžete při servírování ozdobit plátky citronu, citronovou kůrou nebo kopečkem šlehačky. Potřebujete 200 g máslových sušenek 100 g másla Náplň 50 g cukru krupice 500 g ricotty nebo
Zélandie, osmý světadíl, odhaluje tajemství svého vzniku i dobu potopení
21stoleti.cz
Zélandie, osmý světadíl, odhaluje tajemství svého vzniku i dobu potopení
Nový Zéland tvoří nejvyšší místo ponořené Zélandie, která formální status kontinentu získala v roce 2017. V letošním roce se vědcům podařilo dokončit její podrobné mapování i objasnit, jak vznikla a k