Domů     Hrozně na dceřinu tchyni žárlím
Hrozně na dceřinu tchyni žárlím
5 minut čtení

Mám jedinou dceru Nikolu. Už když se narodila, představovala jsem si, jaké budeme později kamarádky, jak se mi bude svěřovat a budeme mít svá „holčičí“ tajemství.

Nikola byla už odmalička spíš uzavřené dítě, byla hodně přemýšlivá, ale na nějaké svěřování jsem mohla záhy zapomenout. Nedokázala jsem s ní navázat důvěrnější vztah, ani když byla malá, mnohem víc si rozuměla se svým otcem.

S tím jsem se časem nějak smířila, ostatně není to nic zvláštního. Ale mrzelo mě to.

Rozdílné povahy

Vždycky jsem si přála mít s dcerou hezký vztah, jaký jsem já se svou matkou nikdy neměla. Viděla jsem se, jak spolu nakupujeme oblečení, jak si povídáme o prvních láskách, chodíme na kosmetiku, manikúru nebo si zaplavat. Ale ji nic takového nebavilo a nezajímalo, natož aby se mi někdy svěřovala.

Pořád jsem k Nikole zkoušela nějak proniknout, jenže se mi to nikdy nepodařilo. Nezbylo mi, než ji respektovat. Byla ale šikovná, chytrá, sportovala, bavilo ji kreslit, ale vždycky se do něčeho s nadšením pustila a pak ji to přestalo bavit.

To já nechápala, protože věci vždy dotáhnu do konce. I z této rozdílné povahové vlastnosti pramenily naše rozpory. Doufala jsem, že se to třeba změní, až přijde puberta.

Fakt je, že v pubertě jsme spolu bývaly často trochu na nože a vlastně po celé její dětství a dospívání mě tenhle její přístup velmi mrzel.

Snažila jsem se jí vštípit, že nestačí jen nadšení nebo talent, ale k úspěchu je potřeba také píle, vytrvalost a chuť se prosadit. To mé dceři bohužel chybělo, v tom byla celá po svém otci, který je sice pohodář, ale dost flegmatik.

Svatba mi přinesla problém

A tak to šlo dál, až nám jednoho dne Nikola oznámila, že se bude vdávat. Bylo jí čtyřiadvacet, jejímu nastávajícímu o deset let víc. Vdávat se nemusela, ale Karel vypadal seriózně, byl inženýr a evidentně se měli rádi.

Hned po svatbě se ke Karlovi nastěhovala na vesnici, kde začali rekonstruovat malý domek po Karlově babičce.

Nikola si našla práci na půl úvazku a k tomu začala dálkově studovat zahradnickou školu – předtím byla na vysoké ekonomické, ale nebavilo ji to a po dvou letech skončila.

Teď tvrdila, že zahradničení na vesnici krásně využije a dává jí to větší smysl než ekonomie. Když tenkrát nechala studia, hodně mi to vadilo, ale nebyla s ní řeč.

Prostě se rozhodla, a bylo to. S tím už jsem se ale smířila, co mi taky zbývalo. S čím se ale smiřuji jen nesmírně těžce, je to, jak dcera vychází s Karlovou matkou Danou.

Má s ní totiž úplně jiný vztah než se mnou, vlastně asi takový, jaký jsem si s ní vždycky přála mít já. Jednak mě to mrzí a jednak na její tchyni žárlím.

Nahradila mě?

Své tchyni se Nikola svěřuje, a dokonce si od ní nechává i radit! Už několikrát se jen tak mimochodem zmínila, že něco probrala s Danou a ta jí poradila to či ono.

Nedávno z dcery navíc vypadlo, že byly s tchyní ve městě nakupovat látky na závěsy, a dokonce si koupily i nějaké oblečení.

Myslím dokonce, že Nikola s matkou svého muže tráví víc času než s ním samotným. Tchyně učí Nikolu šít a také vařit a péct.

Je mi z toho smutno, protože když jsem jí dřív nabízela, že spolu něco uvaříme, aby se to naučila, jen ohrnula nos a řekla, že se jí nechce.

Tiše trpím

Měla jsem také náročnou práci a možná jsem bývala doma míň, než bych měla, ale myslela jsem, že to Nikola chápe. A teď je mi líto, že věci, které jsem tak toužila s ní prožívat, prožívá jiná žena.

Dana je srdečná a milá dáma, která byla celý život v domácnosti a starala se o svou rodinu a hospodářství, o dva syny a nyní i tři vnoučata od Karlova mladšího bratra.

Nevím, proč si tolik oblíbila právě Nikolu, a ne první snachu.Myslím si, že Dana by měla jako matka vnímat, jak se asi cítím, když si třeba na rodinné oslavě, a ke všemu ještě šlo o moje narozeniny, s mou dcerou stále špitají a já sedím opodál jako kůl v plotě.

A takových podobných bolestí jsem už zažila mnoho.

Zdá se mi to vůči mé osobě dost necitlivé a i trochu neslušné. Ale nevím, co mám dělat. Když si o tom chci promluvit s manželem, jen mávne rukou, že o nic nejde, ať si to neberu – a že mám být naopak ráda, jak si Nikola s tchyní sedla.

Mohla přece dopadnout mnohem hůř, víme, jaké někdy tchyně umějí být. A začne vyprávět nějaký příklad ze života s tchyní, který já už ale neposlouchám.

Bojím se scény

Zatím jsem nic neřekla a ani neudělala, ale bojím se, že jednou už nevydržím své zklamání a žárlivost skrývat a třeba vybouchnu a udělám trapnou scénu. Ale třeba jsem opravdu divná já a všem ostatním to přijde normální.

Tak se zatím snažím dělat, že je všechno v pořádku, i když mi to moc nejde, a doufám, že mi třeba Nikola bude jednou půjčovat alespoň vnoučata. A třeba si s nimi ten vztah vynahradím…

Petra (69), západní Čechy

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud